Levý v Hattricku: Euro bylo spletené pavoukem. Češi uspěli, výsledek lepší než hra

A dodává, že průběh šampionátu ovlivnil nejen specifický model ME v jedenácti zemích, který covidová pandemie ještě umocnila, ale i složení dvou různých větví pavouka play off, jež vedlo k vyřazení řady favoritů už před branami čtvrtfinále. 

Co říkáte české čtvrtfinálové účasti? 

Čtvrtfinále lze považovat za nesporný úspěch, i když je tento výsledek lepší než předvedený fotbal. Přiznejme si otevřeně, že hrou Češi Evropu až tak neohromili. Ovšem převedli veskrze týmový výkon, soudržnost a obětavost až na hranici osobního obětování se, což nakonec slavilo úspěch. Po určitém očekávání na základě kvalifikačního úspěchu přišlo po nevydařené generálce v Itálii a herně nepříliš zvládnutém domácím utkání s Albánií rychlé vystřízlivění a zařazení Česka do kategorie outsiderů turnaje, od nichž se toho moc nečeká. Jak už jsem ale před startem EURO říkal ve studiu České televize, tahle pozice národnímu týmu zpravidla vyhovuje a dokáže z ní těžit. A to se i na tomto ME nakonec potvrdilo.

Velkou oporou týmu byl i brankář Tomáš Vaclík, přestože se ještě před startem ME ani nevědělo, zda vůbec bude gólmanskou jedničkou, protože v Seville za sezonu odchytal asi jen pět utkání. To vyřešila až Pavlenkova absence, oficiálně kvůli zranění, a fakt, že Kolář, jenž nejspíš také chtěl být brankářským mužem číslo jedna, se nakonec po náročném jaru rozhodl, že si i kvůli glasgowskému poranění hlavy raději odpočine. Vaclíka jako by jeho jasná pozice na EURO najednou uklidnila a chytal výborně. Myslíte, že mu ta jistota v týmu psychicky pomohla?

Ano, to je docela reálné. Tomáš Vaclík byl celou kariéru až na výjimku v posledním ročníku zvyklý ve všech klubech dělat jedničku. A když zjistil, že jí bude i na EURO, psychicky mu to pomohlo a tým v několika zápasech podržel. Ukázalo se, že sázka na Vaclíka byla velmi dobrou volbou.   

Po generálkách se mluvilo o tom, že při absenci distancovaného Kúdely bude mít český celek velké problémy se stoperskou dvojící. Nakonec to ale s Čelůstkou a Kalasem tak hrozné nebylo. Jak si to vysvětlujete? 

To byl docela velký problém. Mluvilo se o chybách celého tria stoperů Čelůstka, Kalas, Brabec… Že to nakonec dopadlo celkem dobře, je především zásluhou výborné defenzivní práce Součka s Holešem. Tomáš Souček zastal spousty obranné práce, a výrazně tak Čelůstkovi s Kalasem pomohl, usnadnil jim práci. A že někdo čekal, že bude ještě střílet góly? To bychom při vědomí síly soupeřů na EURO chtěli až moc. Branky obstaral Schick, jehož šampionát zastihl ve formě. Prokázal na mistrovství Evropy svou kvalitu, stejně jako zmíněný Souček.

Jenže Souček spolu s Janktem a Králem měli, tak jako v kvalifikaci, tvořit silnou trojku. Což se nestalo, protože z ní nic nebylo, Jankto a Král totiž ztratili po náročné sezoně formu někde v Moskvě, resp. v Janově. Vypadali unaveně jako Bořil. Dokonce byl trenér Šilhavý kritizován za to, že místo vyšťaveného Bořila měl na levém kraji obrany hrát v klíčovém čtvrtfinále s Dánskem Kadeřábek, jemuž se předtím, když byl slávistický kapitán vykartován, proti silnému Nizozemsku poměrně dařilo.  Jaký na to máte názor?

Nechci trenéra na dálku kritizovat, jsem si vědom toho, že on byl na rozdíl ode mě na každém tréninku, věděl a viděl tedy, jak na tom jednotliví hráči jsou. Mimochodem, přes kladně hodnoceného Coufala šly tři ze čtyř inkasovaných gólů. Na druhou stranu je pravda,  že shoda okolností v podobě Bořilova vykartování se a Daridova zranění „pomohla“ sestavě, jež v osmifinále proti Nizozemsku podala nejlepší český výkon na šampionátu. Jinak je také pravda, že Jankto, Král i Bořil vypadali na ME po náročné covidové sezoně dosti unaveně. O to víc mě navzdory známým skutečnostem příjemně překvapila vysoká úroveň některých zápasů, jako třeba Německo-Portugalsko, Francie-Švýcarsko, Chorvatsko-Španělsko, výkony Italů ad. A dobře se dívalo i Maďary, kteří Portugalsku podlehli až v samém závěru, s Francií remizovali, stejně jako s Německem. Jasně, v prvních dvou utkáních je hnala kupředu vyprodaná budapešťská aréna, když přijeli do Mnichova, myslel jsem si, že s nimi Němci doma udělají rychlý proces. A potom ještě šest minut před koncem Maďarsko vedlo!

Jenže z takzvané skupiny smrti, kde kromě Maďarů hráli mistři světa Francouzi, obhájci evropského zlata Portugalci a bývalí světoví šampioni z Německa, nepostoupil do čtvrtfinále nikdo, všechny tyto týmy zůstaly i za Českem. Jak si to vysvětlujete? 

Tak tohle hodně ovlivnilo, jak se nakonec vykrystalizoval pavouk play off. V jeho levé části se ocitli favorité z Francie, Portugalska, Itálie, Belgie, Španělska i vicemistři světa z Chorvatska.  Museli se mezi sebou vymlátit, třeba Portugalci za stavu 0:1 Belgičany doslova válcovali, ale měli velikou smůlu v koncovce. Zatímco v pravé části pavouka se objevily celky jako Wales, Ukrajina, Švédsko, Česko, nakonec i Dánsko. Vím, bylo tam i Německo, ovšem to hrálo osmifinále s Anglií v londýnském Wembley.

Právě, asi není náhodou, že do semifinále postoupily čtyři celky, Itálie, Španělsko, Anglie a Dánsko, které měly ve všech zápasech základní skupiny v Londýně, Římě, Seville a Kodani výhodu domácího prostředí. Angličané pak kromě čtvrtfinále, v němž se střetly v Římě se slabší Ukrajinou, hrály ve Wembley i ve zmíněném osmifinále s Německem a pak zase ve Final Four. Považujete to za regulérní?

Vůbec ne.  Ty podmínky byly značně neregulérní a rozdílné. Některé zápasy, jako v Kodani či Budapešti, se hrály před plnými tribunami, jinde nebyla využita ani čtvrtinová kapacita hlediště. Někdo hrál téměř pořád doma, jiný musel létat nejen po Evropě, ale i do Asie, tedy do ázerbájdžánského Baku, což bralo hráčům síly, doplatili na to ostatně i Češi. Na druhou stranu je pro fotbal moc dobře, že se v této těžké covidové době EURO vůbec uskutečnilo, byť s ročním zpožděním. Ovšem věřím, že tento experiment s jedenácti městy v jedenácti zemích se uskutečnil poprvé a naposledy a že se příště bude ME hrát zase v jednom, maximálně ve dvou státech. Navíc, jak už jsem také říkal v České televizi před startem EURO, UEFA měla Skotsko z glasgowského pořadatelství šampionátu vyřadit pro nesplnění domluvených podmínek. Chápu, že tamní vláda vydala přísná proticovidová opatření, ovšem to, že jediný nakažený ve výpravě by znamenal okamžitou mnohadenní karanténu pro celé mužstvo, bylo z hlediska organizace ME 2020 jasným porušením pravidel.

Vím, že jste také velkým kritikem současného systému ME se čtyřiadvaceti týmy. Proč?

Kritizuji to už od EURO 2016 ve Francii. Když jsem předtím mluvil o vysoké kvalitě některých zápasů, tak se může zdát, že si protiřečím, ale je to jen zdánlivě. Čtyřiadvacet týmů, kdy na ME postoupí takřka každý druhý celek z kvalifikace, rozmělňuje jeho kvalitu. Celky současné úrovně  Severní Makedonie, Slovenska, o Turecku ani nemluvě, neměly na vrcholné evropské fotbalové události co pohledávat, špatně letos hráli i Rusové a Poláci. Navíc systém, kdy do osmifinále postupují čtyři týmy na třetích místech ze šesti, vede k přílišnému taktizování, kdy oběma celkům stačí k postupu remíza. Nebo je o něm už před třetími zápasy ve skupinách předem rozhodnuto, takže jsme pak svědky takových utkání jako byl třeba kritizovaný duel Anglie-Česko 1:0. Osobně bych si přál návrat k šestnácti týmům, ač jsem si dobře vědom, že z obchodního a marketingového hlediska to není v této době možné. Ale sportovně by to šampionátu prospělo, o tom jsem přesvědčen.