K týmu jste na jaře přicházel ve velmi těžké situaci, reálně hrozila možnost sestupu. Nebál jste se, že můžete být „ten sestupující trenér“?
„Roli v mém příchodu hrály dva faktory. Tím prvním bylo to, že Opava je na poměry druhé ligy velký klub s ligovými ambicemi a historií. Trénovat Opavu je pro každého trenéra lákavé. Druhá věc – reálně jsme byli poslední. Za námi byla Slavia, která měla o bod míň, my ale měli o zápas více. Pozice byla složitá. I proto, že jsme v té době šli na čtyři nejlepší týmy v tabulce. Na druhou stranu to pro mě byla obrovská profesní výzva a od začátku jsem byl přesvědčený, že to zvládneme. Možná jsem byl malinko bláhový, ale měl jsem v tým důvěru.“
I přes to – šel jste do týmu, který byl skoro na dně. Když jste přišel, viděl jste hned, kde je zakopaný pes?
„Všichni se zabývali tím, kde jsou příčiny pádu takových týmů. Rok zpátky sestupoval Žižkov s Ústím, teď Třinec. Vše ambiciózní a zavedené týmy. Ve druhé lize panuje velká vyrovnanost, je to obrovský boj. Opava hrála dobře, ale pak přišla rotace v kádru, přijdou smolné ztráty bodů v posledních minutách a už se to veze. Nijak jsem to nevnímal, ale když jsem přišel, byla Opava sedm měsíců bez výhry. Potenciál v týmu byl ale velký. Jsem rád, že se nám to povedlo, do třetí ligy tento klub nepatří. Za záchranou nás táhlo zkušené jádro, především trio Janoščín, Helebrand a Rychlý. Zdatně jim pak sekundovali mladíci Šigut a Rataj.“
Nakonec jste to opravdu zvládli, zvlášť na poslední zápas asi nikdy nezapomenete. Bylo následně ve hře i něco jiného než vaše setrvání u týmu?
„Určitě bylo, ale záchrana v Opavě není úspěch. Podařilo se to, je to dobře, ale není to úspěch. Já mám tedy pocit rozdělané práce, s týmem bych chtěl něco dokázat. A tým mě nabíjí energií a dává mi najevo, že to chceme dostáhnout společně. To byl jeden z faktorů, proč jsem zůstal.“
Když se potvrdilo, že v Opavě zůstanete, měl jste jasnou prioritu, na co se v přípravě zaměřit?
„V podstatě je to klišé, ale musí se trénovat náročně a hráči si musí zvykat na větší intenzitu. To byl jeden z hlavních pilířů v přípravě.“
Výsledkově byla příprava poměrně divoká. Remízy, pak přestřelka 5:4, následně i udržené čisté konto. Suma sumárum, jak tyto zápasy hodnotíte?
„Trošku to nadnesu. Když jsem přišel, zbývalo šest kol, ze kterých jsme vyšli s bilancí tří výher, dvou remíz a jedné prohry. V přípravě to bylo na chlup to samé. Předpokládám tedy, že cíl do prvních šesti zápasů je jasný.“
A obecně, tréninkové jednotky a připravenost týmu – je to tak, jak jste si představoval?
„Cítím obrovské odhodlání a koncentraci. To je velký předpoklad k dobrému výsledku. Ale je to sport, soupeři mají také velkou kvalitu. V rámci možností jsme, myslím, připraveni velmi slušně.“
Člověk ani nemusí sledovat druhou ligu, nicméně posilování Opavy je velmi viditelné. Je to odpověď na nepovedený ročník?
„Odešli nám velmi kvalitní hráči. Máme osm odchodů, pět příchodů. Na jména jsme trefili velmi zajímavé hráče, ať už je to Blecha, Richter nebo Vaněček. Tým se podařilo vhodně doplnit. Neříkáme tím ale, že jsme na něco aspirant. Chtěli jsme mít kvalitnější kádr, abychom byli lepší. Uvidíme, kam až tu ambici vystavíme.“
Největším jménem je jednoznačně David Vaněček. Velké jméno, každopádně nemůže dopadnout jako Jakub Yunis, který loni přicházel do Opavy v podobné situaci?
„Vnímám to tak, že nemá přijít jméno, které spasí klub. Hráč by měl být – pozitivně myšleno – semletý dobrou prací atmosférou v klubu, díky čemuž zúročí předpoklady, které má. Třeba ani ze začátku nebude hrát, třeba si zahraje až v dalších kolech. Nestavím to tak, že přichází Vaněček, který nás střelecky zachrání. Ale bezpochyby je to hráč, který má kvalitu. Jsem velmi spokojený s jeho přístupem.“
Kromě toho máte z Jablonce jedničku do brány Adama Richtera či do zálohy slávistu Filipa Blechu. Osu týmu tak máte téměř ligovou.
„Sice jsem říkal, že aspirant nejsme, ale plná odpovědnost za výsledky tu pochopitelně je. Jen máme k soutěži velkou pokoru. Všichni chtějí být lepší než v minulé sezoně, hrát nahoře, zkusit baráž. Je to dlouhodobá soutěž, dívám se jen na nejbližší zápasy.“
Když jsem se ale díval na všechny příchody, lovili jste i v druhé či třetí lize. Jak jste postupovali u těchto hráčů?
„Na některých jsem se podílel víc, na některých míň. Je to konsenzuální práce sportovního úseku, který doplňuju. Tady je situace jasná, konzultujeme všechny příchody. Záleží na tom, kdo má jaké kontakty, kdo koho zná. Já jsem třeba rád, že přišel Adam Ondráček, kterého osobně znám, taky Filip Blecha. Tam jsem se mohl opřít o osobní zkušenost. Jak lidskou, tak sportovní.“
Věčné téma, ale co vy a hráči na testy?
„Já jsem vždycky testoval velké množství hráčů, nikdy mi to nevadilo. Samozřejmě, že chceme na testy ty nejlepší, ale na úrovni druhé ligy je to většinou tak, že když přijde někdo na testy, tak pomáháme my jemu, ne naopak. Není se tedy co divit, že úspěšnost na testech takových hráčů je nízká.“
Považujete kádr za uzavřený? Případně kde byste ho rád posílil?
„Určitě není uzavřený. Bude to mít ještě vývoj, v potaz se budou brát karetní tresty nebo zranění. Určitě bych uvítal ještě jednoho hráče do obrany, na tom intenzivně pracujeme.“
Díváte se i do první ligy?
„Chceme sem hráče, který k tomu bude nastavený. Když někde v lize bude mít někdo zdvojený post a bude se hledat hostování v druhé lize, tak musí mít daný hráč maximální motivaci nám pomoct. Rozhodující je motivace hráče. Směrem do ligy se díváme.“