Koloušek o získávání trenérského vzdělání: Přeskočí vás někdo, kdo pořádně fotbal nehrál, jen si něco přečetl v knížce

"Když se k někomu přidám, tak jo, ale jinak mě to moc neláká. Pravidelným návštěvníkem nejsem. A že bych jezdil do Prahy nebo Liberce, to ne. Kdyby Jihlava hrála první ligu, tak by mě to asi lákalo víc, ale takhle ne. Nedopadla moc dobře, některé věci se nepovedly, teď tam kopou kluci na hostování, je to spíš béčko Sparty nebo Slavie. Vlastním odchovancům dávají šanci minimálně," všiml si v interview pro aktualne.cz známý internacionál.

U fotbalu ale zůstal. "V Humpolci jsem ještě hrál divizi, než se hřiště pro kovidovou pandemii zavřela, a trénuju starší dorost. Klub vede parta solidních lidí, udělala se nová umělka, jsem tu spokojený," pokračoval na stránkách aktualne.cz někdejší záložník Mladé Boleslavi, Dukly, Liberce, Příbrami, Slavie, Sparty i Brna.

Jak se mu ale trénuje mládež, když se nemůže kvůli Covidu-19 hrát a soutěž už se druhým rokem po sobě nedokončila? "Nehraje se nic, úplně něco šíleného. Úroveň je taková, že se nepředpokládá, že by se kluci posunuli někam výš, že by je měl fotbal v budoucnu živit. Z toho vyplývá jejich přístup. Před čtrnácti dny jsme měli pár tréninků, sešlo se nás pár, hodně jich skončilo. Pauza byla příšerně dlouhá. Ale to bude problém všude, po celé republice. Jeden ročník přešel do dospělých, z mladšího se někdo posune, ale z těch, co tu byli, mi zbyli jen dva. Třetí mi zavolal, že už hrát nebude. Skončil s fotbalem, definitivně. Bude to velký problém. Někteří kluci odehrají zápas za mladší dorost a pár jich bude muset jít hrát i za starší. To je špatně. Ale tak to bude všude," posteskl si bývalý fotbalista Salernitany Calcio, který si v zahraničí zahrál i za Wacker Tirol nebo Fermanu Calcio.

Kontakt online není u sportu úplně to pravé ořechové. "Byli jsme s nimi v kontaktu přes Facebook a jiné sítě, ale to k ničemu nevedlo. Nechali jsme přípravu čistě na nich, ale je složité je donutit k něčemu, když jsou doma. Osmnáctiletí kluci, kteří neprahnou po profesionální kariéře, se sami k aktivitě nepřinutí," zaznělo z úst Kolouška, jehož svěřenci ho v jeho nejlepší éře nezažili, nicméně o tom, kdo je trénuje, samozřejmě vědí. "Musí se podívat na Google a najít si to. To svedou. Nejsem typ, abych vyžadoval nějakou úctu, ostatně doba je jiná. Já v sedmnácti přišel v Mladé Boleslavi do kabiny áčka a všem vykal. Všechny zdravil dobrý den. Ale je to dané i trenéry. Snad poslední Mohykán, který drží odstup, je Petr Rada v Jablonci. Jinak mají všichni moderní pozitivní myšlení, všechno uhladit a pohladit, ale někdy to nefunguje. Pak se divíme, že se neumějí kousnout," přidal na stránkách aktualne.cz dvojnásobný mistr české ligy, jehož kariéru ovlivnila vážná nemoc.

Nemohl by se časem z divizního dorostu přesunout i do vyšších pater fotbalového spektra, třeba do profesionálního klubu? "Během kariéry jsem říkával, že trénovat nechci. Ale po třech letech u dorostu mě ta práce docela chytla. Hlásím se na A licenci, ale dost mi vadí, jak systém získávání potřebného vzdělání funguje. Hrál jsem fotbal dvacet let na vysoké úrovni, tak bych si představoval, že se to nějak projeví. Když se někdo rozhodne ve dvaceti dát se na trenéřinu, má to docela jednoduché - sedne si ke knížkám, něco si přečte, něco se naučí, ale jak funguje chemie v kabině, to nezná. To se z knih naučit nedá. Za reprezentaci v Poháru UEFA, když jsme se Slovanem Liberec postoupili až do čtvrtfinále, jsme dostali B licenci. Ale nic víc. Přeskočí vás někdo, kdo pořádně fotbal nehrál, jen si něco přečetl v knížce," postěžoval si pětačtyřicetiletý Koloušek, jehož názory vyšly na webu aktualne.cz.

Zdroj: aktualne.cz