O své šanci věděl už pár dní dopředu a stalo se tak díky zranění jeho konkurenta Aleše Mandouse. "Nějaký den jsem to věděl, takže jsem se mohl připravit. Je mi líto, že má Aleš zdravotní problémy, to nikdo nikomu nepřeje. Jsem rád, že jsem v bráně byl, ale nikdy bych to nechtěl na úkor zranění kolegy," upozornil na slavia.cz držitel sedmi klubových trofejí.
Po takové době to pro něj bylo docela těžké. "Kousal jsem to těžce asi jako každý hráč. Každý chce hrát. Ale věděl jsem, že forma není optimální. Věřil jsem, že po přípravě by to mohlo jít, ale měl jsem zranění a nebylo to ono. Formu jsem pak neměl na to jít do brány, Aleš Mandous předváděl skvělé výkony a zasloužil si to. Ve Slavii je obrovská konkurence a já jsem rád za tu šanci, že jsem se mohl podívat do brány," uvedl v pozápasových ohlasech co nevidět osmadvacetiletý fotbalista.
Fyzicky už by také měl být stoprocentně připraven. "Se Štěpánem Kolářem jsem chodil na některé individuální tréninky, abych se mohl vrátit. Kondice nebyla optimální. Jsem rád, že si mě vzal pod křídla. Cítím se dobře, v zápase jsem byl až překvapený, že i hru nohama jsem zvládl, že jsem to trefoval. Z toho jsem měl největší strach. Vytížení jsem dlouho neměl, proto jsem se bál rozehrávky. Ale vycházelo to, měl jsem z toho radost. A jsem moc rád, že jsem si i tu nulu mohl vychytat, že jsem si dokázal, že to to ještě mám," liboval si spokojený Kolář, který se stihl v nedávné reprezentační pauze oženit.
A jak se mu vůbec kouše role náhradníka? "Vstoupil jsem do sezony jako dvojka. Každý gólman, který někomu kryje záda, chce tu šanci uchopit. Stejně jako Aleš, když kryl záda mně. Já doufám, že se něco podobného podařím mně, že se vrátím mezi tři tyče stabilně. Pro každého je to nepříjemné, když nehraje. Mě to mrzí o to víc, že jsem tu dlouho chytal a o pozici jsem přišel. Teď si toho o to víc chci vážit, makat a zůstat v bráně."