Kane překonal padesátku reprezentačních gólů. Na jaké metě se asi zastaví?

Ikoně Spurs je stále pouhých 28 let, i když má člověk neodbytný pocit, že se v nejvyšších fotbalových kruzích pohybuje už minimálně dekádu. Podle Henryho Wintera z Timesů, jednoho z nejuznávanějších ostrovních fotbalových autorů, se teď Harry Kane nespokojí s tím, že Rooneyho rekord překoná. “On ho bude chtít rozbít na padrť. Kane má před sebou nejspíš další 4 roky rabování soupeřových branek,” odhaduje Winter a je obtížné s ním nesouhlasit. Jediným zásadním protivníkem kapitána Albionu, který má jisté místo v základní sestavě a je exekutorem pokutových kopů, je zřejmě vlastní zdraví.

Podivná přestupní politika prezidenta Tottenhamu Daniela Levyho, který s výjimkou Fernanda Llorenteho nebyl schopen přivést do šatny Kohoutů kvalitního rezervního forvarda, se odrazila nejen na výkonech a výsledcích Spurs, ale taky na opotřebovanosti Kaneova těla. Podle rodného listu je útočníkovi sice zmiňovaných 28, ale třeba jeho kotníky mají “tachometr” přetočený už málem na čtyřicítku. Harry by si tu a tam potřeboval odfrknout, ale kdykoli v posledních letech Pochettino nebo Mourinho protočili sestavu, dopadlo to zpravidla katastrofálně. Upřímně řečeno, ani Gareth Southgate svoji hlavní útočnou hrozbu dlouhodobě nešetří a v několika případech nasadil Kanea i do zápasů, které přímo volaly po tom, aby je rodák z Walthamstow sledoval jen z lavičky, případně z tribuny. 

Jestliže se Kaneova kariéra na klubové úrovni rozjížděla pomalu, vedla přes několik ne moc povedených hostování a nechybělo mnoho, aby ztroskotala úplně, pak na reprezentační úrovni to byl od začátku masakr. Angličan skóroval 27. března 2015 už při svém mezinárodním debutu proti Litvě, když po 80 vteřinách na hřišti před zraky sudího Pavla Královce uklidil zblízka hlavou do branky centr Raheema Sterlinga. Britové by řekli, že se od té chvíle už ani neohlédl a díval se jen před sebe. V příštím zápase ho už trenér proti Itálii postavil do základu vedle legendy, jejíž rekord se teď mírně šišlající Harry snaží překonat. Waynea Rooneyho.

Jak si s Rooneym hlavně v této fázi své kariéry, kdy si v Tottenhamu chodí pro míče do hloubi vlastní půlky hřiště, není fotbalově příliš podobný, v jednom jde Kane v Rooneyho šlépějích. Na mysli mám věrnost klubu, v jehož dresu se proslavil. Wayne Rooney zamířil coby supertalentovaný teenager z Evertonu do Manchesteru United, odkud se navzdory četným nabídkám vrátil na sklonku kariéry zase do Goodison Parku. Pravdou je, že Kane byl loni v létě duševně nastavený na odchod do Manchesteru City. Z tohoto trejdu ale sešlo a teď to i ve světle renesance Spurs pod Antoniem Contem a zjevné podpory italského manažera ze strany vedení klubu vypadá, že by kapitán anglické reprezentace mohl na Tottenham Hotspur Stadium zůstat na neurčito. Vzhledem k výše zmíněné opotřebovanosti Harryho kotníků by to potom už na velký transfer moc nevypadalo.     

Harry Kane si ze strany novinářů i anglických fanoušků prošel několika fázemi pochybností o svých kvalitách. Napřed se jeho náhlé zlepšení a střelecká potence prezentovaly jako “one season wonder,” zázrak jedné sezóny, kdy střelec, jako před deseti lety Španěl Michu ze Swansea vyletí prudce vzhůru, aby o rok později úplně vyšuměl. Pak si část pochybovačů vsugerovala, že je Kane typologicky “poacher,” pytlák, tedy nepříliš konstruktivní fotbalista málo použitelný v kombinaci, který jen v šestnáctce čeká na to, aby míč nějakým způsobem zametl do kasy. Tahle teze měla ještě kratší životnost, než ta první. “Nevěřící Tomášové” pak ještě vykoumali teorie, že celý tým Tottenhamu hraje pouze na Kanea, že je útočník skrytě záludný, když se nebezpečně shýbá před vyskakujícím soupeřem (Harry tenhle “prvek” ze svého rejstříku jak na požádání vyškrtnul), nebo že je centrforvard s vykloktanými kotníky už za zenitem. I vzhledem k tomu, co říkají nejlepší trenéři v Premier League si opravdu nemyslím, že by něco z toho byla pravda. 

Správňácky vystupující Angličan, který si vzal svoji školní kamarádku Katie, nežije ze své pověsti. Aby se udržel na vrcholu, přitvrdil v průběhu let na fyzické přípravě, platí si výživového poradce, straní se alkoholu. A přemýšlí nad tím, kam se fotbal posouvá a jak by měl hrát, aby nerozšiřoval jen své osobní statistiky, ale hlavně byl prospěšný pro svůj tým. Nemá to vůbec snadné, protože v Tottenhamu momentálně hraje něco jiného, než pod Southgatem v národním týmu, kde je výstavba útoku spíš na bedrech jiných.   

Harry Kane se po MS v Rusku stal zatím členem Řádu Britského impéria (MBE). Má nakročeno k tomu, aby to nebyl poslední stupeň tohoto prestižního státního vyznamenání. Šampionát v Kataru je pro to vynikajícím odrazovým můstkem. Se zdravým a aspoň trochu odpočatým kapitánem by mladými talenty prošpikovaná Anglie mohla dojít daleko a k Rooneyho reprezentačnímu střeleckému rekordu by se tou dobu mohl vázat už přívlastek “bývalý.”   

Jiří Hošek - novinář a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně, který se dlouhodobě zajímá o Premier League