Sparta si myslela, že po Lize mistrů může zvolnit. Tvrdě za to pykala. Aplaus pro Janotku

Výsledkem toho je devítibodová ztráta obhájce titulu na první místo a debaty o tom, jestli ještě sezonu zachrání. Často se v nich objevuje srovnání s předloňským ročníkem. I v něm měli Letenští po vystoupení na hodně neoblíbeném stadionu na západě Čech na přelomu října a listopadu totožné manko. Ovšem nacházeli se v úplně jiném bodu výkonnostní křivky. Zatímco tehdy vyhráli, ztrátu snížili a psychicky je to nakoplo, nyní jejich výkony jdou týden po týdnu níž a níž.

Hodili si ne klacek, ale pořádné poleno pod nohy, co se týče jejich cesty za obhajobou titulu. Chybí jim krvelačnost, která sálá z jejích bývalého kapitána Ladislava Krejčího. Nynější tým, i když hráči navenek mluví jinak, působí dojmem, že se se současnou situací chtě nechtě tak nějak vnitřně smíří. Zvlášť když si může užívat každých pár týdnů Ligu mistrů.

Zatímco Plzeň se po podobně mdlém utkání na Slavii nyní představila v úplně jiném světle, Sparta na podzim souboj s oběma konkurenty v boji o mistrovský pohár odehrála naprosto stejně. V prvním poločase zcela nekoncentrovaná a nepřipravená na intenzitu výkonu soupeře. Jako by její hráči měli v hlavě, že oproti Lize mistrů mohou trochu zvolnit. Nemůžou. Slavia i Plzeň proti ní předvedly výkon, s nímž by v pohodě uspěly i na evropské scéně.

Svěřenci Larse Friise naopak pokračovali v podobném módu, jaký měli ve středu na hřišti Manchesteru City. Čekali, co s nimi soupeř provede – a dočkali se. Vítězové měli vedle týmového hladu, který byl mnohdy na hranici sebeobětování (což je v tak důležitém duelu nezbytnost), navrch skvělé individuality. 

Výborný Pavel Šulc, jemuž vůbec nedělalo problém vzít si míč a běžet s ním co nejkratší cestou k brance. Přes jednoho, přes dva… Jeho krátké vedení balonu spolu s přirozeným instinktem prosadit se jsou na zdejší poměry nevídané a reprezentační záložník se může pomalu rozhlížet, jestli bude chtít spíš do Španělska, Anglie, nebo někam jinam.

Pokud vydrží v nastoleném kurzu alespoň do konce sezony, může podobně přemýšlet i Ghaňan Prince Adu, který se Šulcem aktuálně tvoří možná nejlepší ofenzivní dvojici ligy. Dozadu se tradičně ukázal čistič Lukáš Červ a poprvé se výrazně ve velkém duelu předvedl srbský stoper Svetozar Markovič, který naznačil, že má schopnosti na to, aby převzal po Robinu Hranáčovi taktovku nad obranou.

Potlesk pro Janotku

Co se nyní bude (a může) dít na Letné? Bude nyní záležet na kouči Friisovi, aby předvedl něco z Priskeho schopností motivátora a tvrdého vládce kabiny. A zažehl v hráčích oheň, který pomalu uhasíná. Proti ambicióznímu Baníku se příští týden bude muset obejít i bez šéfa zálohy Kairinena, jenž v Plzni viděl čtvrtou žlutou kartu v sezoně a nejbližší zápas tak vynechá.

Právě kvůli karetnímu ohrožení vynechal ostravský kouč Pavel Hapal ze sestavy šéfa své obrany Matěje Chaluše, aby si pojistil, že na Letné nastoupí. V Pardubicích se mu tenhle gamble málem vymstil. Přechod na tříobráncový systém dělal Baníku problémy, dvě okna v jeho obraně domácí využili a hosté se domohli vítězného gólu teprve, když se hodiny přiblížily 100. minutě hry.

Byl to poslední duel kouče Jiřího Saňáka na lavičce východočeského klubu. O jeho odvolání se mluvilo delší dobu, i on sám s ním byl (alespoň navenek) po zápase vlastně srozuměný. Nyní je pryč (možná zásadnější je pro klub konec sportovního manažera a patriota Martina Shejbala) a hovoří se o tom, že by na jeho místo měl dosednout dosavadní trenér slávistického béčka David Střihavka.

Čímž by se nejen nastavila vazba mezi oběma kluby a otevřely by se možnosti Pardubic pro angažování zajímavých posil na hostování, nýbrž také by se zvýšil vliv Slavie v lize. Už nyní má "svého člověka" v Karviné, kterou vede Martin Hyský, někdejší obránce sešívaných a poté kouč Vlašimi, jež se stala neoficiální farmou klubu z Edenu.

Slezané díky spojení získali dva hráče na přestup (třeba Gambijce Singateha) a dva na hostování. Přičemž Řek Botos se jeví velice dobře, s pěti asistencemi se dělí o první místo v lize a naposledy připravil gól v Mladé Boleslavi. Ta se dost dobře může stát dalším klubem, jenž sáhne po trenérské výměně, pro ni by to bylo už podruhé v sezoně. Náhlá výměna Davida Holoubka za Švéda Brännströma se nyní, po osmi duelech ve všech soutěžích bez výhry v řadě, jeví ještě unáhlenější než v době, kdy se stala.

Smutný je příběh záložníka Patrika Vydry, který nedal třetí penaltu během čtyř dnů. A opět to Středočechy stálo výsledek. Trenérovo vysvětlení, že se nikdo jiný než on na pokutový kop necítil a že tedy bude muset vybrat někoho jiného, je přinejmenším zvláštní. Čistě podle jeho nynějších slov – proč už někoho jiného nevybral po dvojitém selhání s Luganem? Ne, v téhle sklenici něco plave a trenér z toho nevychází úplně nejlépe.

Kdo naopak zaslouží pochvalu, je olomoucký kormidelník Tomáš Janotka. Doma s Jabloncem mu po poločasovém vyloučení kapitána Radima Breiteho zbylo za stavu 0:0 v poli devět mužů, kdekdo jiný by jim o přestávce vtloukal do hlavy, že zápas musejí nějak dokopat na remízu. Kdepak Janotka! V kabině vyhlásil, že chce i v oslabení vyhrát a podle toho to taky na hřišti vypadalo. Sigma se vůbec nezatáhla, napadala, byla zřetelně lepší, nebezpečnější, měla ve druhé půli dvě střely na branku (Jablonec jednu). Potlesk!

Tabulka Chance Ligy