Laxní genialita a český X faktor. Reprezentační naděje se upínají k Schickovi

O úspěchu a neúspěchu českého národního týmu na nadcházejícím EURO budou v našlapané skupině s Anglií, Chorvatskem a Skotskem rozhodovat absolutní detaily. Bez skvěle organizované hry a „trošky toho štěstíčka“ to samozřejmě nepůjde, ale úplně rozhodující bude koncovka. Nelze totiž očekávat, že Angličané a Chorvaté, z nichž minimálně s jedněmi z nich musí český tým bezpodmínečně uspět (z některých skupin postoupí i třetí týmy, postupový klíč najdete na straně 32), budou svým soupeřům nabízet zrovna přehršel šancí. Spíš naopak.

Alfou a omegou všech tří zápasů ve skupině proto bude maximální efektivita, zvlášť když hned dva z českých soupeřů se na Ostrovech představí v regulérně domácím prostředí. A proto se veškeré české naděje upínají zejména k postavě Patrika Schicka – pětadvacetiletého technického hroťáka Bayeru Leverkusen, jenž už posledních několik let platí za jasnou jedničku českého útoku a efektivita by mohlo být jeho druhé jméno. V dresu české reprezentace se totiž v průměru trefí skoro každý druhý zápas, jenže zrovna u něj je víc než u kohokoli jiného rozhodující psychika – to, v jakém rozpoložení dorazí na šampionát, jak se noc před utkáním vyspí nebo jak se mu povede první dotyk s míčem a první střela v zápase.

Dobrou zprávou pro české fanoušky proto může být to, že s uplynulou sezonou může být Schick poměrně spokojený. Třinácti brankami (devíti v bundeslize, třemi v Evropské lize a jednou v poháru) se mu podařilo vyrovnat své osobní maximum ze sezony 2016/2017, kdy na to však v dresu Sampdorie Janov potřeboval o třetinu minut méně. Za podobnou porci herního času zvládl v minulé sezoně na hostování v Lipsku deset gólů, a když jej potom za dvacet šest a půl milionu eur (zhruba 700 milionů korun) Bayer z římského AS kupoval, aby nahradil Kevina Vollanda (jenž zamířil do Monaka), hlásil spokojený kouč celku nápojářského koncernu Julian Nagelsmann, že „si tam s ním užijí spoustu legrace.“

NAGELSMANNOVA CHVÁLA

Nagelsmann tehdy mluvil především o Schickově „neuvěřitelné síle při standardních situacích, obrovském nebezpečí, které od něho hrozí jak z křídla, tak ze středu hřiště, o skvělé střelecké technice a o velké pracovitosti.“ A Bayer od něj proto možná čekal trochu víc, než nakonec dostal. 

Hned po přestupu Schick navíc chvíli laboroval se zraněním. „Začátek byl dobrý, pak bohužel přišlo zranění a dával jsem se měsíc a půl dohromady, to nebylo úplně příjemné. Naskočil jsem do rozjetého týmu, kterému se dařilo,“ vzpomíná na podzimní část sezony, která mu nevyšla úplně podle jeho představ.

Pak ale zářil, přdevším na přelomu roku, kdy nastřílel většinu ze svých třinácti branek, a na jaře zase poněkud vychladl. A v Německu se proto ptají, jestli takhle vypadá hráč za skoro tři čtvrtě miliardy korun. Hlavním sezonním cílem, který sem Schick přicházel pomoci splnit, totiž bylo umístění do čtvrtého místa v bundeslize a zajištění účasti v Lize mistrů, což se nepovedlo. Na druhou stranu jen dvanáct hráčů celé bundesligy (z toho „jen“ osm cizinců) dokázalo v domácí soutěži nastřílet víc branek než on.

Na první rok v novém angažmá, navíc s takhle zhuštěným programem, četnými zraněními a všemi dalšími koronavirovými komplikacemi, to prostě nebylo špatné. Objektivně Schick rozhodně nepropadl, a na EURO tak může odjet s chutí, protože, jak už v minulosti říkal, „nikdy na tak velkém turnaji nehrál a hodně by si tam chtěl zahrát.“ 

Minulý evropský šampionát mu totiž unikl jen těsně, a to i přesto, že ještě válel v Bohemians, odkud se hráči do seniorské reprezentace příliš často nerekrutují. Na přípravný kemp před EURO 2016 sice s týmem odjel, ale už s vědomím, že v nominaci na závěrečný turnaj nejspíš nebude. „S Lukášem Marečkem jsme tam byli takoví dva hráči navíc, ale pořád jsem trochu věřil, že třeba trenéra Vrbu přesvědčím nebo se prostě něco stane…,“ vzpomíná Schick, jenž si tehdy před pěti lety nakonec na kempu zahrál, a dokonce se i poprvé v národním týmu trefil, proti Maltě. Přednost pak ale dostali jiní. Lafata, Necid, Škoda…

ČESKÝ STŘELEC

Do ostrého reprezentačního zápasu tak Schick zasáhl až na podzim v kvalifikaci o účast na mistrovství světa, ale na svůj druhý přesný zásah si musel počkat skoro rok a půl, až do přátelského zápasu proti Číně. To se psal březen roku 2018 a „repre“ stále sázela hlavně na jiné útočníky. Ale to se mělo velmi brzy změnit. Po gólu Číně se totiž Schick začal objevovat v základní sestavě častěji a poměrně pravidelně ke svým startům začal přidávat i branky. A to i ty důležité. Třeba proti Ukrajině a (vítěznou) proti Slovensku v utkáních Ligy národů, nebo dvě proti Bulharsku, Černé Hoře a Kosovu v kvalifikaci o mistrovství světa, kterou kouč Šilhavý dodnes používá k demonstraci obrovské mentální síly svého mančaftu…