V Evropě jsme si v posledních letech zvykli řešit otázku “Messi nebo Ronaldo?” V Argentině je obdobným tématem k diskusi “Messi vs. Maradona”. Vzhledem k doslova božskému statusu druhého jmenovaného zatím podle všeho vede právě Maradona, nicméně nedělní finále Argentiny s Francií může tyto superhvězdy v očích dalších generací srovnat. Pokud Messi urve v možná posledním reprezentačním startu titul mistra světa, zařadí se definitivně na Olymp po bok největších velikánů včetně Maradony. Kromě dosavadní absence titulu světového šampióna se totiž - s přihlédnutím k jiné době působení - druhé argentinské legendě ve většině parametrů vyrovná a často ji i předčí.
Nejprve to, co mají společného. Oba hráči, jak Maradona tak Messi, na nejvyšší úrovni odehráli/odehrají dvě dekády. Oba hráli/hrají na pozici “desítky,” ofenzivního organizátora hry, oba ve své hře těžili/těží z nízkého těžiště, nadpozemské rychlosti práce s míčem, precizní techniky a dokonalého přehledu na hřišti. Diego začal svou profesionální kariéru v roce 1976 a po šesti letech v Argentině, kde vystřídal Argentinos Juniors a Bocu, se vypravil za Atlantic, kde uhranul v Barceloně (dvě sezóny) a následně doslova očaroval Neapol (1984 - 1991). Po patnáctiměsíčním trestu za užití kokainu na začátku 90. let dohrával v Seville, respektive v Newell's Old Boys a kariéru pak definitivně ukončil v roce 1997 v barvách Boky Juniors. Za tuto dobu odehrál na klubové úrovni 491 zápasů, ve kterých nastřílel 259 gólů. Lionelova klubová kariéra, jež stále běží, je naproti tomu definována jedním klubem: Barcelonou. Tam od roku 2004 nasbíral 520 startů za první tým, ve kterých nastřílel 494 gólů a až loni se slzami v očích Camp Nou kvůli finančním problémů Barcy opustil a odešel do PSG (zatím 39 zápasů a 13 gólů). Přičemž se dlouhodobě spekuluje, že dalším krokem pětatřicetiletého kapitána Argentiny by mohl být návrat do Katalánska.
Jak by asi v Kataru dopadli Češi, když tam jejich kvalifikační přemožitelé Belgie a Wales tak vybouchli?Co se týká trofejí na klubové úrovni, Messi jednoznačně Maradonu předčí. Druhý zmíněný na klubové úrovni totiž vyhrál “jen” dvakrát Serii A a jednou se polaskal s trofejí pro vítěze poháru UEFA. Obojího se dočkal v dresu Neapole. Bonusem pak bylo po jedné trofeji pro vítěze Copa del Rey a Coppa Italia. Messi jen Španělský pohár vyhrál sedmkrát, LaLigu hned desetkrát a s Barcelonou hned čtyřikrát ovládl Ligu mistrů. Na jaře se o pátý titul v Lize mistrů bude pokoušet s PSG, trofej za vítězství v Ligue 1 už jednu má (a za pár měsíců přidá i druhou). V daném kontextu je nicméně nutno dodat, že Messi měl a má k dispozici úplně jinou podporu. Zatímco třeba Messiho Barca byla nabita fotbalovými superhvězdami i budoucími členy fotbalové Síně slávy (Xavi, Iniesta, Puyol, Suaréz), Neapol táhnutá Maradonou byla sborem spíše mírně nadprůměrných hráčů, z nichž - třeba ze sestavy vítězného finále poháru UEFA v roce 1989 - žádný nedosáhl globální slávy.
Vedle naprosté individuální dominance posunula Maradonu na vrchol jeho reprezentační kariéra. A jeho vystoupení na mundialech. Na nich opět spíše průměrnou Argentinu dvakrát dotáhl do finále (1986 a 1990), přičemž v prvním případě v Mexiku slavně zvítězil. Tento úspěch Messimu před nedělí zatím chybí. Katar pro něj znamená již páté mistrovství (Maradona absolvoval čtyři), nejvýše byl zatím ve finále v roce 2014. Jinak jsou jejich statistiky velmi podobné. Maradona na MS odehrál 21 zápasů s osmi góly a osmi asistencemi, Messi má v tuto chvíli o čtyři zápasy více a bilanci 11+10. Podle podrobnějších statistik společnosti SofaScore obě ikony v těchto zápasech zaznamenaly v průměru pět driblingů na zápas, v přihrávkách do šance jsou taktéž téměř srovnaní (Maradona 3,2 versus Messi 2,9). K totálnímu dorovnání tak Messimu chybí pouze jedna maličkost - skolit úřadující světové šampiony z Francie.
Lze z uvedených statistických údajů a výčtu trofejí už před nedělí vydedukovat, kdo je GOAT (Greatest Of All Time)? Asi nelze. Maradona i Messi hráli v odlišné době a to v celé řadě aspektů. Zatímco Maradonova proslulost stojí na jeho božském statusu v Neapoli, pověsti enfanta terrible, několika krátkými záznamy, které mohli fanoušci ve své době zhlédnout v televizi a samozřejmě na okamžicích geniality na MS, Messi je pod totálním drobnohledem a prakticky každá jeho klička je v současnosti k dispozici na sociálních sítích během pár minut. Fotbal se též proměnil, Messi hraje v době, která úplně jinak řeší přípravu či taktiku, Maradona zase čelil třeba odlišnému přístupu rozhodčích (fotbalisté byli mnohem méně chráněni před ostrými zákroky obránců). Ostatně, dobrou ilustrací rozdílností hry v daných dobách je Maradonův slavný gól proti Anglii a Messiho asistence proti Chorvatsku. Zatímco Maradona během pětapadesátimetrového úprku s míčem projde třemi obrannými liniemi Albionu, Messiho celých pětačtyřicet metrů stínuje Joško Gvardiol. Fotbal se zkrátka za posledních dvacet let proměnil.
Pokud ale Messi v neděli získá vysněnou trofej, lze s klidem říci, že na trůnu bude mít místo hned vedle svého někdejšího herního idolu.
Slzy polidšťují, ale přestaňte už bulet, Neymare, Ronaldo a spol. Je to jen fotbal, ne masové hroby na UkrajiněFoto: Argentina National Football Team