Král možná propásl svou poslední šanci. Dostal ji vůbec?

Herní vzestup univerzála Alexe Krále a jeho putování po ose Teplice - Slavia - Spartak Moskva byly opravdu raketovou záležitostí. Rodákovi z Košic je teprve 23 let, ale člověk má pocit, že už na nejvyšší úrovni kope opravdu dlouho. Premier League byla Královým snem, který se zhmotnil opravdu brzy. Jenže dostat se na hostování do klubu nejlepší fotbalové ligy světa ještě automaticky neznamená tuhle soutěž taky hrát.

Probíhající sezóna je už ve své poměrně pokročilé fázi a zatímco sportovní a společenská aklimatizace v Anglii byla v podání pánů Součka s Coufalem rekordně krátká a hladká, ta Králova je zatím fotbalově silně neuspokojivá. Příležitostí ukázat se na trávníku zatím český reprezentant dostal strašně málo. Je to poněkud překvapivé, když si uvědomíme, že West Ham United má z ambiciózních anglických top týmů pravděpodobně nejužší kádr a neutuchající potřebu přetížené opory v čele s Ricem a Antoniem občas pošetřit. 

Za této situace je tedy nízké, opravuji, minimální vytížení Alexe Krále poněkud zvláštní. Vypadá to, jako by kouč David Moyes nad třetím ze svých Čechů zlomil hůl. Co za touto situací hledat? Nabízí se pochopitelně vysvětlení, jestli středopolař, jemuž se hrubě nepovedlo loňské Euro, na kvalitní celek Premier League vůbec má. Král by nebyl první ani poslední hráč, u něhož kupující strana prostě sáhla vedle. Když si člověk vzpomene na poslední Královy zápasy, jistotou s míčem ani rychlostí rozhodování defenzivní záložník prostě neoplývá.

Vidět to bylo i v zatím posledním duelu Hammers, do něhož Alex Král vyběhl coby hráč základní sestavy. Na hrbolatém trávníku Kidderminsteru, týmu 6. nejvyšší anglické soutěže, vydržel Král přesně poločas, než ho nespokojený trenér vyměnil za hvězdného Declana Rice. Větší “céres” dostal v pozápasových ohlasech vlastních fanoušků a ostrovních novinářů už jen chybující francouzský stoper Issa Diop. Kladiváři s obrovskou dávkou štěstí nakonec v prodloužení vykopali postup do dalšího kola. Pro Moyese to ale byl další hodně nepovedený pokus protočit kádr.

Dostat ze sebe “na povel” to nejlepší bez zápasové praxe jistě není snadné, ale Královi se sobotní šichta prostě nepovedla. Bohužel netušíme, jak se český středopolař projevuje v tréninkových jednotkách, ve kterých si krajané Coufal se Součkem dobrovolně přidávají “nášup.” Třeba David Moyes zápal českých krajanů u Krále postrádá nebo se záložník prostě nedostal na potřebnou úroveň.     

Je třeba zmínit ještě další podstatnou věc a sice podmínky Králova působení ve východním Londýně. Ze svého předchozího působení ve Spartaku Moskva přišel český reprezentant na roční hostování s povinností koupě, ovšem koupě podmínečné. Onou podmínkou je s velkou pravděpodobností překročení hranice v podobě odehraných zápasů či minut. A v okamžiku, kdy Moyesův realizační tým není o Králově dlouhodobém přínosu přesvědčený, nechce českému hráči poskytnout potřebnou minutáž, která by hostování změnila v trvalý trejd. Králův agent Karol Kisel sice chce, aby jeho svěřenec v Premier League zůstal. To se ale v tuto chvíli bohužel jeví jako málo reálné.           

I když v našich končinách mluvíme o “české trojici,” ve West Hamu samozřejmě nehodnotí trojlístek jako jeden celek a Královy nesnáze se jeho spoluhráčů Součka s Coufalem moc netýkají. Byť se už oba jmenovaní nevznášejí na obláčku minulé sezóny, kdy se jim na hřišti i mimo něj povedlo všechno, na co sáhli, jejich pozice je nadále silná. Coufal se přes svého rivala Bena Johnson vrátil zpět do základu Hammers, a Souček je ve středu zálohy dál nepostradatelným, vlastně i díky tomu, že pro něj Alex Král nepředstavuje konkurenci.

Tomáš Souček teď místy působí dojmem, že je přetažený, přehraný. Možná mu k návratu do ideálního rozpoložení chybí plácnout sebou na 10 dní na pláž a fotbal kompletně pustit z hlavy. Souček letos není zdaleka tak produktivní, což se dá částečně vysvětlit tím, že si na něj soupeři dávají při jeho nábězích do šestnáctky daleko větší pozor. Hlavně je ale těchto proslulých náběhů méně, což je dáno tím, že Souček musí víc než loni zajišťovat své útočící spoluhráče. 

Pro Vladimíra Coufala nebylo psychicky snadné přijít dočasně o místo v základu, kdy okusil na vlastní kůži nelítostné zákony Premier League. Hraje ten, kdo je momentálně lepší, zdravější a produktivnější. Z krajních obránců postihlo něco velmi podobného loni nepostradatelné beky Manchesteru United Shawa s Wan-Bissakou. Teď už Coufal zpátky pevně okupuje pravou stranu Hammers a jestliže by jeho parťák “Suk” nejspíš uživil pláž, neúnavný bek by se už potřeboval v Anglii konečně zapsat do listiny střelců.   

Jiří Hošek - novinář a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně, který se dlouhodobě zajímá o Premier League