Jelikož ale záběry nevyvrátily ani ofsajdové mínění pomezního Jana „Bystrozrakého“ Hurycha, branka neplatila. Podle logicky zcela nesmyslné VAR-praxe, že v takovém případě platí původní verdikt sudího. Tedy toho, jehož oko, jak potvrdily i vědecké pokusy, v žádném případě nemůže při současné rychlosti fotbalu posoudit, zda v momentě přihrávky byl, či nebyl střelec branky v ofsajdu…
A jelikož v neděli odpoledne měla Slavia po čtvrteční výhře v úvodním osmifinále EKL nad LASK Linec (4:1) a střevních potížích v týmu veliké problémy na libereckém oraništi (jehož se bála už předem) a nedokázala využit ani více než sedmdesátiminutovou přesilovku po dalším VARovém (v tomto případě Štetinově vyloučení), odešla od Nisy zaslouženě poražena.
V nedělním večeru pak na ni ztrátu z původních devíti bodů na šest stáhla třetí Sparta, když díky gólům ve druhé půli na Letné zdolala sestupem ohrožené Pardubice 3:1. Přestože to neměla tak jednoduché, jak by mohl konečný výsledek napovídat. Kdyby ještě za stavu 0:0 po přestávce trefil pardubický Dominik Kostka ve své obří šancí místo tyče branku, měli by Letenští v závěru duelu asi větší práci. Takhle to nakonec zvládli celkem v pohodě.
V Liberci vyhrál zápas HrbolSlávistická prohra, kterou některá média považují za „senzační“?
Žádnou senzací není. Zvlášť když si k tomu připočteme náročný program mistrovského celku, trvale velkou marodku a navíc zmíněné střevní potíže v týdnu. A také až příliš velké předzápasové obavy ze špatného terénu v Liberci.
„Viděli jsme ve středu dohrávaný zápas Liberce s Pardubicemi (4:1 – pozn. aut.) a ten trávník tam oproti našemu nebyl úplně dobrý,“ vyjádřil veřejně své obavy už před utkáním mladý slávistický záložník Daniel Samek.
Trenér Jindřich Trpišovský ovšem neměl tyhle debaty v týmu vůbec připustit. Jeho tým v neděli odpoledne působil bez nápadu, bez většího důrazu před soupeřovou brankou, jako by předem věděl, že se „na tomhle hrozném terénu nemůže prosadit“.
Upnuli se k tomu v četných internetových diskusích i slávističtí fanoušci. Třeba Lukáš Jirát, který napsal: „Dneska vyhráli: Drnovec - Hrouda, Ďoura, Zákop, Výmol - Vedle, Hlína, Bahno, Podmáčený - Oráč, Pluh.“
František Flinta ho poopravil: „Podmáčený tentokrát nehrál, místo něj nastoupil Hrbol.“
A Antonín Stedina k tomu dodal: „V Liberci a Jablonci by se měli vrátit ke škváře, ta se jim tam bude líp udržovat.“.
„Zápas se hrál na strašném terénu. Na horším hřišti jsem asi ještě nehrál,“ přisadil si univerzální slávistický reprezentant Tomáš Holeš, který přišel do Slavie z Jablonce, do něhož jezdí z nedalekého Liberce tramvaj…
Ovšem nebyl sám, už ve středu si po dohrávce v Liberci podobně stěžoval osmatřicetiletý pardubický kapitán Jan Jeřábek: „Takové hřiště jsem snad ještě nezažil. Musím se teď správcům v Ďolíčku omluvit, protože jsem si myslel, že v tomto našem vršovickém azylu není dobrý terén.“
Kozel se mýlí: Stejné to pro různé týmy není„Všichni si asi přáli vidět jiný sport. Budu stručný. Chci pogratulovat domácím k vítězství, které bylo zasloužené. Dali na tomto špatném terénu, který jsme zažili už před čtrnácti dny v utkání s Hradcem Králové v Mladé Boleslavi, gól,“ pravil slávistický kouč Jindřich Trpišovský, jenž správně postřehl, že po zimním Stanciově odchodu dnes slávistům citelně chybějí dobře zahrané standardní situace, jež se v takových utkáních velmi hodí. Dlužno ovšem připomenout, že Trpišovský v roce 2018 přišel do Slavie právě z angažmá v Liberci, kde rovněž dokázal ze stavu hřiště těžit.
O faktoru těžkého terénu dobře věděl i bývalý slávista, dnes pro změnu liberecký kouč Luboš Kozel, který už před nedělním výkopem říkal: „Bude tady sice těžký terén, který může promluvit do způsobu hry obou mužstev, ale pro oba týmy to bude stejné.“
Tuhle „mantru“ opakovali během utkání i televizní komentátoři O2 TV Sport, ale soudím, že to není pravda. Není to pro oba stejné, čím horší terén, tím lépe pro horší, méně technicky vybavený tým. Pro něj jsou oraniště či bahniště velikou výhodou, výkonnostní rozdíly totiž výrazně stírají. Proto je ostatně fotbal jediným kolektivním sportem, v němž slabší týmy poměrně často vyhrávají nad silnějšími.
„Tohle je jeden z důvodů, proč jsme nikdy nechtěli Kozla jako trenéra do Slavie. Taktika ‚trávníkáři domrví hřiště maximálním způsobem, hráči si stoupnou na vápno v deseti a hlavně se musejí všichni hodně válet‘ je dobrá tak pro Baník nebo Liberec, ale nikoli pro Slavii,“ napsal na Facebook známý slávistický příznivec, který si říká Pepi Bican. Ovšem ani v Baníku se to šéfům moc nelíbilo, Kozel musel ostravský klub přesně před rokem předčasně opustit.
Zajímavý postoj pak v internetové diskusi zaujal fanoušek jménem Michal Ptáček: „Jako Liberečák bych řekl, že jsme vyhráli zaslouženě. Jako slávista, že by nám na tomhle oraništi nepomohl ani Ronaldo. Protože hřiště je sice pro oba stejné, ale horší pro techničtější mužstvo, které chce hrát. A nikdo přece Olayinkovi neporoučel, aby si dal vlastní branku. Ten člověk by měl dostávat prémie od týmů soupeře.“
Olayinka potřebuje psychologa. A co vlastně dělá Krmenčík?Michal Ptáček má pravdu, Olayinka, který už ve čtvrtek školáckou chybou pomohl Linci snížit na 1:2 (pak to napravil svou brankou na 3:1), by se raději nějaký čas neměl vůbec vyskytovat před vlastní svatyní. Ostatně byl i u první jarní slávistické prohry v Edenu s Karvinou (0:1). To se zase jako náhradník velmi krátce po svém návratu z mistrovství Afriky v Kamerunu hnal za stavu 0:0 do zahrávaní penalty a pak netrefil bránu. Možná by mu v Edenu v těchto dnech měli na čas přidělit psychologa.
Pokud jde o útočnou fázi, v ní se v Liberci neprosadil nejen Olayinka, ale ani Tecl či Schranz. Takže se nabízí otázka: Opravdu je ten milionový Krmenčík tak marný, že nemůže být ani na lavičce náhradníků a nastoupit alespoň na poločas?
Tomáš Holeš také prohlásil, že brzké Štetinovo vyloučení za stavu 1:0 pro Slovan Slavii moc nepomohlo, že se tak Liberečtí na svém oraništi ještě více stáhli do své dokonalé obranné ulity.
To je sice pravda, ale pokud chce Slavia být počtvrté za sebou mistrem, musí si s tím poradit a takovéto zápasy vyhrávat. Nikoli ztrácet tři body, když soupeř ani jednou za utkání nevystřelí na její branku.
Když je nejlepším plzeňským hráčem VARVyhrávat o gól, když se moc nedaří, na to je v sezoně 2021/2022 specialistou Viktoria Plzeň v čele se svým trenérem Michalem Bílkem. Klobouk dolů před tím, co zadlužený klub, který stále nemůže najít vhodného kupce, zatím v tomto ročníku dokázal.
Patnáct výher o gól z dvaceti vítězných utkání, to je ale také unikát. Pamatuji se, jak propagátor systému VAR v Česku Robert Henn dlouho marně přesvědčoval o nutnosti zavést video do fotbalu sparťanského místopředsedu a dnešního šéfa Ligové fotbalové asociace (LFA) Dušana Svobodu argumentem: „Kdyby fungoval VAR, nezískala by Plzeň v druhé dekádě 21. století na úkor Sparty tolik titulů.“
Jenže v době, kdy je „váženým“ místopředsedou LFA a opětovným členem výkonného výboru FAČR současný majitel Viktorie Plzeň Adolf Šádek (mj. velký telefonický přítel trestně stíhaných Romana Berbra a Martina „Chřestýše“ Svobody), věci se mění. Nejlepším hráčem Viktorie Plzeň v sezoně 2021/2022 je totiž – světe, div se! - právě VAR. Jen díky němu mohli plzeňští hráči před týdnem v Zlíně (2:1) i nyní doma proti Teplicím (1:0) kopat vítěznou penaltu.
VAR, tentokrát v podobě Jany Adámkové, zase naopak nevyvrátil, že Žákův sobotní vyrovnávací gól padl z údajného ofsajdu.
„VAR to dlouho zkoumal, nenašli ale průkazný záběr, že o ofsajd šlo, nebo nešlo, takže zůstává původní rozhodnutí asistenta sudího,“ vysvětlil hlavní rozhodčí utkání Plzeň-Teplice (1:0) Marek Radina, který tak musel dát na verdikt svého asistenta Jana Hurycha, který viděl ofsajd. Dokonce prý střelci Žákovi sebevědomý pomezní tvrdil, že si je svým verdiktem naprosto jistý.
Tak to je Jan Hurych velký fešák a mohl by okamžitě kandidovat na titul „Bystrozraký roku 2022“ a být najímán do známé pohádky „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“. Protože běžné lidské oko okamžik, při němž padla Žákova branka, nemůže v žádném případě kvůli své nedokonalosti objektivně posoudit. Jen tipovat či hádat.
Jak už jsem ostatně napsal hned po utkání na Facebook:
„Mnohokrát jsem četl, že při dnešní rychlosti fotbalu nemá oko pomezního sudího (asistenta) u hraničních situací šanci posoudit, zda šlo, nebo nešlo o ofsajd (tvrdil to i vědecký pracovník a mezinárodní asistent Evžen Amler). Asistent Hurych nechal za stavu 1:0 dohrát akci, z níž padl teplický vyrovnávací gól, a pak zvedl praporek, protože si myslel (nebo se možná spíš bál Šádkova fénu či revolveru jeho bodyguarda), že jde o ofsajd. Ani VAR Adámková nedokázala určit, zda šlo, nebo nešlo o ofsajd, takže podle současné praxe platil původní verdikt pomezního. Tenhle výklad museli vymyslet skutečně vybraní ‚exprti‘. Když ani přísné oko kamery nemá důkaz, tak se to řídí podle nedokonalého oka sudího, který nemá kvůli nedokonalosti svého orgánu žádnou šanci situaci posoudit. Fotbal opravdu nemá logiku.“
Jinak ponechme dnes stranou fakt, že zjišťování milimetrů při ofsajdu z hlediska vývoje a původního smyslu postupného zavádění některých nových fotbalových pravidel se rovněž jeví jako hloupost. Přesvědčil jsem se o tom, že ani někteří dnešní profesionální rozhodčí vůbec nevědí, proč byl ofsajd po mnoha letech zařazen do pravidel. Totiž aby se z fotbalu nestala překopávaná na vysunutého hráče. Ovšem to je velké téma na samostatný komentář.
Pokud jde o VAR, určité pokroky tu vzhledem k nové komise rozhodčích přece jen jsou. Myslím si třeba, že před Berbrovým zatčením, tedy před říjnem 2020, by nebyl ve Štruncových sadech na zásah paní videorozhodčí vyloučen domácí obránce za svůj sobotní faul na pronikajícího teplického hráče.
O nepřípustném tlaku na sudí a o zbabělém (ne)nastavováníAle to je tak asi zatím vše.
„Co jsem říkal svým svěřencům? No, ať si dávají pozor, že teď bude každý zákrok posuzován ve prospěch Plzně. Ostatně plzeňská lavička, tedy kromě tradičně korektního trenéra Michala Bílka, vytvářela na rozhodčí během utkání neúměrný tlak,“ prohlásil v rozhovoru po O2 TV Sport teplický trenér Jiří Jarošík.
A nejde jen o plzeňskou lavičku, pověstné jsou i slovní ataky vůči rozhodčím od plzeňského šéfa Adolfa Šádka, který mívá v patách svého oblíbeného ozbrojeného bodyguarda a který podle policejních odposlechů ovlivňoval nominaci sudích i u všemocného Romana Berbra, jehož dokonce podle policistů před utkáním zval do kabiny arbitrů. Nehledě na spamové esemesky Radku Příhodovi, jimiž byl nový předseda komise rozhodčích viktoriánským bossem zaplavován.
Není divu, že nepříliš zkušený rozhodčí typu Marka Radiny podobným tlakům na trávníku podlehne. Třeba při nastavení. Což bylo v sobotu v utkání Plzeň-Teplice příznačné. Navzdory dlouhým průtahům kvůli VAR při neuznané brance atd. nastavil jen čtyři minuty. V nich se, jak správně konstatovali i moderátoři O2 TV Sport, dobré dvě a půl minuty, hlavně kvůli udělování několika žlutých karet a zdržování, vůbec nehrálo. Radina si ovšem troufl přidat jen něco přes minutku, v níž se dalších patnáct vteřin „prozdržovalo“, a pak duel zbaběle ukončil. Tohle byste asi v Premier League neviděli, tam by se nekompromisně hrály další tři minuty.
Jenže jsme v Česku.
Taková zajímavost, 21. září 2021 Ligové grémium na návrh slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka odhlasovalo, že má Ligový výbor LFA pro českou Fortuna:ligu připravit úpravu podle standardních předpisů UEFA. Tedy, že kluboví funkcionáři po zahájení předzápasového tréninku opustí hrací plochu, na kterou se mohou vrátit až po skončení utkání. Jenže šéfové LFA Dušan Svoboda a Adolf Šádek v rozporu s výše zmíněným hlasováním Ligového grémia dospěli k závěru, že se nic takového předkládat nebude, protože prý současná úprava norem LFA postačuje… Jak postačuje, toho jsme pravidelně v lize svědky (nejen v Plzni).
Jinými slovy, pokud si český fotbal, včetně toho ligového, opravdu chce před veřejností mimo svou bublinu napravit svou těžce pošramocenou pověst, měl by se rychle zbavit praxe minulých časů a lidí, kteří staré pořádky zaváděli a jinak fotbal ani „dělat“ nedovedou.
Polští sudí by semanýrů vyhazovačů z diskoték bát neměliPokud jde o další vývoj ligy, dost o něm může naznačit už příští kolo před reprezentační barážovou pauzou. To hraje Plzeň v Jablonci (sobota, 18.00) a jestliže by byl jablonecký kouč Petr Rada vystaven stejné videomasáži jako v sobotu jeho o dost mladší teplický kolega Jiří Jarošík, byla by to asi velmi těžká zátěž na jeho srdce.
Sparta pak jede v neděli (15.00) do Mladé Boleslavi a Slavia po čtvrteční osmifinálové odvetě EKL v Linci (21.00) hostí doma v Edenu České Budějovice (18.00).
A potom, po přestávce, bude už v neděli 3. dubna (19.00) na pořadu vzájemný boj o první přednastavbové místo Viktoria Plzeň-Slavia Praha. Měli by ho opět jako pražské ligové derby řídit polští arbitři - a ti se snad manýrů vyhazovačů z provinčních českých diskoték jen tak nezaleknou.
Luhový o Spartě: Pomůže jen změna majitele. Kolik času asi tráví Čupr na Letné?