O tom, že brankář soupeře často vybíhá daleko z branku se v červenobílém táboře šuškalo už před utkáním.
„Dostal jsem hodně času, zvedl jsem hlavu a neviděl jsem nikoho nabíhat. Navíc jsem viděl, že brankář je hodně venku, tak jsem to prostě zkusil. Kdybych to netrefil, tak to asi nebude nikomu vadit, protože to nebyla žádná gólová šance, ale vyšlo to hezky a jsem za to moc rád,“ liboval si pro slavia.cz Lukáš Masopust.
Ale i jeho druhá branka stála za to, když z hranice vápna levou nohou předvedl parádní obstřel. „Chtěl jsem to utáhnout, aby gólman soupeře nestihl doběhnout, taky mi to vyšlo takhle hezky. Já jsem ale spíše rád, jak jsme k tomu zápasu přistoupili. Tohle je taková odměna navíc za to, jak poctivě jsme všichni hráli,“ pokračoval.
Kaňkou na vydařeném výkonu červenobílých bylo zranění Srdjana Plavšiće. „Bylo to hrozné. Já jsem k němu přišel, když ho zrovna doktor šil a měl na puse asi pěticentimetrovou díru. Ani nevím, jak se mu to stalo, jestli si dal o kopačku… Tak snad bude v pohodě. Nevypadalo to vůbec hezky,“ připomněl nepříjemný moment.
Masopust se vyjádřil i k boji o sestavu. „Řekl bych, že je to čím dál tím těžší. Každý rok totiž vyjde z mládeže víc a víc hráčů, kteří se dál ohrávají, takže si myslím, že ten boj o místo v sestavě je stále těžší a těžší,“ prozradil.