Do čela FIFA se postavil jako nástupce Seppa Blattera, který odstoupil kvůli rozsáhlé korupční aféře. Ve volbách tehdy porazil čtyři soupeře, o tři roky později protikandidáta stejně jako nyní neměl. Loni v září mu podporu v nadcházejících volbách přislíbil předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Petr Fousek.
Ne všechny národní asociace se ho ale chystají podpořit. Rozhodlo se tak například Švédsko či Norsko. "Myslíme si, že promarňuje příležitost. Musí začít zavádět změny, kvůli kterým byl zvolen," citovala média šéfku norského fotbalu Lise Klavenessovou.
Profesionální vztah udržuje s Infantinem předseda Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) Aleksander Čeferin. "Spolupracujeme spolu, i když spolu sotva my dva komunikujeme. Nemusíme ale spolu ani moc mluvit, pokud se naše zájmy nepřekrývají. Jestliže se nejedná o evropské zájmy, nemusíme nic řešit," uvedl pětapadesátiletý Slovinec, který v dubnových volbách nového vedení UEFA rovněž nebude mít protikandidáta a stejně jako Infantino se uchází o třetí funkční období.
Vystudovaný právník Infantino, který má švýcarské i italské občanství, v čele FIFA prosadil mimo jiné rozšíření počtu účastníků mistrovství světa z 32 na 48 od roku 2026. V úterý FIFA na zasedání v Kigali rozhodla, že se na turnaji odehraje 104 zápasů, o 40 více než na posledním šampionátu v Kataru. Infantino chtěl také pořádat MS každé dva roky.
Za Infantinova působení dosáhla FIFA rekordních zisků. V únoru organizace uvedla, že mezi lety 2019 a 2022 navzdory celosvětové pandemii koronaviru vydělala 7,568 miliardy dolarů (přes 167 miliard korun). Na období let 2023 až 2026 se očekává příjem až 11 miliard dolarů (více než 243 miliard korun).