Kulič: Nemám možnosti jako Guardiola, který si kupuje hráče pro potřeby vlastního herního stylu

Ve funkci jste nahradil Pavla Hoftycha, který však z klubu neodešel, ale jen se přesunul do pozice sportovního manažera...

"S Pavlem Hoftychem jsme naladění na stejnou notu. Chci, aby co nejčastěji chodil na naše tréninky, více očí více vidí a více hlav více ví. Věřím, že nám spolupráce bude i nadále fungovat. Ze všech zvažovaných možností, které byly, jsem vyšel jako vítěz a jsem za to rád, děkuji vedení klubu za šanci a důvěru."

Vždy jste byl spíš než vyznavač teoretizování o fotbale hlavně praktikem. Budete se měnit i v tomto směru?

"Chci dělat fotbal podle svého, nemám a nevyhledávám vzory mezi trenérskými osobnostmi. Sleduji různé zápasy, přemýšlím o herních systémech, pročítám rozbory na internetu, prostě vím, že se musím neustále učit. A tak se učím."

Marek Kulič (47) je odchovancem hradeckého fotbalu. Ve východočeské metropoli kopal za SK Hradec Králové (1982-91), Slavii Hradec Králové (1991-92), Sokol Malšovice (1992-94), Olympii Hradec Králové (1994-96) a nedaleký Atlantic Lázně Bělohrad (1996-98 a 1999). V následné kariéře prošel kluby Petra Drnovice (1999), Marila Příbram (1999-2003), Dynamo České Budějovice (2003-05), FK Mladá Boleslav (2005-06 a 2009-13), AC Sparta Praha (2007-09), FC Hradec Králové (2013-14). V 17 prvoligových ročnících v 389 utkáních nastřílel 88 gólů a na 65 přihrál. Se Spartou získal mistrovský titul (2006-07) a s Mladou Boleslavi vyhrál český pohár (2010-11). Za českou reprezentaci v letech 2006-08 ve dvanácti zápasech dal tři góly.

Jak byste se trenérsky charakterizoval?

"Trénování mě začalo bavit. Jako hráč jsem měl nejvyšší plány a jako trenér samozřejmě také. Chtěl bych, aby se naše hra líbila, chodili na nás diváci a dostali jsme se do elitní ligové šestky. Nemám možnosti jako Guardiola, který si kupuje hráče pro potřeby vlastního herního stylu, já musím pro hráče, které v Mladé Boleslavi máme, a jsou tady dobří fotbalisté, postavit herní styl a systém podle nich. Věřím, že na ně přenesu své představy o útočné hře. Video budeme sledovat jen v časově krátkých sezeních, ne únavně dlouhých, a především s hlavním záměrem poukázat na chyby, aby se neopakovaly. Čím dříve to kluci přijmou, tím lépe pro všechny. Samozřejmě nás čeká spousta práce."

Šanci vést klub v první lize nedostane každý. Jak si dosavadní vrchol vaší "druhé kariéry" užíváte?

"Když jsem skončil hráčskou kariéru, tak jsem sportovně umřel. Při trénování žáků mně chyběl adrenalin ligového prostředí. Ten se mi vrátil, když jsem v Boleslavi začal dělat asistenta u áčka. Nevím, jak to výstižně říct, ale pociťoval jsem nepopsatelné brnění po těle z aktivní přítomností u zápasů na ligových stadionech."