Pro hráče peklo, pro trenéra ráj. Slavia se blíží Trpišovského vizi o totálním fotbale

Zdá se, jako by druhá nejprestižnější evropská soutěž byla Slavii souzena. V posledních pěti letech v ní sešívaní došli dvakrát do čtvrtfinále a jednou mezi nejlepší šestnáctku. Nyní stojí na prahu další evropské sezony a věří, že na památné jízdy z let 2019 a 2021 mohou navázat. 

"Chceme se dostat co nejdál. Myslím, že jsme několikrát ukázali, že se můžeme měřit s nejlepšími evropskými kluby. Věřím proto, že můžeme dojít opravdu daleko,” prohlásil odhodlaně Christos Zafeiris, pilíř záložní řady nové Slavie. 

Právě on jako by kopíroval křivku týmových výkonů. Na jaře neviditelný, od srpna klíčový muž červenobílé družiny. “S jeho aktivitou stojí a padá úspěch celé Slavie. Když zahraje dobře, dělá z ní úplně jiný tým,” všiml si fotbalový expert Livesport Zpráv Jan Morávek. 

V posledních týdnech se i díky Zafeirisově příspěvku stalo ze Slavie nabušené monstrum. Úvod sezony přitom hernímu vzepětí příliš nenasvědčoval. Remíza na Slovácku, povinná domácí výhra nad tápajícími Českými Budějovicemi a upachtěné vítězství v Liberci, kde Pražané rozhodně nebyli lepším týmem. Dozadu to fungovalo, ofenziva ale působila zrezivěle. 

Až v předkole Ligy mistrů proti belgickému Royale Union SG Slavia ukázala, čeho je při správném nastavení schopná. Doma po zajímavém výkonu nasázela tři branky a udělala důležitý krok k postupu a o týden později ho další výhrou zpečetila. Na ligových trávnících to ale stále nebylo ono. 

Následovala facka v úvodním zápase play off Ligy mistrů v Lille, která dost možná změnila vývoj celé sezony. Před odvetou s francouzským celkem Trpišovský fanouškům slíbil totální fotbal a jeho svěřenci na hřišti v Edenu toho do puntíku dostáli. 

Sprintové náběhy, intenzita v napadání, rychlý přechod do útoku, početné doplňování ofenzivních akcí ze druhé vlny. Dvěma slovy fotbalové peklo. Pro Trpišovského ale ráj. “Ty bazény, které si hráči dávali, byly neuvěřitelné. Hrálo se nahoru dolů v obrovské rychlosti. Kluci běhali 60 metrů nahoru, 60 metrů zpátky a pak zase 60 metrů nahoru,” líčil po zápase s úžasem.  

Proti Lille se mu po delší době splnil trenérský sen. Vždyť to byl právě on, kdo při příchodu do Slavie v roce 2018 prohlásil, že by chtěl hrát fotbal, ve kterém 11 hráčů útočí a 11 hráčů brání. 

Před pěti lety se mu to povedlo a svou vizí dostal Slavii do čtvrtfinále Evropské ligy a následně i do skupiny Ligy mistrů. V posledních sezonách ale do týmu vtloukal stále více pragmatičnosti a zodpovědnosti. V každém z ročníků by se našly výjimky, ale nikdy z toho nebyl dlouhodobý trend. 

Až nyní. Po reprezentační pauze Slavia vlétla do ligy přesvědčivou výhrou v Mladé Boleslavi a v sobotu v ligovém šlágru smetla viditelně zaskočenou Plzeň. Nyní si Pražané brousí zuby na další oběť. Tentokrát evropskou.