Nástupkyně slavného agenta Raioly ocejchovala Haalanda cenovkou přes miliardu eur. Co vzala v potaz?

Média vás často prezentují jako "stínovou agentku". Máte titul z mezinárodního práva v Sao Paulu a již dvě desetiletí jste ponořena do světa fotbalu. Setkání s již zesnuýlm Minem Raiolou pro vás bylo určujícím momentem a začátkem plodné spolupráce. Můžete se nám krátce představit a povědět nám o své historii ve světě fotbalu? Jak se vlastně mladé brazilské právničce podařilo spojit s italsko-nizozemským agentem?

"Když se ohlédnu zpět, vyvolává to ve mně úsměv, protože věci se staly tak trochu náhodou. Jak jste zmínil, mám právnické vzdělání a v té době jsem v Brazílii vyučovala mezinárodní právo. Jednoho dne mě jeden známý nabídl, abych s ním spolupracovala. Chtěl pracovat ve fotbalové branži a potřeboval někoho, kdo se vyzná v zákonech, smlouvách a zkrátka ve všem, co souvisí s právní stránkou věci. Krátce po mém konci na univerzitě mě pozval na schůzku se zahraničním klientem a když jsem na ní dorazila, zjistila jsem, že je to schůzka se společností, která v té době patřila Rivaldovi a Césaru Sampaiovi. Zrovna zakládali fotbalový klub a snažili se uskutečnit přestupy do zahraničí. Už měli i několik dohod s různými Evropany."

A tam jste se poznala s Minem Raiolou.

"Ano a vzpomínám si, že se snažil pochopit brazilské fotbalové právo. Tak jsem se mu představila a začala mu některé věci vysvětlovat, ale on všechno, co jsem řekla, zpochybňoval. Neustále. Postupně jsem došla k závěru, že Mino zná brazilské právo – podle jeho názoru – lépe než já. Tak jsem se stáhla a odešla. Bylo to dobré rozhodnutí, protože právě díky tomu mě Mino znovu kontaktoval."

Jak dlouho to trvalo?

"Ozval se zhruba o rok později, když jsem pracovala pro brazilskou vládu. Vzpomínám si na to, jako kdyby to bylo včera. (smích) Byla jsem v Brazílii, zazvonil mi telefon a bylo to neznámé číslo. Zvedla jsem ho a ozvalo se: "Tady Raiola, hledám tě už několik měsíců, neměl jsem tvůj telefon. Lidé mi ho nechtěli dát..." No a já jsem se ho samozřejmě zeptala, proč se mnou chce mluvit, když zná brazilské právo mnohem lépe než já. (smích). A on mi odpověděl, že jsem vlastně byla jediná, kdo mu ohledně této situace řekla rezolutní ne. Ostatní jen kývali hlavou. Proto měl zájem o spolupráci se mnou a požádal mě o pomoc."

Váhat jste asi zbytečně nemusela, že?

"Samozřejmě jsem mu řekla, že mu mohu pomoci, ale jen když mě bude poslouchat. Jinak nemohu nic dělat, jsem jen právník. Souhlasil a začali jsme spolupracovat. Akorát jsem mu sdělila, že pracuji pro stát a nejsem tak k dispozici neustále, ale na to mi odvětil, že to bude spíš nárazové. A tak jsem se jednoho dne dočkala."

Další telefonát?

"Správně, zrovna jsem spala a probudil mě Minův hovor. Chystal přestup jednoho hráče do Argentiny, ale bylo to pro něj příliš daleko, a tak mě poprosil, jestli s ním můžu jet já. Bála jsem si, nikdy předtím jsem nic takového nedělala, ale on mě uklidnil, že je všechno zařízené a jen musím s tím hráčem jít a zkontrolovat, jestli to je v pořádku. A tak jsem souhlasila. S tím hráčem jsem odletěla do Argentiny, kde jsem rychle zjistila, že hotového není vůbec nic! Žádná dohoda, žádná smlouva, nic. Okamžitě jsem volala Minovi, který tomu nechtěl věřit, tak jsem mu rychle řekla, že najdu nějaké řešení, což se mi podařilo. Hráč přestoupil do Boca Juniors. A to byla moje první zkušenost ve světě fotbalu a musím říct, že byla nesmírně intenzivní."

V článku zveřejněném ve francouzském deníku Le Monde 9. září 2022 s názvem "Kdo je Rafaela Pimenta, právnička Paula Pogby" zaznělo, že po Raiolově smrti 30. dubna jste po něm převzala pochodeň. Žijete v Monaku, kde sídlí také společnost založená Raiolou, máte ráda diskrétnost a v médiích či na sociálních sítích se vyjadřujete málo. Je diskrétnost první zásadou vaší profese?

"Ano, s právnickým vzděláním se pojí myšlenka diskrétnosti, důvěrnosti a ochrany klienta. A když jdete pracovat v tomto oboru, je to proto, že se chcete starat o druhé lidi a pečovat o jejich zájmy a mít defenzivní myšlení. Pro právníka je zkrátka diskrétnost jedním z hlavních hesel, ale k pracím ve službách to platí obecně. Například když jdu k zubaři, nechci, aby můj život odhalil všem svým kolegům a celému světu. (smích) Fotbalisté už jsou zvyklí, že je okolí hodně sleduje, ale my agenti bychom měli být v pozadí. Show patří hráčům. My bychom měli zajistit, že vše proběhne pro našeho klienta co nejhladčeji."

Foto: Manchester City FC

Byla jste takto rozvážná už dříve, nebo jste to pochytila až během profesní praxe?

"Když máte vedle sebe Mina (smích)... Nevím, jestli jsem to už v sobě měla, nebo ne. Předtím jsem žádnou skutečnou profesní zkušenost vyloženě neměla. Hodně zkušeností jsem získala, když jsem byla učitelkou a učitelé přece mluví pořád! (smích) Ve státní správě to byl zase úplně jiný druh práce. I tak je ale jasné, že jsem díky svému univerzitnímu vzdělání pochopila, že mě tato vlastnost v určitém okamžiku mé kariéry bude provázet."

V roce 2022 jste převzala případ Erlinga Haalanda...

(Vstoupí do hovoru) "To není pravda... Kontext je trochu jiný. Dříve se říkalo, že celou společnost založil Mino, ale to není pravda. Založili jsme ji oba, firemní dokumenty jsme sepsali společně. Přijde mi to trochu machistické. Jak víte, hlásím se k feminismu a podle mého názoru by se to mělo zdůraznit. Stanovy společnosti jsme psali společně. Ještě jednou opakuji, že nikdy nenajdete člověka, který by k němu měl tolik respektu a obdivu, jako já. Nikdo takový prostě není. Ale v našem případě je důležité zdůraznit, že to nebyl on sám, kdo to celé zařídil. Považovala jsem za důležité tento bod objasnit."

Když se vrátíme k Haalandovu přestupu do Manchesteru City, můžete nám trochu přiblížit jeho pozadí? Či přidat nějakou konkrétní vzpomínku?

"Nemohu. A tady chci skutečně trvat na diskrétnosti. Víte, proč jsem vás před chvílí přerušila? Udělala jsem to schválně. Haaland je naším klientem už dlouhá léta, byli jsme to my, kdo zařídil jeho přestup do Borussie Dortmund. A od chvíle, kdy už tam Mino nebyl, jako bych se o něj ze dne na den musela postarat já. Ale ne, tak to nebylo, vždycky jsme s Minem dělali všechno společně. Neříkám to kvůli slávě nebo komplimentům. Jen chci říct, ať si taky lidé pořádně všímají, jak umí pracovat žena. Haalandův přestup není mým příběhem, patří Erlingu Haalandovi. Patří Manchesteru City. Já jsem u něj tehdy byla jako poradce a když budu vyprávět víc o přestupu, možná řeknu něco, co mi nepřísluší."

Taky tedy obecnější pohled?

"Když jsme ten přestup realizovali, bylo to pro mě velmi složité období... Velmi složité, protože tam nebyl Mino. Všechny přestupy, které jsem v životě dělala, jsem dělala s Minem. To, co vám teď řeknu, je smutné, protože z mého pohledu beru Haalandův přestup jako hořkosladký. Proč? Protože tam Mino nebyl. A já bych v tu chvíli, v době přestupu, v době podpisu smlouvy a hlavně v době Haalandova prvního zápasu, ráda byl s ním. Ten zápas byl pro všechny skutečně radostný, ale já osobně jsem měla slzy v očích, protože jsem myslela na Mina. A to samé mohu říct o přestupu Paula (Pogby) do Juventusu. V den, kdy Paul podepsal smlouvu se Starou dámou, jsem se rozplakala. Protože tam byl celý klub Juve, byl tam Paul, jeho rodina, já... ale Mino chyběl. Byly to složité časy."

Dnes jste nejvlivnějším agentkou ve světě fotbalu, v roce 2022 jste byla deníkem Tuttosport dokonce zvolena nejlepším hráčským agentem. Musela to být dlouhá cesta, než jste se sem dostala, že?

"Já se tak nevidím, ale děkuji. Když se ohlédnu zpět, uvědomím si, že to byla dlouhá cesta. Velmi dlouhá, ale v určitém směru i krátká. Uteklo to tak rychle. (smích) Jak jen to mohlo tak rychle utéct? A abych se vrátila k otázce, na začátku bylo velmi těžké přimět lidi, aby mě poslouchali. Vzpomínám si, kolik hodin jsme strávili prací. Hodiny obětování. V té době byl italský fotbal nejlepší na světě a my s Minem jsme často chodili do baru poblíž stadionu AC Milán. Věděli jsme, že několikrát denně si do tohoto baru chodí lidé jako Galliani vypít kávu. A jak víte, italská káva je krátká a rychlá, přijdeš a jdeš! (smích) Takže jsme tam jezdili, jezdili jsme až do Milána, abychom si sedli do tohoto baru a čekali na svou příležitost. A když ti lidé náhodou prošli kolem, což trvalo zlomek vteřiny, museli jsme naše pozdravy proměnit v příležitost, aby nás někdo přijal a vyslechl. To je z pohledu naší firmy, ale je tu i ženský pohled. Dnes je pro ženy těžké přimět muže, aby jim v tomto oboru naslouchali, ale dříve to bylo ještě horší. Takže i v tomto smyslu to byla dlouhá cesta, aby mě respektovali, aby mě poslouchali, aby si mě všímali. Když jsem například něco řekla, lidé chodili za Minem, aby se to změnit. I v tomto smyslu to trvalo dlouho... A bylo to krátké i v tom smyslu, že jsme zažili tolik hezkých chvil, okamžiků radosti, okamžiků profesních i osobních úspěchů...

Média vás definují jako vlivnou a mocnou. V Téléfootu 19. února 2023 jste nicméně řekla, že termín "vlivný" není pro vaši pozici adekvátní. Neexistuje mocný agent, ale jen mocný hráč.

"Řekla jsem to tenkrát záměrně, protože si přeji vidět roli agenta trochu jinak. Pokud to uděláme, tuto profesi povýšíme. Pro mě musí být agent pro svého klienta oporou, jak jsem již říkala, my nejsme hlavními hráči v této hře. Nemůžeme brát hráčům jejich moc a sílu a oni musí pochopit, že ta moc je právě jejich. Když ji správně využije, fotbal se stává nástrojem a prostředkem, jak z hlediska společnosti změnit mnoho věcí. Když to budeme umět využít a hráči to budou umět také, můžeme ujít dlouhou cestu. Nelíbí se mi, když agenti chtějí mít všechno pod kontrolou. To se snadno může změnit v manipulaci a to se mi nelíbí. Ne každý fotbalista je totiž silný. Zároveň je naším úkolem posilovat postavení a roli hráčů, aby mohli být nezávislí. Chci, aby s námi hráč chtěl spolupracovat, protože to potřebuje. Líbí se mi, když mezi hráčem a agentem existuje skutečný lidský vztah."

Foto: Manchester City FC

Povězte nám teď o takovém typickém týdnu Rafaely Pimenta.

"Kéž bych vám mohla nějaký říct. (směje se) Právě teď jsem v Bukurešti, přiletěla jsem včera ve tři ráno a dnes večer musím na další letadlo, tentokrát do Mnichova na zahájení Eura. Ale každý týden začínám s jasnými plány! Mám program, připravuji si oblečení, cestuji... Odjíždíme, když je horko, přijíždíme, když je zima. (smích) Už ani nevím, kdy jsem si musela na letišti koupit svetr v domnění, že tam, kam jedu, bude teplo, a nakonec je tam velká zima. Poslední svetr jsem si koupila minulý týden a bylo na něm napsáno "Amsterdam"!

Takže v tomhle oboru neexistuje nic jako typický týden?

"Ne, musíte být prostě flexibilní, stejně jako celý váš tým, protože jinak všechny přivedete k šílenství. A kromě toho, že musíte být flexibilní, musíte být i bezstarostní. Myslím, že je to otázka osobnosti. Někteří lidé jsou schopni přijmout nečekané události s nadhledem. A jsou lidé, na které je to příliš mnoho. Takže musíte být opravdu otevření tomu, že nebudete mít typický týden, budete jíst, co se dá, jíst na letišti, být skutečným fanouškem trojúhelníkových sendvičů. Znám je všechny (smích). Musíte pochopit, že se věci nevyvíjejí tak, jak jste si předem naplánovali. Také jsem si zvykla mít velký kufr, aby mi nikdy nic nedošlo a abych měla pocit rovnováhy, protože když ji nemáte, zblázníte se."

Jaký je klíč k tomu, abyste se jako žena prosadila v tak specifickém světě, jako je ten fotbalový?

"V první řadě musíte být sama sebou. Dřív jsem hodně přemýšlela o tom, jak bych se měla oblékat, jestli budu mít větší respekt, když se budu oblékat takhle... Je jasné, že v práci vždycky platí určitý způsob oblékání, jako obecné pravidlo. Ale člověk by se neměl nechat příliš unést. Když se necháte příliš unést, nebudou vás vnímat jako muže, protože nejste muž. Když se mi líbí manikúra, musím mít manikúru. Pokud se vám líbí červené nehty, udělejte si je, protože podle mého názoru to není to, co rozhoduje o tom, zda jste respektovaný, nebo ne. Pro mě je respekt, když umíte mluvit, když víte, jak se postavit, když jste seriózní, když jste upřímní a když víte, na čem jste.

Pokud jsem na jednání kvůli hráči, jsem tam kvůli němu a kvůli ničemu jinému. Nejsem tam ani proto, aby mě měly kluby rády. Doufám, že mě kluby mají rády, ale především jsem tu proto, abych zastupovala svého klienta. Když nějakému klubu řekneme ne, není to proto, že bychom chtěli říct ne. Vždycky máme důvod a ten důvod vychází od našeho klienta. Lidé, kteří to s fotbalem myslí vážně, to velmi dobře chápou. Musíte umět říct ne a musíte umět říct ano ve správnou chvíli. Pak už je každý den bitvou. Nikdy nevíte, co se stane. Jsou dny, kdy potkáváte lidi, kteří si myslí, že ženy ve fotbale pracovat nemohou. Jiní si zase myslí, že je to práce jako každá jiná. Takže musíme být připravené, musíme být vyškolené."

Máte i k tomuto nějakou čerstvou příhodu?

"Nedávno jsem měla schůzku v zemi, jejíž řeč jsem sice zvládala, ale psané slovo jsem ovládala jen málo. Rozhodla jsem se tedy, že na schůzku půjdu s místním právníkem po boku, kdyby mi náhodou něco uniklo. Vše proběhlo v pořádku a na konci schůzky na druhé straně stolu tito lidé řekli právníkovi, který byl se mnou, že mě dobře připravil na fotbalový svět. Nechtěli mě urazit, ale přesto to byla velmi nevhodná poznámka. Právník zrudl, protože ta poznámka nebyla na místě, ale také proto, že si ti lidé mysleli, že má přede mnou poslední slovo... To je skutečně velký nedostatek respektu. V podstatě předpokládáte, že žena nemůže znát fotbal? I když se snažíte být milí, může se to bohužel rychle změnit v machismus."

Souhlasila jste, že budete jednou z postav v dokumentu o Paulu Pogbovi nazvaném The Pogmentary, který vyšel v červnu 2022. Francouzský záložník v něm o vás mluvil jako o své druhé matce. Vy zase říkáte, že jste byla u většiny velkých událostí jeho života. Těší vás takový vztah?

"Nezáleží na tom, od koho to pochází, pokud je to někdo, kdo vás má rád a koho si také vážíte a potěší vás takovými slovy, je to velká pocta. A mám z toho radost."

Pogba se v posledních letech zapletl do dvou velkých afér a vy jste povolanou osobou, která na ně může reagovat. Fotbalistův život je velmi náročný, když se jim do cesty postaví sláva, není první rada, kterou byste měla fotbalistovi dát, aby s ní zacházel opatrně?

"To si nemyslím, protože by to pro začátek nemělo být něco negativního, co jen varuje... Svět se skládá z dobrých a špatných lidí, takže první rada, kterou byste měl fotbalistovi dát, je aby makal jako blázen, aby uspěl, protože to není snadné. Za každým úspěchem je obrovské množství každodenní práce, která vás bude stát celý život a veškerou energii. S míčem musíte i usínat! Opravdu to chcete dělat? Pokud ano, tak to udělejte! A musíte to dělat ze srdce, ne pro peníze. Lidé nemají rádi, když to říkám, ale ještě jsem nepotkala velkého hráče, který by před sportovním úspěchem hledal peníze. Medaile, poháry... to je pro fotbalistu důležitější než peníze. Takže moje první rada je, že musíte následovat své srdce a jít za svým snem. Další rada by samozřejmě byla opatrnost. Fotbal je pořád velký byznys, který přitahuje spoustu spekulantů. A je tu velké riziko, že tento typ člověka, chce hráče jen přesvědčit, že je nejlepší, že má vždycky pravdu, že je nejkrásnější, že si může dělat, co chce... Takže nikdy nesmíte ztratit kontakt s realitou. Svým způsobem je to jako žít pod dohledem Velkého bratra. A když si nedáte pozor, ztratíte smysl pro realitu."

Foto: Juventus FC

Pogba dostal na konci února čtyřletý distanc za porušení antidopingových pravidel, v srpnu 2023 měl pozitivní test na testosteron. Vy jste ho celou dobu hájila s tím, že Pogba nikdy nechtěl porušit pravidla.

"Byla to odpověď na specifickou otázku. Z úcty k Paulovi a orgánům, které mají na starosti objasnit vše, co se děje, raději nic nekomentuji. Jako právník chápu, že když jste v pozici, kdy řídíte případ nebo jste soudcem, není dobré, když se objevují fámy, které situaci ovlivňují. Nejlepší, co můžete udělat, je neříkat nic. Nic neříkejte a nechte věci, aby se časem samy vyjasnily."

Pokud se vrátíme k vám, vidíte se jako příklad úspěchu pro každého, kdo se chce dostat do světa velkého fotbalu?

"Každý den se snažím dělat věci nejlépe jak umím. A pokud to může inspirovat a motivovat ty, kteří mě sledují, je to to skvělé."

Můžete dát pár rad lidem, kteří se chtějí dostat k velkému fotbalu?

"Není to povolání, ve kterém uspějete ze dne na den. Pokud si lidé myslí, že se tady hladce stanou bohatými, tak jen fantazírují. Není to tak snadná práce, protože cestujete 300 dní v roce, vždy někam přijíždíte v sedm ráno a odjíždíte v osm večer. Ztratíte spoustu času, který byste mohli věnovat rodině a blízkým, na to je třeba se připravit. A mám dojem, že si lidé myslí, že být agentem je totéž jako být právníkem, ale není tomu tak. Musíte se vyznat ve fyziologii, výživě a psychologii, musíte vědět, jak fungují turnaje, jaká jsou pravidla hry a ideálně mluvit několika jazyky. Znalost práva nestačí. A musíte být zapálení a chtít se každý den učit něco nového. Dělám tuto práci už 30 let a jakmile mohu, navštěvuji nové kurzy. Momentálně například čtu knihu jednoho psychologa, který po shromáždění velkého množství dat poprvé hovoří o změnách, které se odehrály v mozcích teenagerů, kteří vyrostli v dnešním digitálním světě. Proč chci porozumět mentalitě teenagerů? Protože je to teenager, který se bude dívat na fotbal, a je to teenager, který se stane fotbalistou zítřka. Takže se musíte naučit věci, které přesahují rámec fotbalu. Pak jsou tu pravidla, která je třeba dodržovat. Jsou pravidla, která je třeba respektovat. Jsou tu zákony, včetně těch daňových. Nejsme tu od toho, abychom porušovali pravidla. Jakmile pochopíme, že musíme dělat věci správně, ve správném pořadí, tím, že budeme dobře připraveni a lépe vyškoleni, budeme dobrými poradci a tuto profesi pozvedneme."

Co je podle vás v současné době hlavní chybou fotbalových agentů?

"Myslím, že hlavní chybou vždycky je, když si agent myslí, že umí všechno. Ale ve skutečnosti to neumí, protože neví všechno. A jeho klient potřebuje různé rady, takže je třeba být otevřený. Protože já například nejsem finanční poradce, ale mou povinností je také pomoci klientům vybrat toho správného člověka pro jejich finanční potřeby. Máme síť a zkušenosti, můžeme jim představit 3-4 lidi, tím pomáháme s rozhodováním."

A co je vaší největší chybou?

"Napadá mě jich tisíc. (směje se) Snažím se být příliš dokonalá. V Brazílii se říká, že dokonalost je nepřítelem dobra. Někdy stačí dělat věci dobře, než se je snažit dělat dokonale. Někdy mě tahle posedlost brzdí, protože jsem na sebe příliš náročná. Přitom stačí, když přijímám věci takové, jaké jsou, a to jak s týmem, tak s hráči. Člověk prostě dělá, co může..."

Pro Téléfoot jste mimo jiné řekla, že Erling Haaland má cenu jedné miliardy eur, ale proslýchá se, že má také výstupní klauzuli. Nebudu po vás chtít, abyste to potvrdila, ale zajímá mě, jestli je Erling Haaland dobrým objektem pro takový klub, který si ho může dovolit.

"Když jsem řekla, že tato částka odpovídá jeho hodnotě, nemluvila jsem o jeho přestupové hodnotě. Měla jsem na mysli hodnotu špičkového hráče v jeho věku, který má navíc obrovský prostor pro zlepšení – a když jsem to říkala, neměl za sebou tehdy ani trejd. Nebyl ještě hráčem, který se stal nejlepším střelcem Premier League, přestože byl dva měsíce zraněný. Stále má obrovský potenciál. V Manchesteru City už je dva roky a nikdy se o něm nepsalo negativně. Jeho osobnost má obrovskou hodnotu v očích sponzorů a klubů, stejně jako z hlediska prodeje dresů a mediální publicity. A to všechno dohromady – prodej vstupenek, televizní práva, všechno, co Erling během své kariéry vydělá – jsem přesvědčena, že to všechno dohromady přesáhne miliardu."

Foto: Manchester City FC

Myslíte si, že hráč jako on by měl hrát dlouhou dobu za jeden tým?

"To nevím, ale myslím si, že jeho jméno bude vidět ještě několik příštích let. Bude také záležet na trendech ve fotbale. Každopádně jedna věc je už dnes jistá, Erling Haaland se v Manchesteru City cítí jako doma! Citizens je oddán na 1000 % a už se těší na novou sezonu s klubem."