Krmenčík? Velké sebevědomí, ale taky pracant, říká trenér West. Po Svědíkovi by to měl těžké každý, tvrdí

Do Slovácka jste přišel v zimě s úkolem zachránit dorost. Jak ale jaro postupovalo a bylo jasné, že trenér Martin Svědík skončí, začínal se vám rýsovat posun. Vnímal jste to?

„Popravdě vůbec ne. Měli jsem jasný cíl, tedy zachránit dorost v nejvyšší soutěži. Soustředil jsem se jen na to, abychom postavili co nejlepší možný tým, který bude schopný hrát pragmaticky, účelně, a hlavně bude pravidelně sbírat body. Čili připravit mužstvo co nejlépe po kondiční, taktické a týmové stránce. Nakonec se to povedlo. To, co zmiňujete, se začalo řešit poté, co jsme se zachránili.“

Když se povýšení začalo rýsovat, existovala možnost, že byste odmítl?

„Ne. Když se trenéřině věnujete přes dvacet let, každý by měl sen nebo ambici v první lize být. Je to stejné jako u hráčů. Když tahle šance přijde, odmítnout se to nedá. A i kdyby to z různých důvodů nevyšlo, člověk si pak nemusí vyčítat, že to třeba ani nezkusil.“

Do áčka jste nepřišel v lehkém období. Fanoušci moc nevěděli, co čekat. Jak jste tohle vnímal?

„Po velkém úspěchu Martina Svědíka a taky po špatném jaru by to tady měl těžký každý trenér. Snažil jsem se to nijak nevnímat. Soustředili jsme se na práci, sami na sebe. Chtěli jsme udělat co nejlepší přípravu. Měli jsme v ní dvě soustředění, na tom kondičním si kluci sáhli na dno. Cíl byl přenést pracovitost do soutěžního období.“

Pro vás to byla premiéra v ligové kabině. Na Slovácku stále působí řada person v čele s Milanem Petrželou. Připravoval jste se na to nějak víc?

„Je to úplně jiné než u mládeže, to je pravda. Tam jsou kluci stejně staří, v dospělém fotbale je kabina hodně věkově rozdělená. K hráčům se musí přistupovat individuálně, o což jsme se právě snažili i v přípravě.“

Jak těžké vlastně je přecházet z trénování staršího dorostu do české elity?

„Už jsem byl trochu připraven z Opavy, kde jsem trénoval druhou ligu, ale musím říct, že skok je obrovský. Mediální zájem, fanoušci, tribuny, tlak, komunikace s hráči… Je toho spousta a je to jiný svět.“

foto: © 1. FC Slovácko

Nemá cenu si nic nalhávat. Slovácko nevstupovalo do ligy s velkými ambicemi, spíš s cejchem týmu, kterému se predikoval boj o záchranu. Do not vám nehrál ani los, ale držíte se statečně. Jaké máte první dojmy?

„Los byl skutečně těžký. Slavia, Sparta, Baník, Mladá Boleslav… všechno týmy, které hrají poháry. Některé zápasy jsme zvládli lépe, některé hůř. Po třech kolech jsme podle mě dojem celkem napravili a vypadá to solidně, ale pro nás je důležité, abychom na to navázali. Pokud budeme i nadále velmi pracovití, zodpovědní a s týmovým pojetím, tak bychom mohli sbírat body.“

Zmínil jste první tři duely, ze kterých jste vytěžili jen dva body a nedali ani gól. Jak jste se s tím pral?

„Bylo to nepříjemné, měli jsme to před očima pořád. Navíc se doma skoro tři čtvrtě roku nevyhrálo, to taky ničemu nepomůže. Sešla se spousta věcí. Nakonec se to ale zvládlo, v Pardubicích jsme po poctivém a trpělivém výkonu vyhráli, navíc jsme na to dokázali navázat. Teď to funguje.“

Ještě, než se dostaneme dál. Vyjímá se prohra v Mladé Boleslavi 0:3, obrana ale jinak funguje dobře. Co se tam dělo?„Dostali jsme brzký laciný gól. Snažili jsme se hnát dopředu a pak jsme dostali gól v nastavení prvního poločasu a poté hned ve 46. minutě. To zápas skončil. Přitom jsme to takhle nechtěli. Když jsme ubránili Slavii, chtěli jsme to venku potvrdit. Nepovedlo se to.“

Dorost jste chtěl zachránit pragmatickým sbíráním bodů, chtěl jste na začátku ligy vsadit na to samé?

„Dá se to přirovnat. Se Slavií to tak vyloženě bylo a povedlo se to. V Mladé Boleslavi jsme chtěli být odvážnější a semlelo nás to, proto jsme se v dalších zápasech k základům opět uchýlili.“

Byl zmiňovaný duel v Pardubicích razítkem na to, že všechno může fungovat?

„Byl to odrazový můstek, řekl bych. Když budeme poctiví v obraně, dopředu si něco vytvoříme vždycky. Odrazili jsme se od toho, hráči si po výhrách taky víc věří, mají větší herní sebevědomí, víc drží míč a zkusí odvážnější věci.“

Pozorujete po solidní sérii právě zvýšené sebevědomí?

„Na Spartě byl první poločas dopředu docela zajímavý. Pak Sparta ukázala sílu, ale právě v první polovině tohoto zápasu jsme byli velmi dobře nastavení. Vytvořili jsme si věci v ofenzivě, v tomto ohledu to bylo zajímavější.“

Vraťme se ještě před sezonu, kdy došlo k posílení kádru. Jaké jste měl plány, naplnily se?

„Byla to týmová práce celého vedení i realizačního týmu, byly to velké debaty. Aspektů, které hrály roli, bylo víc. Typologie hráčů, peníze, konkurence a podobně. Až v budoucnu se ukáže, kde jsme měli šťastnou ruku.“

foto: © 1. FC Slovácko

Pro hodně fanoušků bylo otazníkem, jak se nahradí Michal Kadlec. Zatím to vypadá, že to žádná tragédie není.

„Můžeme být zatím spokojení. Daří se nám držet nějaká čistá konta, obranná čtyřka pracuje dobře. Jindy pomůže brankář. Teď jde o to, abychom nastolený trend dokázali udržet i dlouhodobě.“

Obrana klape, to je fakt. Útok je ale horší, čtyři vstřelené branky jsou málo Jste si vědom, co vepředu chybí?

„Zkoušíme různé varianty, ale nepodařilo se nám to nakopnout. Po prvních třech kolech, kdy jsme nedali gól, jsme okamžitě začali řešit příchod útočníka. Reagovali jsme Michaelem Krmenčíkem, který se zatím ukazuje zajímavě. Až se dotrénuje, což by nemuselo být za dlouho, bude ohromně platný hráč, ke kterému by se ostatní mohli přidat.“

 Krmenčík se okamžitě stal vděčným tématem. Jaký je?

„Mám z něj velmi dobrý dojem. Má velké sebevědomí, ale také hodně pracuje. Dává si tréninky navíc, chodí do posilovny, ač by nemusel. Po tréninku si přidává navíc s kondičním trenérem, chce být lepší, chce se do toho dostat rychle. Je to na dobré cestě.“

Dvě zajímavá jména přišla ze Slovenska – Dyjan Azevedo a Filip Vaško, navíc se uplatnila opce na Patrika Blahúta. Náhoda, nebo nový trh?

„Je to pro nás zajímavý trh, rozhodně. Na Slovensku jsou zajímaví hráči. Například Vaško přišel jen na zkoušku, ale dorazil výborně připravený, všechno zvládal, a nakonec došel až do základní sestavy.“

Do sezony šlo Slovácko i s tím, že nastává nová éra. Zkušení hráči a osobnosti pomalu odcházejí. Ti zkušení, kteří zůstávají, třeba nehrají tolik. Jak je to pro vás těžké komunikovat?

„Není to lehké. Kluci mají něco za sebou, něco dokázali. Stále mají chuť, chtějí hrát, není lehké je tam nedat. Kádr je ovšem široký a musíme se vypořádat i s touto složkou.“

A to nemluvíme o mladících. Mohlo se zdát, že díky své zkušenosti zapracujete mladé hráče z akademie, ale neděje se. Je to kvalitou?

„Je to tak. Na letní přípravu jsme některé kluky zkusili, ale kvalita prvoligového kádru je v daný moment jinde. Nemůžeme se dívat na věk ale na to, aby o víkendu nastoupilo jedenáct nejlepších. Pokud se tam někteří mladí nedostanou, musí víc pracovat a být lepší než hráči, kteří momentálně hrají.“

V sobotu vás čeká Jablonec. Je mi jasné, že budete chtít tři body. Ale i tak, máte jich devět, jste ve středu tabulky. Panuje lehká spokojenost?

„Zatím to vypadá dobře, ale pořád je před námi celá sezona. Týmy jsou hodně vyrovnané, musíme být velmi ostražití. Třeba zrovna Jablonec hraje momentálně výborně a bude to stejně náročné utkání jako minule na Spartě či předtím s Baníkem.“