Kanonýr Slepička v Tochovicích dohrál, slavil druhou výhru v ringu. Teď si užívám roli táty, říká bývalý sparťan

Jestli to chápu správně, angažmá v Tochovicích skončilo. Nevedlo se podle představ? „Ano, v Tochovicích jsem dohrál. Už se na to necítím a uvidíme, zda přijde nějaká smysluplná nabídka, ale zatím to moc reálně nevidím. Momentálně si užívám s dětmi jako táta.“

Tochovice vás braly jako střelce, ale moc jste toho neodehrál. Brzdilo vás zranění? „Přesně tak. Zranil jsem se, natrhl jsem si hamstring, takže jsem se na hřiště moc nedostal. Když jsem nastoupil, tak jsem gól dal, ale s tím zraněním to nešlo. A když jsem se dal dohromady, byl skoro konec podzimu. Už chyběla síla.“

Místo toho jste si na konci roku střihl druhý zápas v bojových sportech. Po MMA jste vyhrál i zápas boxu v Lucerně, byl to svátek? „Určitě hrálo roli, že se boxovalo v Lucerně, tam to na vás všechno dýchne, byly tam velké boxerské zápasy. Šel jsem do utkání v boxu, je to jednodušší než MMA. Nebylo to pro mě zase tak moc složité, ruce používám pořád. Když jsem zdravý, tak jsem třikrát týdně v tělocvičně.“

Na zápas se přišla podívat vaše rodina, byli tam i kamarádi z fotbalového prostředí. Ještě od vašeho působení ve Spartě se kamarádíte s Lubošem Vrňatou, který na Letné byl jako ochranka a bodyguard… „V Lucerně byla spousta kamarádů, ale zrovna Luboš byl nemocnej. Ale dal mi pro ten zápas boxerský boty, v kterých vybojoval poslední zápas. Dal mi i nějaké rady.“

Zápasit jste šel před koncem roku. Vánoce u vás asi moc o cukroví a dobrotách nebyly, co? „To šlo mimo mě, úplně. Choval jsem se jako profesionál, nebyla ani kapka alkoholu. Byl jsem s dětmi, trénoval jsem a všechno si to užíval. Šel jsem do toho, chtěl jsem dodržet slovo a mít na zápas váhu.“

foto: @ FK Příbram

Máte za sebou dva zápasy, oba vítězné. Dá se říct, kde se na jaře objevíte spíš. Zda na trávníku, nebo v ringu? „Nevím. Já do zápasů v bojových sportech nechodím kvůli zviditelnění. A ani fotbalově už nemusím nikomu nic dokazovat. Když na něco kývnu, muselo by to být fakt něco zajímavého. Co se týče bojových sportů, ptali se mě na Oktagon, ale já si myslím, že pro něj nejsem úplně zajímavý.“

A fotbal si tak užíváte aspoň se synem… „Je mu šest a hraje na FK Příbram. Moc ho to bavilo. Jen když mě teď viděl v rukavicích, tak vytáhl ty svoje a chtěl boxovat.“

Tak mu vysvětlete, že fotbal je lepší, v boxu dostává rány do hlavy. To vás neděsilo? „Strach z rány do hlavy jsem nikdy neměl. Samozřejmě budu rád, když syn bude hrát radši fotbal.“

Tochovice jsou ve středu tabulky, ale ve vaší soutěži hraje Milin, v jehož dresu nastoupí bývalí hráči Sparty Mazuch, Kadlec a Štěch. Kdyby laso přiletělo od lídra, byla by to výzva, kterou byste přijal? „Neříkám, že by to nebylo zajímavé. Ale oni mě chtěli už před rokem a já jsem odmítl. Mám tam samozřejmě hodně kamarádů, ale ti kluci jsou mladší. Navíc to mají skvěle rozehrané, myslím, že jim postup výš už neuteče, takže jim budu fandit. Oni mají kvalitu na divizi, možná na ČFL. Když jsem mluvil o výzvách, tak se třeba ozve někdo, že chce pomoci se záchranou… Uvidíme, jak to dopadne.“