Mlha na Slovácku? Žádná novinka. Pomohla i ČSSR k výhře nad Anglií, která stála na počátku zlata na ME 1976

Bylo mi tehdy šestnáct let, studoval jsem prvním rokem gymnázium, když jsem plný očekávání zasedl v našem dvoupokojovém bytě  na sídlišti v Praze-Malešicích k černobílé obrazovce značky Tesla, abych se podíval na důležitý zápas kvalifikace ME 1976 ČSSR-Anglie. Ten se hrál ve středu 29. října 1975 (na Slovácku se mimochodem nyní hrálo 27. října 2022)  od 17 hodin na vyprodaném Tehelném poli v Bratislavě (45 000 diváků).  Tedy den po státním svátku, který ovšem komunisté tehdy zrovna zrušili, protože těch svátků bylo prý moc a nebylo třeba všechny slavit dnem volna... 

Nutno podotknout, že do čtvrtfinále ME, hraného tenkrát na dva zápasy pohárovým způsobem,  tehdy postupoval jen vítěz velmi těžké čtyřčlenné skupiny. Čechoslováci vedení trenérem Václavem Ježkem měli za sebou prohru 0:3 v Anglii a domácí letenské výhry nad Kyprem (4:0) a Portugalskem (5:0) a rozhodně nebyli favority. 

Ještě větším soupeřem se však, hlavně pro televizního diváka, stala ve středu 29. října 1975  mlha. Bylo těžké na obrazovce něco poznat. Z komentáře ovšem bylo cítit, že Angličané jsou lepší.

Tehdejší sportovní redaktor Rudého práva, bývalý hráč Dukly a Slavie Ivo Urban, popsal dění na hřišti takto: 

„Obě mužstva zahájila utkání s velkým bojovým odhodláním, ale hustá mlha ztěžovala hru a podmínky rozhodně nebyl regulérní. Čechoslováci podnikli několik útoků po pravé straně, z nichž vytěžili jeden roh. Angličané se několikrát prosadili levou stranou. V 6. minutě po centr Channona zleva skončil míč z MacDonaldovy hlavy v naší síti, ale branka nebyla pro postavení mimo hru uznána (nechápu, jak mohl pomezní sudí v té mlze ofsajd vidět – pozn. red.). V 16. minutě pak na zásah komisaře UEFA Wernera Treichla z NSR italský rozhodčí Michelotti utkání na patnáct minut přerušil. Po patnácti minutách znovu odložil utkání o dalších deset minut a protože ani potom se situace nezlepšila, zápas ukončil.

Komisař UEFA Treichel navrhl, aby se nový zápas hrál ve čtvrtek od 14 hodin, a představitelé anglické asociace i čs. fotbalového svazu s tím souhlasili. A tak dnes odpoledne uvidí Bratislava reprízu včerejší nepovedené premiéry.

Na zápas budou platit stejně vstupenky, které platily na středu, a televize bude vysílat zápas přímým přenosem na prvním programu. 

Předsednictvo Fotbalového svazu ÚV ČSTV pak rozhodlo, aby ligová utkání 13. kola Trnava-Slovan, Teplice-Dukla, Slavia-VSS Košice a Ostrava-Třinec (tedy duely týmů, v nichž byli reprezentanti – pozn. red.) byla odložena na pondělí.“

Z dnešního pohledu mě překvapilo rychlé rozhodnutí tehdejšího vedení  fotbalového svazu, které v komunistických časech dokázalo jednat operativněji než dnešní šéfové LFA. Protože podle mého soudu se nedělní večerní duel Sparta-Slovácko nemusel odkládat až na středu 9. listopadu, ale klidně jen o den později - na pondělní večer 31. října.  

Před 47 lety mě zase překvapil fakt, že přesto, že se hrálo v pracovní čtvrteční den už od 14 hodin, bratislavské Tehelné pole bylo opět zcela zaplněné 45 tisíci diváky… S tou pracovní morálkou to za „reálného socialismu“ tedy nebylo až tak žhavé. Ostatně i my jsme utekli o hodinu dřív ze školy, abychom zápas už od dvou mohli doma u televize opět sledovat. 

Památné bratislavské vítězství nad Anglií 2:1 se nerodilo lehce, Angličané od 26. minuty opět vedli, ale Nehoda gólem do šatny a Galis brankou těsně po úvodu druhé půle svými hlavičkami na Tehelném poli otočili výsledek. A po listopadových zápasech Portugalsko-ČSSR 1:1, Portugalsko-Anglie 1:1 a Kypr-ČSSR 0:3 se Ježkova parta vydala na triumfální pochod, který skončil až Panenkovou penaltou na bělehradském Maracaná při penaltovém rozstřelu s Německou spolkovou republikou.

Nutno dodat, že kvůli mlze odložený klíčový zápas s Anglií (2:1) se v Bratislavě hrál 30. října 1975 přesně po roce od londýnské prohry 0:3 z 30. října 1974, po níž by na na čs. postup, natož pak na zlato na ME 1976, nevsadil nikdo ani zlámanou grešli. 

A ještě jedna zajímavost. Zatímco letos se na Slovácku hrálo druhý den až od 7. minuty, kdy byl zápas přerušen, před 47 lety v Bratislavě se prvních šestnáct minut zrušilo a začalo se znovu od začátku. 

Ne vždy se však kvůli velké mlze zápasy přerušovaly. 

Pamatuji se, že jsem hned druhý den po slavné výhře nad Anglií (2:1), tedy v pátek 31. října 1975, vyrazil v podvečer na Letnou, kde se pod umělým osvětlením za účasti 8000 diváků hrálo druholigové utkání Sparta-Baník Prievidza. Také, podobně jako dva dny předtím v Bratislavě,  nebylo téměř nic vidět, ale rozhodčí Časta nechal zápas odehrát. Sparťané tehdy o své „povinné“ výhře rozhodli až těsně po pauze slepenými góly Urbana a Káry, a udrželi tak své druhé postupové místo v tabulce za VP Frýdek-Místek.

Za obří mlhy se hrálo v neděli 6. září 1998 na Faerských ostrovech i úvodní utkání kvalifikace ME 2000. To Češi vyhráli až Šmicerovým gólem pět minut před koncem. Faeřané tvrdili, že čekali, že jim Češi po autu vrátí míč zakopnutý údajně kvůli ošetřování svého zraněného hráče, Vladimír Šmicer to ovšem vehementně popírá.  

„Že padla branka, jsme poznali až po podle toho, že z mlhy vyběhl Vláďa Šmicer s rukama nad hlavou,“ kroutil hlavou tehdejší kustod české reprezentace Jiří Šíma. Předtím předseda svazu František Chvalovský marně žádal španělského delegáta UEFA, aby utkání kvůli husté lze přerušil. Ten však byl neoblomný. A tak se hrálo...

Kvůli mlze odložený zápas pamatuje i čs. liga. 

V sezoně 1978/1979 se v neděli 15. října 1978 totiž na Stínadlech kopalo do míče při utkání Teplice-Slavia jen poločas. Během něho se vytvořila tak hustá mlha, že oba soupeři nemohli ve hře ani po dlouhém čekání pokračovat. Nové střetnutí, které před 3280 diváky řídil Slovák Jozef Kmec, se proto uskutečnilo o tři dny později, tedy ve středu 18. října 1978, a skončilo remízou 2:2.  

Domácí vedli Caltovým gólem z penalty, Nachtman a Peter Herda ještě do přestávky výsledek otočili, na konečných 2:2 pak vyrovnával v 64. minutě severočeský záložník Jaroslav Melichar, pozdější předseda komise rozhodčích (od roku 2004).

Zklamání teplických diváků nad domácí bodovou ztrátou bylo umocněno i faktem, že tehdy před 44 lety fanoušci museli zaplatit znovu plné vstupné...