I pod Šilhavým už šlo v minulých pěti letech do tuhého. Jak obstála reprezentace v momentech, kdy musela zabrat?

Pod jeho panováním odehrála pět bitev, které se dají označit jako buď, anebo. Zvládla jen dvě, ve zbývajících dokonce nedala ani gól. Před vystoupením v Tiraně je důvodem k obavám i bídná bilance na hřištích soupeřů. Celkově na nich totiž dokázal národní tým pod Šilhavým vyhrát pouhých sedm z 19 soutěžních duelů. Neuspěl v Kosovu, Walesu či naposledy v Moldavsku…  

Jak si tedy vedl v oněch pěti duelech, kdy musel obstát?

Liga národů, 13. října 2018

Na podzim 2018 ochladl dojem z národního týmu a jeho hry tak, že z toho běhal mráz po zádech. Debaklem 1:5 v Rusku totálně dehonestovaný český fotbal hledal léčitele pro detoxikační kúru. Nástupce odvolaného Karla Jarolíma Jaroslav Šilhavý si dal jako krédo obnovu důvěry v reprezentaci. To se mu povedlo téměř okamžitě. Muselo, protože Česku hrozil v Lize národů po domácí prohře s Ukrajinou reálně pád do "třetí ligy".

Na Slovensku si nemohl dovolit zaváhat. Šilhavý potřeboval pro bloumající soubor najít tahouny, kapitánskou pásku navlékl Bořku Dočkalovi, a ten se mu rovnou odvděčil. V Trnavě nacentroval na oba góly, o něž se postarali hrotoví útočníci. Nejdřív mířil přesně Michael Krmenčík, v 76. minutě rozhodl hlavou jeho náhradník Patrik Schick. Ten pak měsíc nato vstřelil i jediný gól domácí odvety a Češi se na úkor svých východních sousedů zachránili.

© Profimedia

kvalifikace ME 2020, 14. listopadu 2019

Všechno ovšem nešlo hladce. Však měla reprezentace před sebou dlouhou cestu z temné jeskyně, než se doklopýtala na světlo. V boji o evropský šampionát se jí dařilo doma, jenže škodila si výpadky na hřištích soupeřů. Začala potupným "bůrem" v Anglii, možná ještě víc ovšem rozladila fanoušky prohra v Kosovu. Právě s ním pak v Plzni svedl tým v předposledním kole skupiny souboj kdo s koho.

Před utkáním drželi Češi druhou postupovou příčku o jediný bod. Pokud by prohráli, museli by pak zabrat na zrádné půdě v Bulharsku. Souček a spol. byli jasně lepší, jenže Kosovu stačila za celý zápas jediná přesná střela na branku, aby vnesl do řad domácích fanoušků nervozitu. Na hráče však tíha momentu nedolehla. Alex Král nejdřív 20 minut před koncem vyrovnal, vzápětí přihrál na vítězný zásah Ondřeji Čelůstkovi a nakonec se slavil postup.

© SK Slavia Praha

kvalifikace MS 2022, 30. března 2021

Na Euro nakonec jel národní tým o rok později, odložila jej pandemie covidu-19. A tak už předtím rozehrál i boj o mistrovství světa v Kataru. Ne zrovna úspěšně… Od začátku bylo jasné, že o druhé postupové místo za Belgií se budou přetahovat Češi a Velšané. Šilhavého tým zavál los už ve třetím kole do Cardiffu a třebaže byli hosté herně lepší, nebezpečnější šance měl zejména díky hvězdnému Garethu Baleovi soupeř.

A nebyl to jediný problém k řešení. Na začátku druhé půle se totiž okopávaný Schick neovládl, po jednom ze soubojů ve velšské šestnáctce se rukou ohnal po soupeřově obránci a byl rovnou vyloučen. Půl hodiny poté šli do deseti i domácí, i tak o chvíli později rozhodli. Bale si u levé postranní čáry pohrál s Coufalem a jeho centr si nad Bořilem našel pouze 170 centimetrů vysoký Daniel James. Češi pak neporazili Wales ani doma (2:2) a šli do baráže.

© Profimedia

mistrovství Evropy, 3. července 2021

Po euforickém čtvrtfinále a výborném výkonu s Nizozemci nabrali reprezentanti sebevědomí. Z tribun je hnala euforie, která byla po představení v Budapešti za dozoru tisíců českých fanoušků enormní. Národ věřil, že tým má na další postup. Jenže bitva o semifinále se odehrávala v dalekém Baku ve zcela jiných kulisách. O triumfu Dánů rozhodla první půle, na kterou Češi nedokázali adekvátně zareagovat.

V 5. minutě se prosadil Thomas Delaney a odchod do kabin zpestřil sokovi Kasper Dolberg. Pro Šilhavého družinu to byla v ázerbájdžánském parnu ledová severská sprcha. Souček a spol. po změně stran přeci jen zkusili s utkáním ještě něco provést, avšak na víc než Schickovu snižující branku se nezmohli. A když nejlepší střelec turnaje pro zranění a vyčerpání opustil 10 minut před koncem hřiště, české naděje vyprchaly.

© Profimedia

baráž o MS 2022, 24. března 2022

Smůla, že musel národní tým v baráži na jeden zápas na stadion protivníka… Hodně se tehdy mluvilo o skvělé bilanci žlutomodrých v domácím prostředí, která čítala devět vítězství v řadě. Češi se museli obejít bez zraněného Schicka (jako je to čeká v Albánii), na hrotu jej však zdatně zastoupil Jan Kuchta. Dokonce dal i gól, jenže rozhodčí jej kvůli údajnému Brabcově předchozímu faulu neuznal.

Češi byli lepší, bezzubé Švédy měli v hrsti. Jenže ve chvíli, kdy je měli definitivně zmáčknout. jim ubrala na síle nepovedená střídání. Vysílená křídla Jankta s Masopustem nahradili defenzivnější Havel s Matějů a Švédové vyskočili na koně. Na něm díky střele Robina Quaisona zblízka ze 110. minuty docválali k postupu, v dalším kole je však zastavili Poláci. A Češi se na vrcholný podnik planety počtvrté za sebou nepodívali.

© ČTK / Kamaryt Michal