Ve své době patřil k nejobávanější ligovým kanonýrům, zahrál si Ligu Mistrů a tak v loňské sezoně přicházel do Mladé Boleslavy se značnými očekávání. V praktické rovině, ale tvrdě narazil. „Mrzí mě, že se to nepovedlo. Někdy by mělo do sebe všechno zaklapnout podle předpokladů, ale holt si to nesedne. Tak nějak jsem bohužel cítil už od svého příchodu, že to nemusí být ono. Občas třeba člověk cítil nějaké klacky pod nohama, přitom já motivaci měl. A popravdě se ani moc nedařilo celému týmu, pak je složitější, aby třeba střídající hráč nějakou krizi zlomil.“ vrací se k nepovedenému angažmá ve městě Škodovek.
Vysvobození podobně jako v případu Jana Lecjakse přišlo na Kypru. V dresu provinční Nea Salamis dosáhl již sedmnácti branek! Hraje se snad na Kypru mnohem ofenzivněji? „Ofenzivnější to tady určitě je. A taky si myslím, že útoční hráči mají větší kvalitu, lepší podmínky a podobně. Mám třeba skvělá křídla, celkově si vše sedlo. Přitom sezona je jinak taková divná, kluci byli hodně zranění, trochu se nám kádr rozpadl, covid všechno ovlivnil, nic jednoduchého. O to víc si všeho vážím.“ poodhalil Deníku Sport kouzlo nečekané ozdravné kúry.
Ačkoliv se o Wágnerovi dosud nemluvilo v souvislosti s reprezentací, eviduje zájem bohatých zájemců z polské Ekstraklasy. I kdyby na jednu z met nedošlo, Wagner před sebou má ještě jeden velký cíl. Vstup do klubu ligových kanonýrů. S aktuálními 91 trefami chybí Wágnerovi pouhých devět tref. „Bylo by to skvělý. Člověk to vůbec neřešil, jen si užíval, že hraje ligu. A najednou mi přišla soška za padesát gólů, říkal jsem si, že je to dobrý. Pak byly povedené sezony v Karviné, už jsem byl na nějakých pětasedmdesáti a od té doby už samozřejmě trochu pokukuju. Jsem blízko, snad to nějak doválčím. Teď už by byla ostuda těch devět tref v jednatřiceti letech nepřidat.“ dává si obrozený střelec jasný úkol.
Zdroj: Deník Sport