Kameník o přípravě Vyškova: Baník a Slovan? Chceme se měřit s nejlepšími. Tréninky jedině s míčem

Do přípravy jste šli jako lídr druhé ligy. Hrálo to nějakou roli?

„Vůbec žádnou. Vybírali jsme soupeře podle našich možností, jinak to byla standardní příprava. Měli jsme možnost konfrontovat se s tou největší kvalitou. Střetli jsme se Skalicí, Slovanem Bratislava, Baníkem, Zlínem, Trenčínem… Získali jsme hodně zkušeností. Soupeři ve Španělsku pak byli exkluzivní. Byla to dobrá příprava.“

Splňovala tedy vaše představy. Jaký byl průběh celé zimy? 

„Modely zimní přípravy se za poslední dobu dost změnily. Kromě fyzické složky se v každém utkání dbá i na herní a taktickou složku. Všechny tréninky jsme měli od začátku na hřišti a s míčem. Od prvního dne přípravy jsme dbali na herní složku. V zápasech samotných jsme pak byli někdy unavení, ale byla to součást procesu.“

Druholigový klub, ale hráli jste přáteláky proti Slovanu Bratislava, Baníku Ostrava nebo rezervě Realu Madrid. Vnímáte, že se postavení Vyškova mění?

„Použil bych slovo respekt. Ale jdeme tomu naproti. Jsme schopní generovat zajímavé hráče, o které je zájem. Je to jedna z motivací pro větší kluby, proč s námi hrát. Aktivita na přestupovém trhu pomáhá. Také pomohlo to, že jsme hráli baráž o ligu a teď jsme první. Může to být tak, že týmy mají zájem se s námi konfrontovat a ví, že Vyškov splní dobrou přípravu.“

Nenarazili jste na žádný klub z nižší soutěže. Příprava byla vyloženě se srovnatelnými nebo silnějšími týmy. Byl to účel?

„Každý má jiné možnosti a dělá to jinak. My jsme neměli tak široký kádr na to, abychom přidali další utkání. Před soustředěním jsme měli v plánu zápas s Blanskem, ale zrušili jsme ho, jelikož náš kádr byl i vinou zranění opravdu úzký. Utkání s třetiligovými týmy plně respektujeme, přináší to zase jiná pozitiva. Ale měli jsme šance potkat se s velkými soupeři, tak jsme toho chtěli využít.“

foto: © MFK Vyškov

Dají takové prověrky podle vás hráčům více, než když by si zastříleli proti horšímu protivníkovi?

„Hráče jsme chtěli dostat trochu pod tlak, aby se dokázali v těžkých podmínkách srovnat. Aby měli na více věcí méně času. Hrajete proti týmům, které jsou výborně organizované. Individuality mají velkou kvalitu, je to znát. Měli jsme možnost tomu čelit, čehož si vážíme. Přineslo to spoustu zajímavých poznatků.“

Na první pohled jste obstáli. Ani jedna prohra, byly tam remízy i výhry. K tomu málo inkasovaných branek. Souhlasí to s tím, co jste viděl na hřišti?

„Rozdělil bych to na dvě části. Výsledkově jsme obstáli. Co se herní části týče, například proti Slovanu Bratislava jsme odehráli velmi dobrý první poločas, naopak v tom druhém to nebylo dobré. Podobně to bylo proti Baníku. Provázelo nás to celou přípravu, vždy tam byla nějaká horší chvilka. Byly tam mezery, na kterých je třeba pracovat. Na druhou stranu hráči k tomu dobře přistoupili, měli velkou motivaci. A například Bratislava vážila cestu až k nám, čehož je třeba si vážit. Ale ukázaná platí – a ukázáno nám bude v jarní části.“

Zmínil jste rezervy. Jedna je patrná, a sice ofenziva. V osmi zápasech jen sedm vstřelených branek. Vnímáte to?

„Jednoznačně. Góly jsme nedali, ale musím říct, že kluci za tím šli a snažili se být efektivní. Je potřeba přihlédnout i ke kvalitě soupeře. Ten pochopitelně nechce inkasovat a je dobře připravený. Mohli jsme být lepší, to ano, šance jsme měli. Ale dokonalé to nebylo ani z tohoto pohledu, třeba proti Baníku nebo Zlínu jsme si moc šancí nepřichystali. Tam mám zdvižený prst.“

V zimě jste poslali dva fotbalisty do Plzně, jednoho do Jablonce. Těší vás, že posouváte kluky dál, nebo byste je měl radši u sebe?

„Každý trenér by chtěl s týmem pracovat co možná nejdéle. Na druhou stranu je nám jasné, že se hráči chtějí posouvat dále a budovat svoji kariéru. Ideální potom je, když jsou spokojeny všechny strany. K nám přicházejí hráči, kterým pomáháme s adaptací a s tím, aby rozvinuli svůj potenciál. Je naše práce dostat je na co nejvyšší úroveň. Je to výzva – nachystat je technicky, takticky i psychicky.“

Obzvlášť s Afričany to ale není někdy lehké. Jeden si postaví hlavu, další je zase bez víz. Oboje vás tuto zimu potkalo. Je to důkaz toho, že existuje i odvrácená strana?

„Nejsou to jen dokumenty, ale i celková adaptace do prostředí, které je specifické. Stejně jako celá druhá liga. Jejich kultura je také velmi rozdílná. Trvá to, než všechno zapadne do kolejí. Problémů je řada. Na to musíme být připravení.“

Nerad bych, aby zapadlo soustředění ve Španělsku. Jaké bylo?

„Souvisí to pochopitelně s novými majiteli. Bylo nám umožněno odehrát dvě kvalitní utkání. Jedno se přímo vybízelo, kdy hovořím o střetu s béčkem Leganes, které je našim partnerským klubem. Zápas s rezervou Realu byl bonusový a využilo se kontaktů majitelů. Byl to velký zážitek. Jednak hrát v jejich tréninkovém centru, jednak se konfrontovat s obří kvalitou. Zápas splňoval nejvyšší možná kritéria. Náš výkon měl dobré parametry.“

Na závěr – máte další zajímavé příchody. Začněme u dvojice, která přišla z Leganes; Azizi Kayondo a Issa Fomba.

„Jeví se velmi dobře. Oba mají velké předpoklady, které se snažíme rozvinout. Mají velmi dobrý charakter, dobře pracují, což je velmi důležité. S těmito dvěma je velká spokojenost.“

Mimo to jste přivedli borce se zajímavou minulostí. Krollis jde ze Spezie, Aberkane prošel akademií Ajaxu, Delferriere má za pasem skotskou a belgickou ligu, Straalman zase roky v Nizozemsku. Co oni?

„Krollis s námi má teprve pár tréninků, vzájemně se poznáváme, platí to i o Aberkanem. Straalman se adaptoval velmi dobře, je nadstandardně vybavený. Oceňuji to, jak k nám zapadnul. Je plně motivovaný, výborně trénuje, ví, co chce. Delferriere má podobné charakterové vlastnosti, je radost s ním pracovat. Ale to platí o celém týmu, hráči k tomu přistupují dobře, jsou skvěle nastavení.