Kam zamíří švédský střelec, zázrak z Lille a klenot italského překvapení? Morávek představuje horké letní zboží

Za prvním jménem musíme do Itálie, do kádru tamní ligové senzace z Boloni. O Thiagu Mottovi už tu byla řeč, když jsem psal o trendu, kdy se bývalý střední záložník stane zajímavým trenérem. Právě italský internacionál Boloňu trénuje a má v týmu zajímavého stopera Riccarda Calafioriho, kterému je 21 let. Rovnou řeknu, že přesně takový stoper by se mi líbil v Leverkusenu, protože by přesně odpovídal tomu jejich hernímu stylu a dobře by nahradil Piera Hincapieho, o kterém se spekuluje, že odejde do Anglie.

O Calafiorim se říká, že patří mezi nejkreativnější obránce italské ligy. Často vyplave v ofenzivě a tvoří hru. Velký vliv na něho prý měl Thiago Motta, o němž mladík říká, že ho přetvořil z bojovného typu obránce do moderně smýšlejícího stopera, který umí číst hru a zakládat útoky.

Zdroj: Boloňa FC 1909

Velký zájem o něj měl Juventus, ale Calafiori se nechal slyšet, že tam nikdy nepřestoupí, protože ho jeho táta nesnáší a navíc by si prý oproti současné Boloni, která jde nahoru, spíš pohoršil. To je pro mě hodně zajímavý výrok, obzvlášť v momentě, kdy se Stará dáma intenzivně zabývá příchodem právě trenéra Motty.

Calafiori je každopádně odchovancem AS Řím. V kariéře ho přibrzdilo zranění zkříženého vazu. Tehdy mu prý hodně pomohl jeho vzor a spoluhráč Daniele De Rossi, který ho vozil na tréninky a pomáhal mu. Chodil za ním i do nemocnice. Měli pěkný vztah. No a dnes proti sobě bojují v Serii A o čtvrté místo.

Pro Calafioriho bylo důležité hostování v Basileji, kde odehrál jednu sezonu na pozici levého beka a až v tomto ročníku ho Motta přesunul na post stopera, kde mu ale zároveň ponechal volnost směrem do ofenzivy. V tomto ohledu je Boloňa velmi zajímavá, protože hráči mají dobře zmáknuté automatismy a zajišťování v momentě, kdy se rozhodnou zaútočit i obránci. To mi znovu připomíná Leverkusen, kde je k vidění to samé u krajních stoperů.

Druhé jméno, o kterém se mluví již několik měsíců, je švédský útočník Viktor Gyökeres ze Sportingu. Pětadvacetiletý střelec má na sobě cenovku přes 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). To už si zaslouží pozornost. Přitom na poměry dnešní doby se prosadil na nejvyšší úrovni poněkud později. Přelomovou sezonu prožil až nyní ve Sportingu, i když už v minulé sezoně nastřílel v Championship 21 branek.

Jako mladý odešel ze Švédska do Brightonu, kde působil v rezervě a očividně se mu moc nevěřilo, protože putoval na hostování do St. Pauli, Swansea a Coventry, které ho nakonec za milion liber odkoupilo. Ve 116 zápasech nastřílel v jeho dresu 43 branek a odešel za 20 milionů eur (asi 500 milionů korun) do Sportingu. Asi nikoho nepřekvapí, že pro anglický klub se jednalo o nejdražší prodej v historii a pro celek z Lisabonu to byl nejdražší nákup. Dnes by za něj Sporting mohl dostat více než čtyřnásobek.

Když Gyökeres hostoval v St. Pauli, vedl ho můj bývalý trenér, který z něj byl naprosto unešený. Byl nadšený z toho, jak pracuje pro tým. Od hráče na hostování nikdy neviděl takový přístup, jako právě od švédského útočníka. Má fantastickou fyzickou připravenost. Skončil zápas a prý by mohl hrát ještě dalších 30 minut.

Čeho si nelze nevšimnout, je jaké má jako typická devítka čísla v kolonce asistencí. Není jen klasický střelec, ale umí góly i připravit, což souvisí s tím, jak se na hřišti pohybuje. Často ho najdete u postranní lajny, kde se vyžívá v běžeckých soubojích s obránci. Situace jeden na jednoho často řeší jednoduchými zasekávačkami, ale vychází mu to. Líbí se mi, že vyhrává spoustu soubojů a umí podržet balon. V této sezoně odehrál 46 zápasů, vstřelil 40 branek a má 15 asistencí. Těžko se u něj hledají slabiny. Možná levá noha. Všechno tahá pravačkou, kterou má ale opravdu výstavní. A asi bych zmínil ten driblink – není tolik šikovný jako bývají například španělští hráči.

S trenérem Rúbenem Amorimem mají velmi silný vztah a je dost možné, že v létě z klubu odejdou někam spolu. Gyökeresův agent prozradil, že do Sportingu šel hlavně kvůli Amorimovi, protože znal jeho filozofii a chtěl hrát pod ním. Mluví se o spoustě klubech, kde by mohli skončit: Arsenal, Chelsea, West Ham, Manchester United… A ještě jedna zajímavost – hodně se řeší jeho oslavy gólů, nikdo totiž vůbec netuší, co dělá, když zkříží prsty. Lidé spekulují, že napodobuje filmovové postavy Hannibala Lectera či Banea z Batmana.

Třetím hráčem, který je na radaru velkých klubů, je jednadvacetiletý ukrajinský záložník Georgiy Sudakov. Nebýt války, možná už v top klubu dávno působí. Za mě je to velmi zajímavý střední záložník, kterého si Šachtar ocenil výstupní klauzulí na 150 milionů eur (asi 3,77 miliardy korun). Podle mě ale nakonec tolik stát nebude. Už se řeší, že ty nabídky budou nižší a pohybují se kolem 60 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun).

Zdroj: Profimedia

Už jen z toho důvodu, že trochu odstrašujícím případem je Michajlo Mudryk, se kterým se Chelsea trochu přepočítala. I tak kolem něj krouží kluby z Anglie, Německa a Itálie. Jde o Liverpool, Bayern či Juventus. V případě Bayernu to je kvůli obavám, co bude s Jamalem Musialou. Navíc by případně mohli hrát i spolu, protože Sudakov je něco mezi desítkou a osmičkou. Hodně na sebe upozornil v Lize mistrů proti Barceloně. V jednom ze zápasů byl jmenovaný hráčem utkání a Xavi ho označil za hráče, který ho upoutal na hřišti nejvíc.

Myslím si, že mu trochu chybí produktivita. V lize má 4+1 a v minulé měl 5+8. Ale je úžasné sledovat jeho obounohost. Člověk nepozná, kterou nohu má slabší. Pomoct si k přestupu může i na mistrovství Evropy, kde bude mít Ukrajina velmi zajímavý tým společně s Mudrykem, Artemem Dovbykem, Viktorem Cygankovem, Oleksandrem Zinčenkem či brankářem Andrijem Luninem. V kvalifikaci málem postoupili přímo z druhého místa na úkor Itálie. Sešla se jim velmi zajímavá generace fotbalistů.

Výjimečným hráčem má být i osmnáctiletý francouzský obránce Leny Yoro, který hraje za Lille. Proč? Protože ho má v létě koupit Real Madrid. Nabízí se paralela s Raphaelem Varanem, který také odcházel do Realu v 18 letech z Racingu Lens. Lille si mladého stopera cení na přibližně 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Jenže má smlouvu jen do června 2025. Podle mě se jim takovou částku získat nepodaří. Reálně se jeho cena může pohybovat kolem 40 až 60 miliony eur.

Nicméně klub se s hráčem několikrát snažil o prodloužení kontraktu, ale bez úspěchu. Yoro jednoznačně řekl, že chce zkusit novou výzvu a proto ji neprodlouží. To je pro Real obrovská výhoda v jednáních. Buď ho koupí okamžitě, nebo si na něho rok počkají a přijde po konci smlouvy jako volný hráč.

Yoro se narodil v Paříži, ale v 11 letech se přesunul do akademie Lille, kde vyrůstali Eden Hazard či Franck Ribéry. Herně působí dost atleticky. Měří 190 centimetrů. Ale má perfektní načasování, odhad na balon a je na tom velmi dobře pozičně. Hodně se řešilo, proč na sebe Yoro neupozornil už dříve, protože co se týká jeho osobních statistik, tak působí nenápadně. Jenže na hřišti vypadá ohromně vyspěle. Často hraje s takovým klidem a přehledem, jak kdyby mu bylo 30 a ne 18 let.

Trenér Paulo Fonseca o něm říká, že nikdy neviděl, aby hráč v jeho věku působil takovým dojmem. Když mu bylo 16, tak chtěli Yora vytáhnout na přípravu s áčkem a poté ho zase vrátit do mládeže, ale po dvou dnech bylo zřejmé, že s prvním týmem zůstává natrvalo a ve druhé sezoně už je klíčovým hráčem Lille. Jeden skaut o něm pronesl, že mu připomíná mladého Ria Ferdinanda. Během působení v áčku si dokonce zvládl dodělat i školu a úspěšně odmaturoval.

Na závěr máme dvojici z Crystal Palace – dvaadvacetiletý Michael Olise a pětadvacetiletý Eberechi Eze. Oba mají od klubu cenovku 60 milionů liber (asi 1,7 miliardy korun) a pojí je také krkolomná cesta mládeží.

Olise je velmi zajímavé křídlo. Je výborný v soubojích jeden na jednoho. Je znát, že o sobě s Ezem ví a vzájemně se na hřišti hledají. Jako kluk prošel mládeží Chelsea, City i Arsenalu. Nikde se neprosadil. Až v roce 2018 ho vzal Reading a v Championship prožil průlomovou sezonu. Stal se nejlepším mladým hráčem. Sáhlo po něm Crystal Palace a získalo jej za osm milionů liber (asi 235 milionů korun). Je narozený v Anglii nigerijskému otci a francouzsko–alžírské matce, takže může reprezentovat hned čtyři země. Za žádný repre A-tým ale dosud nenastoupil, což z něj dělá jednoho z nejdražších hráčů, kteří nefigurují v žádném národním týmu.

Zdroj: Crystal Palace FC

V říjnu minulého roku se měl rozhodnout, že kvůli našlapanému týmu Francie bude hrát za Alžírsko. Jeho mladší brácha hraje za Chelsea a nový majitel Manchesteru United Sir Jim Ratcfliffe je prý jeho velkým fanouškem. I proto se spekuluje o tom, že jeho další kroky by mohly vést do Manchesteru. Už jen z toho důvodu, že v mládí prošel ostatními velkými kluby a úplně se mu to tam nepovedlo.

Eze také působil v mládeži Arsenalu. Nicméně do Crystal Palace se dostal podobnou cestou jako Olise – z Championship za 17 milionů liber (asi 500 milionů korun) z Queens Park Rangers.

Vyrůstal v Greenwichi, což prý znamenalo celkem náročné dětství, protože kolem něj byla různá ghetta, fotbal chodil hrát do klece. Každý den po škole hrál malé hry na malém prostoru, což vytvořilo jeho fotbalovou identitu. Když se díváte na jeho zápasy, je to vidět. Vyloženě se vyžívá ve hře jeden na jednoho, občas chodí do dvou hráčů a někdy i do tří.

Opravdu k němu sedne výraz "Baller", který se dnes často používá. Nastupuje na pozici desítky, ale umí zahrát i na křídle, ale uprostřed mi přijde daleko zajímavější. I jemu však možná chybí větší produktivita.

I tak se mluví o tom, že by měl v létě změnit dres. Mluví se o Tottenhamu, City a Chelsea. City ho naťuklli už minulé léto, ale nakonec podepsali Matheuse Nunese z Wolves. Chelsea to samé, myslela si, že ho získá díky prodejní klauzuli, ale nakonec vyšlo najevo, že žádná v jeho smlouvě není a poté došlo k prodloužení smlouvy s Crystal Palace. Pro Tottenham je Eze údajně jedním z hlavní letních cílů společně s Pedrem Netem. Crystal Palace však dopředu jasně řeklo, že se bude bavit pouze o nabídkách za 60 a více milionů liber.