Kinského pohádka: z útoku Tempa do branky Tottenhamu. Divizní klub se těší na miliony

Příběh začal před mnoha lety, kdy Antonín Kinský starší přivedl svého synka do pražského Tempa s tím, že by byl rád, aby se tam učil fotbalu. A co víc, tehdejší český reprezentant se s pražským klubem dohodl, že mu pomůže s přípravou brankářů.

"Na všem jsme se bez problémů dohodli. Táta Tondy ani nechtěl žádné finance, my jsme se snažili vytvořit nejlepší možné podmínky, aby vše fungovalo," vzpomíná Koubek.

Kdo by čekal, že Kinský od začátku bude zářit v rukavicích mezi tyčemi, spletl by se. Malý "Toník" válel v útoku s o rok staršími spoluhráči a stejně býval nejlepším střelcem mužstva.

"Od toho se také odvíjí to, že má Tonda tak dobrou hru nohama," vysvětluje funkcionář pražského klubu. Na to, kam to Kinský mladší dotáhl, je pyšný on i celý klub, jedním dechem ale zdůrazní, že zásadní postavou ve vývoji gólmana je jeho slavný tatínek.

Kinského se mnou budou vždycky srovnávat. Jeho úspěch by otevřel dveře dalším, ví Petr Čech

Kinský junior po konci v mladších žácích přece jen zakotvil v brance a geny po tátovi zapřít nemohl. Když se k tomu přidala obrovská vůle a pracovitost, nebylo pochyb, že "Tondu" čeká rychlý posun výš. Ve 14 letech zamával Tempu na rozloučenou. 

Přes Bohemians a Duklu se dostal do Slavie, kam se pak přes hostování ve Vyškově a Pardubicích následně vrátil. Stačilo půl sezony a vše je zase jinak. Mladý reprezentant se stěhuje na Ostrovy do slavné Premier League.

Celé Tempo bylo v napětí, jak to dopadne. "Myslím, že tohle sledoval celý český fotbal. Takových přestupů se tady zrovna moc nedělá," přiznává Koubek, který dlouhá léta fandí právě Tottenhamu. Psal proto Kinskému seniorovi, jak je přestup daleko. "Odpověděl, že už ho od podpisu smlouvy dělí jen zdravotní prohlídka. A později to celé dopadlo," oddechne si.

V pražském klubu zavládlo nadšení, komunikace na sociálních sítích ukazovala, co přestup Kinského pro Tempo znamená. "Je to skvělá reklama pro celé Tempo. Všichni kluci vidí, kam až se můžete z takového klubu dostat, třeba až do Premier League. Je to unikátní. Takové věci se stanou jednou za život a nám se to povedlo,“ hlásí s nadšením místopředseda Tempa.

Důkazem budiž i to, že ve středu, kdy by mohl Kinský chytat v Ligovém poháru, bylo svoláno neformální zasedání klubového výboru, aby všichni mohli u obrazovky držet palce.

A pominout nelze ani finanční přínos přestupu. Tempo by z něj díky řádům FIFA Solidarity Payment mělo také profitovat. "Myslím, že by se nás měla týkat částka ve výši sedmi až osmi desetin procenta z přestupu," má jasno Koubek. Při v médiích zmiňovaném odstupném ve výši zhruba 450 milionů korun by na Lhotku měla přijít suma okolo tří milionů korun.

"Zajímavá je, ale ne zásadní. Samozřejmě nám to pomůže, ale nezmění to ničím charakter klubu a cestu, kterou jdeme. Navíc finance asi ani nepřijdou najednou, takže se ta částka trochu rozmělní do projektů, které chceme realizovat. V plánu máme výstavbu malé tribunky, k tomu rekonstrukci šaten," pochlubí si funkcionář divizního nováčka.

"Jsme rádi, jak ten systém funguje. Ale i v případě, že náš odchovanec někde v Česku uzavře profismlouvu, tak dostaneme nějakou finanční kompenzaci, tam už jde ale třeba o desetitisíce. Je to něco jiného, než když jde hráč do ciziny," naznačí.

Už v létě přitom Tempo pozorně sledovalo dění kolem sparťana Martina Vitíka. Mladý obránce z Letné měl nakročeno do italské Boloni, kdy se mluvilo o odstupném až ve výši 18 milionů eur. Nakonec z toho ale nic nebylo. Do budoucna může Tempo profitovat i z jeho přesunu.

"U něj je ale situace trochu jiná než u Tondy Kinského. Martin Vitík je odchovancem Králova Dvora, kde jsme si ho vyskautovali. Tonda je přímo odchovancem Tempa, byl u nás od předpřípravky," vysvětluje. "Určitě chci říct, že oba kluci mají k Tempu dál vřelý vztah a kdykoliv si zavoláme, ve všem se nám snaží vyjít vstříc."

Na místě je třeba zmínit ještě jednu zajímavost. Ve dvojici s Antonínem Kinským juniorem vyrůstal v Tempu i gólman Matyáš Vágner, který je momentálně dvojkou v Hradci Králové.