Na to vsaď barák aneb Příběh nejgólovějšího záložníka v historii Verony

Švédové se musí třást! Patrik Schick, jenž ve dvaceti zápasech nasázel dvacet gólů a nechává za zády i norského snipera Erlinga Haalanda, by měl být na baráž připraven . „Součkův“ West Ham v Premier League drží krok s anglickou smetánkou a hraje o Ligu mistrů, brankář Vaclík byl v řecké lize vyhlášen nejlepším hráčem měsíce poté, co za celý leden inkasoval jedinou branku, a v Itálii se obdivuhodně rozstřílel Antonín Barák.

Kdo? Přece ten dlouhovlasý blonďák se štulpnami do půlky lýtek, kterého jste si museli všimnout minimálně v osmifinále loňského mistrovství Evropy proti Nizozemsku. Už tehdy se ukázalo, že Barák není klasickým českým fotbalistou – naběhaným soubojovým atletem, který se bojí podržet míč na kopačce o něco déle a spíš než kreativní řešení hledá způsoby, jak se zbavit zodpovědnosti. 

„JÁ A POMALÝ“?

Kdepak, Barák je v tomhle jiný. Až „jižanský“. Balon miluje, a přestože při práci s ním nevypadá tak ladně a rychle jako Italové či Portugalci, které svým herním projevem á la „přišla se na mě podívat holka“ nejvíc připomíná, umí si ho užít tak, aby z toho těžil celý tým. „Vypadám pomalejší, než jsem. Rychlostní data nemám vůbec špatná. Navíc, ve středu hřiště musíte být rychlí hlavně v hlavě,“ říká sebevědomě.

Ve Veroně je takových borců víc, ale v české reprezentaci je Barák unikát. Vzácný prvek, jehož pouhá přítomnost dočista mění vlastnosti celého skupenství. Tak proč je o něm pořádně slyšet „až“ teď, v jeho sedmadvaceti letech?

„Všechno si sedlo.“ V létě se oženil, má ročního syna, šťastnou rodinku a v Itálii žije už šestým rokem. Ve městě Romea a Julie už dva. Usadil se, je v pohodě. „Když funguje osobní život, má člověk klid na práci. Malý už chodí. Je s ním legrace, hrozně si užíváme. Je to velká radost. Celkově jsem dobře naladěný. Fungujeme skvěle jako tým, dáváme hodně gólů, vytváříme si mnoho příležitostí, a pak je snadné mít dobrá čísla,“ říká opora Verony, která v aktuální sezoně nasázela víc branek než borci jako Ibrahimovič, Dybala, Zapata, Leao, Giroud, Mertens, Insigne nebo Osimhen. „Kluci na mě hodně spoléhají a já cítím velkou podporu. Člověk to pozná nejen z komunikace, ale i z častého zapojení do hry a množství přihrávek, kterými ho spoluhráči hledají. Aktuálně v Hellasu vážně všechno skvěle klape,“ pochvaluje si.

Velkou roli v úspěšném tažení Verony ale sehrál i třiačtyřicetiletý chorvatský kouč Igor Tudor, kterého Verona angažovala po třech kolech. A kterého Barák zná už z angažmá v Udinese. „Dal mužstvu nový impuls. Změnil trošku přípravu, začalo se trénovat víc. Mnohem víc! Dává nám vážně velké dávky. Často chodím domů hodně orvaný. Vyšší důraz klade na fyzickou připravenost, abychom zvládli náročnější styl hry, který chce praktikovat,“ prozrazuje český špílmachr, jenž sní o evropských pohárech s Veronou.

„Když se mě na ně někdo ptal minulý rok, odpovídal jsem neurčitě. I přesto, že se nám relativně dařilo. Vnitřně jsem cítil, že na poháry nemáme. Nakonec jsme chytli špatnou šnůru a z Evropy nebylo nic. Ale letos je situace jiná. Jsem přesvědčený, že máme obrovskou sílu,“ září šestý nejlepší střelec Serie A. Ale cesta na příčky zajišťující evropské poháry je ještě hodně dlouhá a Verona se na ní utká nejspíš s Římany z AS i Lazia a Fiorentinou s tím, že do konce sezonu budou muset vyhrát minimálně o dva zápasy víc než konkurence. Nicméně jde spíš o sen než o cíl.

Cílem je ale jednoznačně velký přestup. „O ten bojuju dlouhodobě. Můj cíl je hrát Ligu mistrů za top klub s nejvyššími ambicemi. Mám obrovské cíle, které chci dokázat,“ říká Barák, jenž by si troufl na jakoukoli soutěž. „Na styl života v Itálii jsem si zvykl a z osobního pohledu bych nejradši zůstal, ale na prvním místě vidím fotbalovou stránku. A věřím, že bych se dokázal všude přizpůsobit,“ říká odhodlaně.

A možná si brzy bude moci vybírat. Už teď se spekulovalo o zájmu Atalanty Bergamo nebo několika klubů z anglické Premier League v čele s Křetínského West Hamem, Tottenhamem a Newcastlem. Přes půl miliardy korun, na které si Verona svého klenotu cení, ale nikdo na stůl nedal. Zatím. 

V létě ale může být všechno jinak, protože Baráka vzal znovu do úvah AC Milán, který dá za hráče půl miliardy každé přestupní období. A hned několikrát. Od sezony 2015/2016 za tuhle nebo vyšší částku přivedl hned devatenáct fotbalistů. A vyplatila se mu jen menšina z nich.

Posun o úroveň výš by se před zimním světovým šampionátem hodil i české reprezentaci. Pokud na něj postoupí, čemuž Barák věří. „Je jasné, že jde o děsně těžký úkol. Ale účast je reálná. A já v ní doufám. Doufám, že všichni kluci budou v době baráže zdraví, aby trenéři měli k dispozici nejlepší možný tým. Pro mě představuje start v Kataru obrovskou motivaci. Asi každý kluk si jako malý představuje, jaké to je vyhrát mistrovství světa. Je to největší sen fotbalového života!“