Návratu do Itálie bych nemohl říct ne, přiznal Tupta. Proč se mu v Liberci tak daří a jak blízko měl do Liverpoolu? 


“Můžu říct, že co se týče mužského fotbalu, prožívám asi zatím nejúspěšnější sezonu ze všech. V mládežnických ročnících jsem měl i lepší, po přechodu mezi dospělé ale ještě ne. Po několika nezdařených hostováních a horších rozhodnutích je tohle ten nejlepší rok,“ pochvaluje si pětadvacetiletý Tupta, na jehož počínání na hřišti je radost se dívat. Pro ofenzivní složku Slovanu je doslova nepostradatelný. “Prospívá mi podhrotová pozice i to, jaký produkujeme fotbal. Že se snažíme neodkopávat zbytečně míče, ale řešit všechno po zemi a konstruktivně,“ vyzdvihl šikovný útočník, mezi jehož nejsilnější zbraně patří práce s míčem a střela z dálky. Tu má jednu z nejkvalitnějších v lize. “Jelikož jsem tu už delší dobu, soupeři mě hodně dobře znají, občas je tak těžké se ke střele dostat. Když je na to ale čas, tak to samozřejmě zkusím. Věřím, že tímhle způsobem ještě pár hezkých branek dám,“ pousmál se Tupta, který v Liberci působil už v ročníku 2021/22. Tehdy u Nisy hostoval z italské Verony a po sezoně se na jih Evropy vrátil. Upsal se třetiligové Pescaře, ale tohle angažmá mu nesedlo. V novém působišti vydržel jen půl roku. “Proběhly tam nějaké výměny trenérů i sportovních ředitelů. Navíc i když jsem hrál celkem dobře, asi každý hráč má občas období, kdy dělá, co může, a stejně nedá gól ani do prázdné brány. Přesně něco takového jsem prožíval v Pescaře. I proto jsem rád, že jsem se vrátil zpátky,“ konstatoval Tupta, který se do Itálie vydal už jako šestnáctiletý. V létě roku 2014 přestoupil z Prešova do Catanie.

“Určitě to pro mě bylo tehdy dost složité. Neuměl jsem jazyk, jen jsem se trochu dorozuměl anglicky. Hlavně jsem byl ale odloučený od rodiny a kamarádů, do toho jsem si dodělával školu. Fakt to nebylo lehké. Postupně jsem se ale naučil italsky a už to bylo lepší,“ uvedl pohotový střelec.

O rok později se stěhoval zas. Tentokrát do Verony, kde zářil v mládeži i Serii B. V nejvyšší soutěži už tolik šancí sice nedostal, kmenovým hráčem Hellasu byl ale rovných šest let. “Prožil jsem ve Veroně výborné roky, hodnotím to fakt kladně. A že jsem v Serii A hrál už méně? Zatímco dnes dostávají ve vrcholovém fotbale prostor hlavně mladí, tehdy to možná ještě až tak neplatilo, navíc tam byla i nějaká zranění. Celkově ale tohle angažmá hodnotím jen v dobrém,“ zdůraznil Tupta, který by se do Itálie jednou rád vrátil. “Je to skvělá země, nemůžu na ni říct křivé slovo. V Itálii jsem si našel přítelkyni, narodila se nám tam dcera, takže na návrat bych určitě nemohl říct ne. Ale uvidíme, jak to všechno bude. Jaké možnosti se naskytnou,“ konstatoval fotbalista, jemuž se líbilo i na hostováních ve Švýcarsku či Polsku.

Hlavně tedy v Krakově, kde v dresu Wisly odehrál šest měsíců. “Měl jsem to blízko domů, takže za mnou často jezdila má rodina. Co se týče fanoušků, zázemí i stadionu, byl to fakt neskutečný zážitek,“ přiznal velký fanoušek Cristiana Ronalda a Realu Madrid. On sám měl kdysi našlápnuto do Liverpoolu. “Byl jsem tam dvakrát na zkoušce, ta první dopadla moc dobře. Když si mě pozvali ještě jednou, byl jsem nemocný, ale chtěl jsem tam tak moc, že jsem to zatajil. Nakonec to tedy nedopadlo způsobem, jaký jsem si já i oni představovali. Bohužel to nevyšlo,“ podotkl Tupta. Jeho nejbližší cíl je jasný. Obsadit v lize co nejlepší příčku s Libercem a v létě si zahrát za slovenskou reprezentaci na mistrovství Evropy v Německu. “Samozřejmě je to pro mě velká motivace. I proto jsem rád, že se mi teď tolik daří. Budu dělat fakt všechno, abych se tam probojoval, ovšem bude to hodně těžké. Do nominace se totiž dostane jen 23 hráčů. Věřím ale, že když budu dál sbírat góly i asistence, tak se v týmu snad udržím,“ uzavřel Tupta, který by v základní skupině šampionátu rád narazil na Francii. Splní se mu jeho přání?

Foto: FC Slovan Liberec