Miluju tiki-taku a neustálé držení míče. Bál jsem se Roye Keana, vzpomíná Patrik Berger

"Miloval jsem hrát v té díře za útočníkem, takže na podhrotu. Mým nejlepším spoluhráčem byl jednoznačně Steven Gerrard. Nejlepší hráč, proti kterému jsem hrál, je Zinedine Zidane," řekl Berger na úvod.

"Nerad jsem ale hrál proti Royi Keaneovi a Patricku Vieirovi, ti byli určitě nejtvrdší. Navíc byli u velmi dobří fotbalisté. Musím říct, že proti Keanovi jsem se někdy bál jít do souboje," doplnil.

Důvodem je podle něj i fakt, že měl smůlu na zranění, kvůli nimž vynechal v kariéře tři roky.

"Nejsmjutnější věcí na mé kariéře byla vždycky zranění. Počítal jsem to, měl jsem za sebou osm operací a vynechal jsem kvůli nim víc než tři roky. A protože je fotbalový život krátký, je to strašná spousta času," smutnil Berger.

Překvapil pak tím, že si moc nebral od žádného z trenérů, protože měl rád, když byla hra co nejjednodušší. 

"Spousta trenérů mi dávala hodně rad, ale hlavně pokynů, přitom fotbal je jednoduchá hra. Miluju tiki-taku, jsem obrovskej fanoušek držení míče a technických hráčů," prozradil Berger.

"To souvisí s hráči, které jsem miloval, když jsem vyrůstal. V mém mládí, tedy v 80. letech, jimi byli Francouz Jean-Paul Tigana a Němec Pierre Littbarski," dodal.

Také proto prý dal jen dva góly v profesionální kariéře hlavou. "Dal jsem dva. Jeden ve Slavii a Liverpoolu. A to ten první padl kvůli tomu, že jsem nedal penaltu, ale hlavou jsem míč do brány dorazil, protože to jinak nešlo," smál se.

Co se týče reprezentace, pochopitelně nejraději vzpomíná na stříbrné Euro 1996, v jehož finále s Německem vstřelil jedinou českou branku.

"Na Euru 96 jsme měli sice mladý, ale dobrý tým, což potvrzuje fakt, že většina hráčů pak hrálo v některém z top týmů Evropy. Pro mě to byl nejlepší turnaj, na kterém jsem kdy hrál. Škoda je to kvůli tomu, že jsme měli o čtyři pokyny mnohem silnější tým, ale tam jsme to neprodali," přiznal Berger.

I když přemýšlel, že se po návratu z Anglie vrátí do Slavie, nakonec dohrál kariéru na Spartě.

"Chtěl jsem hrát s Vláďou Šmicerem ve Slavii, kam mě lákal. Bohužel jsem se tam ale nedomluvil, tak jsem dohrál tam, kde jsem začal, tedy na Spartě," podotkl Berger.

Nyní jako rentiér především cestuje po celém světě.

"Říkám sám o sobě, že jsem objevitel. Pořádám výlety tam, kde jsem nikdy nebyl a kde můžu objevit něco nového. Je mi jedno, jestli to je na horách nebo u moře. Hodně cestuju i kvůli golfu, rád hraju na neznámých hřištích. Teď jsem zase propadl rybolovu," dodal Berger.