Fotbalová asociace slaví 120 let! Kde se tehdy sešlo 14 pražských a 3 mimopražské kluby?

Na schůzi se tehdy v roce 1901 sešlo sedmnáct klubů či kroužků, až na tři výjimky všechny z Prahy. Byly to Athletic-Club Praha, SK Olympia v Košířích, ČAFC Královské Vinohrady, FK Vyšehrad, Hradčanský Fotbalový kroužek, SK Horymír Praha, SK Union na Žižkově, SK Olympia Praha VII, AFK Karlín, SK Meteor v Praze VIII, Malostranský Fotbalový kroužek, AC Sparta Praha, SK Slavia v Praze, Fotbalový kroužek Česká vlajka Letná, SK Plzeň, FC Union Plzeň a Český Athletic Club v Roudnici nad Labem. 

Prvním předsedou ČDF se stal čtyřiadvacetiletý medik Karel Freja, původně nejlepší hráč Slavie, v době volby už střední útočník vinohradského ČAFC. Nejvyšší fotbalový orgán v zemi s postupem let měnil názvy, postavení v rámci sportu a tělovýchovy a také pochopitelně své předsedy. 

Dříve nebylo jednoduché určit, kdo byl tím nejdůležitějším. Měnila se hierarchie a tím i post nejvyššího. 

Do roku 1917 to byl předseda Českého svazu fotbalového, po vzniku republiky od roku 1918 do 1922 pak předseda Československého svazu fotbalového. Tento svaz trval dál, ale protože tu byly ještě menšiny, které měly svazy německý, židovský, maďarský a polský, tak v roce 1922 vznikla Československá asociace fotbalová, která trvala až do roku 1948. S přestávkou let 1939 – 1945 sdružovala všechny výše uvedené svazy, tedy i Československý svaz fotbalový. Ten po rozdělení Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava začal de facto pracovat jako Český svaz fotbalový. Od roku 1946 se zase přeměnil na Československý svaz fotbalový. Pak došlo k různým změnám organizace i názvů.

Mezi léty 1948 až 1952 spadal fotbal do Československé obce sokolské, v letech 1952 až 1957 fotbal patřil pod Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport, od vzniku ČSTV v roce 1957 do roku 1968 měl fotbal v tomto orgánu svoji Ústřední sekci. 

V období uvolnění v letech 1969 až 1970 jsme měli Československou asociaci fotbalovou, pak v letech 1970 až 1989 Československý fotbalový svaz (stále patřil pod ÚV ČSTV). V letech 1989 až 1993 zde byla Československá fotbalová asociace. 

Po rozdělení státu vznikl Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS) a ten byl v roce 2011 přeměněn ve Fotbalovou asociaci České republiky (FAČR).

Celkem fotbal od roku 1901 dosud vedlo fotbalový svaz nebo asociaci celkem 34 předsedů, někteří i opakovaně. Část z nich se zapsala do fotbalové historie významně, jiná zase méně. Do první skupiny patří například O. Petřík, J. Fanta, R. Pelikán, V. Valoušek, F. Blažej, J. Rogl, J. Tománek, R. Kocek, V. Jíra a F. Chvalovský. Během jejich funkčního období fotbal slavil největší úspěchy na mezinárodních turnajích či docházelo k důležitým pozitivním změnám ve struktuře a organizaci nejrozšířenější míčové hry.

Fotbal nasbíral za dobu své historie u nás významné úspěchy: stříbra z mistrovství světa 1934 a 1962, zlato z ME 1976, stříbro z EURO 1996, zlato z olympiády 1980 a stříbro z OH 1964. Slávu českého fotbalu šířili velikáni jako Josef Bican, držitelé Zlatých míčů Josef Masopust a Pavel Nedvěd nebo brankář Petr Čech. Skvělých fotbalistů bychom napočítali stovky a seznam úspěchů českého fotbalu by byl pořádně dlouhý. Mnohé připomíná Síň slávy českého fotbalu v sídle na pražském Strahově, která byla letos doplněna o fakta týkající se historie a slaveného výročí.

Více o stodvacetileté úspěšné historii vypovídá nový seriál vyrobený na počest slavného výročí. Má název Česká fotbalová mašina, tvoří jej šest desetiminutových dílů a premiéru bude mít již brzy na ČT sport.

ZdroJ: fotbal.cz