Reprezentace bez Schicka je nesmysl, tvrdí expert. S Chorým může být jako Griezmann a Giroud

Zní to zvláštně. Ale v poslední době Patrik Schick opravdu neprožívá ideální období. Zatímco v sezoně 2021/22 si vystřílel druhé místo v tabulce střelců Bundesligy s 24 trefami a podepisoval štědrý kontrakt, teď je situace diametrálně jiná. Místo na hrotu útoku Leverkusenu patří Victoru Bonifaceovi.

Pšenka českému hroťákovi mu nekvete ani v reprezentaci. Do ní sice povoláván je, ale například na poslední sraz by nejraději zapomněl: 68 minut strávil na trávníku v Gruzii, kde se podepsal pod debakl 1:4 matným výkonem a proti Ukrajině začal na lavičce a naskočil jen na jedenáct minut. Působení na Euru bylo také zklamáním, tam jej ale zradilo zdraví..

"Určitě mu nepomáhá situace v Leverkusenu," myslí si Tomáš Wágner. "Na srazy nejezdí v herní pohodě, v klubu hrává jen po chvilkách. Je to pro něj složitá situace. Je to pořád fantastický útočník, ale když necítí stoprocentní důvěru v klubu a teď ani v reprezentaci, kde se daří jeho konkurentům, je to těžké."

Co však českým fanouškům vadilo nejvíc, byl jeho mdlý projev v národním dresu. Jakoby na hřišti ani nechtěl být. "Nemyslím si, že by to byl pitbul, který tam nechá krev. Takový není. I když byl Patrik ve skvělé formě, třeba na Euru před pár lety, měl řeč těla podobnou. Nikdo to ale neřešil, když se mu dařilo," domnívá se Wágner. „V minulých letech ukázal, že pro reprezentaci je ochotný odevzdat maximum.“

I bývalý útočník Viktorie Plzeň či Jablonce však dodává, že větší zaujetí by Schickovi neuškodilo. Naopak, je mu 28 let a v reprezentaci by měl jít příkladem. "Může se víc kousnout, jasně, ale třeba dle jeho pohledu tomu dává maximum," přemítá. "Může mít taky v hlavě, že s reprezentací už něco dokázal, takže by měl mít jasnou pozici. V Leverkusenu mi přijde, že když už hraje, vypadá stejně."

Odchovanci Sparty nepomáhá ani to, že se mu skutečně nedaří na obou frontách jich delší dobu, o čemž již byla řeč. Na Euru sice dal gól Gruzii, předtím ale kvůli zranění dlouho chyběl Česku i Leverkusenu. Před rokem byl donucen vynechat klíčové zápasy v kvalifikaci a v národním týmu hrál až letos 22. března. Od té doby se hrálo devět mezistátních zápasů, prosadil se v přátelském utkání proti Severní Makedonii a Gruzii na Euru. V klubu to není o moc lepší.

"Věřím, že to není lehké. V klubu, kde mu díky smlouvě ukázali důvěru, nehraje a přijede na sraz do prostředí, kde je reprezentace v negativním světle. Ještě k tomu nemá výsostnou pozici. A když už hraje, hraje se stylem, který není absolutně pro něj. Chápu, že se pak může těmi deseti dny spíše protrápit," dokáže se do něj Wágner vcítit.

Kvůli všem těmto faktorům se mění také obraz u fanoušků. Z kdysi vzývaného talenta a ofenzivního spasitele českého národního týmu se u některých příznivců stává neoblíbeným.

"Tohle není poprvé. Už dříve se stávalo, že kluci přijížděli ze super klubů, ale národní tým nehrál stylem, který jim vyhovoval. Příkladem za všechny může být Jaroslav Plašil, kterého v Bordeaux chválili a tady se na něj plivalo," nabízí Wágner dobrý příklad.

Z této šlamastiky bude muset vybruslit také Hašek. Čekají ho klíčové zápasy, blíží se kvalifikace o mistrovství světa. Účast na něm je cílem a je potřeba mít vyladěný kádr i pohodu v něm. 

Prvním krokem je probíhající reprezentační sraz v rámci Ligy národů, hrát se bude proti Albánii a Ukrajině. V nominaci na tento dvojzápas Schick chybí, dle Haška kvůli drobným šrámům a prostoru na kompletní uzdravení se. Obří šanci tak dostane zejména Tomáš Chorý.

"Jsou více fotbaloví než my, takže by na ně měla platit jednoduchost. To se ukázalo proti Ukrajině. Třeba Chorý udělal velký pokrok, do tohoto stylu prostě zapadne. Není jen hromotluk, hodně toho uhraje, má fotbalové myšlení," potvrzuje Wágner tezi o tom, že by útočník Slavie měl vyběhnout v základní sestavě.

Nicméně, proč ne příště zrovna se Schickem? "Bylo by fajn, kdyby hráli spolu. Třeba by to fungovalo. Jsou to výborní útočníci, navíc je tam perspektiva i do dalších měsíců a let. Například Olivier Giroud a Antoine Griezmann hráli spolu, oba jsou přitom trochu jiní, ale vyhověli si a byli skvělí," dodává Wágner.