Klukům dáváme za příklad Kušeje. V trénování jsem se našel hned, je spokojený Zavadil

Věděl jste ke konci kariéry, že trenéřina je něco, co chcete po kariéře dělat?

„Přiznám se, že u mě to tak nebylo. Hráčskou kariéru jsem si prodlužoval, co to šlo, dokud mi drželo tělo a byl jsem platný. Pak jsem přešel do role sportovního ředitele v Opavě, ale měl jsem velmi blízko k realizačnímu týmu, viděl jsem každý trénink. Začalo mě to zajímat, sledoval jsem to důkladně. Pak to bylo celkem rychlé.“

Do Prostějova jste se dostal bez větších zkušeností. Jak jste tuto velkou šanci vnímal?

„Připravoval jsem se poctivě. 25 let jsem hrál na nejvyšší úrovni, obkoukal jsem spousty trenérů, od kterých jsem čerpal a pamatoval si různé věci. Trenérská práce mě strašně baví, jsem rád, že šance přišla tak brzo. Na všem si dávám záležet, hráči poznají, jak na tom jste. Ale taky mám kolem sebe skvělý realizační tým, kluci jsou skvělí. Druhý názor si vždycky rád poslechnu. Nejdůležitější pro mě je, aby hráči věděli, co hrát. Aby se na sebe na hřišti nedívali a nevěděli, co dělat. Zvlášť, když jsme zavedli nové rozestavení.“

Jste trenérský nováček, nicméně v týmu máte Josefa Mazuru, zkušeného trenéra. Jak máte rozdělené kompetence?

„Spolupracujeme velmi dobře. Trenéra znám hodně dlouho. Když jsem začínal v Drnovicích, on mě trénoval. Vždycky jsme si měli co říct. Jsem rád, že ho mám, je to zkušený kouč. Jeho vidění fotbalu se mi líbí. Hezky se doplňujeme.“

Když jste tým s trenérem Mazurou přebíral, jaká byla vaše vidina sezony?

„Chceme mít jasně daný způsob hry. Každý týden na tom tvrdě pracujeme. Chceme, aby se do hráčů co nejrychleji dostal a zautomatizoval nový systém. Na začátku bylo nejdůležitější hráčům důkladně vše vysvětlit. Když máte málo bodů, musíte je získávat, bez toho to nejde, to je jasné, ale kluci jsou vnímaví a rychle to pochopili. Pořád na tom ale pracujeme. Aby věděli, co dělat s balónem, ale i když ho nemají. V zápase není moc čas přemýšlet, musí to být jasně dané.“

Po vašem příchodu se tým zvedl, nicméně vyhrál jen třikrát. V zápasech se silnějšími obstojíte, ale těsně prohrajete. Co tomu chybí?

„Naprosto s vámi souhlasím. Všechny zápasy, které jsme odehráli, tak jsme byli stejně dobří nebo i lepší. A to jsme hráli proti velmi silným soupeřům. Druhá liga je extrémně vyrovnaná. Je jedno, jestli hrajete proti Dukle nebo komukoliv jinému. Měli jsme svoji kvalitu, ale v zápasech, které jsme nezvládli výsledkově, jsme nadělali strašně moc individuálních chyb. Daří se nám je pomalu mazat. V posledním utkání byla zodpovědnost hráčů mnohem větší. Vždy říkám, ať berou tréninky jako zápasy. Vše naplno. Ono se to totiž pak vrátí.“

Jak vůbec vnímáte spodek tabulky? Od jedenáctého místa níž jsou týmy vměstnané na sedmi bodech, vy jste třináctí. Rozhodují maličkosti.

„Tabulku vnímá každý. Já také. Ale je tak vyrovnaná, že se během dvou kol může celé pořadí změnit. Týmy jsou neskutečně vyrovnané, opravdu rozhodují, jak říkáte, maličkosti. Rozhoduje to, kdo udělá míň chyb, kdo něčím přechytračí soupeře. Tím, jak jsme přešli na jiné rozestavení, se dostáváme do výhody. Pokud to tedy budeme hrát správně.“

Foto: 1. SK Prostějov

Je něco, co vás vyloženě překvapilo ve druhé lize?

„Ještě před rokem jsem ji hrál, takže jsem věděl, o čem ta liga je. Spousta mladých hráčů, kteří chtějí do ligy, a také je velmi soubojová. Schází ale taktika, často se hraje zběsile nahoru-dolů. Dělá se více chyb. V první lize vás týmy nepustí na posledních 25 metrech, což se ale ve druhé lize děje poměrně pravidelně. Druhá liga má ale svou kvalitu s velkou spoustou zajímavých hráčů s ligovým potenciálem.“

Tým máte poměrně mladý, jak byste ho popsal?

„Tým musí být namíchaný, starší a mladší. Máme snad 11 hráčů do 23 let, což je pro mě skvělé. Jde se do budoucna dále zlepšovat a posouvat. Řekl bych, že to teď máme dobře namixováno.

Patří mezi vaše cíle i posouvání mladíků mezi elitu?

„Vasil Kušej, David Jurásek, ti šli v poslední době z Prostějova do první ligy a teď jsou v národním týmu. Klukům je dáváme za příklad, ostatní hráči vidí, že se dá posunout dál.“

Kromě mládí máte ale i zkušenosti. Bartolomeu, Schaffartzik, Koudelka nebo Silný, ti už mají něco za sebou. Jak jste se přepnul z role spoluhráče do role nadřízeného?

„Starší kluky znám ještě ze hřiště. Mají skvělý charakter. Nebylo to pro mě tak těžké. Ke každému se chovám stejně. Říkám věci na rovinu. Můj respekt je přirozený. Komunikuji, jsme dobře organizovaní. Mám výhodu v tom, že jsem si jako hráč prošel mnoha kluby. Dobrými i špatnými časy. Vím, jak hráči přemýšlí. Dokáži odhalit pohledem, jak se na hřišti cítí. Kromě toho musím zase zmínit realizační tým, který ví, jak se ke všemu postavit.“

Do trénování jste skočil rovnýma nohama. Naplňuje vás to tak, jak jste si představoval?

„Naplňuje mě to opravdu hodně. Těším se na každý trénink a zápas. Snažím se odvádět co nejlepší práci. Baví mě pracovat s mladými, rozvíjet je, ale i implementovat taktiku a vidět, jak se promítá na hřišti. Bez tvrdé práce to nejde, tím se řídím“

Foto: 1. SK Prostějov