Jakmile se řekne El Hadji Diouf, zpozorní jistě fanoušci Lens či Liverpoolu. Muž tohoto jména se stal už téměř před čtvrtstoletím nejlepším fotbalistou Afriky. V Senegalu však narazíte na Dioufy nebo Joofy, jak zní domácí přepis jména, na každém kroku. Malick sice není se slavným krajanem v žádném příbuzenském vztahu, fotbalové vlohy mu však rozhodně nechybějí.
Loni v zimě vyrazil tehdy jako sedmnáctiletý zkusit štěstí do Evropy. Místo typické cesty přes Francii zamířil z fotbalové akademie, nesoucí jméno bývalého trenéra reprezentace Senegalu Mawade Wadeho, rovnou za polární kruh. Často tam vídával i polární záři. Příležitost mu dalo norské Tromsö a s adaptací pomohli spoluhráči, kteří uměli jako on francouzsky. I díky stoperovi Christophu Psychému, forvardovi Mai Traorému z Guineje a kanadskému gólmanovi Simonu Thomasovi trochu rozuměl.
Pro české kluby se staly severské země ideálním prostředím, kde hledat posily. Důvody jsou prosté. Na hráče, kteří v tamních týmech uspějí, finančně dosáhnou a drsné severské prostředí také u mnoha z nich prověří charakter. Alexander Bah, dnes hráč Benfiky Lisabon a dánský reprezentant, byl možná jedním z prvních, který si cestu ze severu přes Prahu do velkého fotbalu prožil.
Dalším může být Diouf. "Norsko je skutečně studená země. V Tromsö může být klidně mínus 11. Tamní liga je kvalitní a fyzicky náročná. Když jsem nastupoval do svého prvního zápasu, řekl jsem spoluhráči a kamarádovi Chrisovi, že to tu není vůbec jednoduché," vzpomínal Diouf v rozhovoru pro web Slavie.
Zbytečné obavy… Hned ve zmíněném debutu se podílel proměněnou penaltou na postupu v pohárovém klání přes Start Kristiansand. To se psal 12. březen 2023. Pak přišlo ještě dalších 29 zápasů za nejseverněji položený ligový tým celé Evropy. Skóroval i proti Rosenborgu nebo Molde. A upoutal skauty pražské Slavie.
Na začátku letošního ledna už levonohý wingbek s výbornou hrou hlavou podepisoval v doprovodu agenta a svého táty smlouvu v Edenu. Měsíc poté přišla premiéra v české lize, rovnou okořeněná gólem do sítě Karviné. Diouf si z levé strany mistrně naběhl do šestnáctky na nahrávku od Mojmíra Chytila a ihned po gólu běžel poděkovat trenérovi Slavie za šanci.
Jindřich Trpišovský dobře cítil potenciál, který v nováčkovi dříme. Nejen proto, že záhy skóroval i v poháru proti Spartě. V kabině najednou seděl prototyp fotbalisty podle jeho gusta. Urostlý, 182 centimetrů vysoký mladík s perfektní fyzickou kondicí začal brousit levou stranu hřiště a čím dál častěji se dokázal prosazovat i před brankou soupeře. I proto postupem času dostával daleko ofenzivnější úkoly. Z obránce se stal záložník a rozhodně ne s myšlenkami na zadní vrátka.
Samozřejmě, všechno jako po másle nešlo. Když Diouf vůbec poprvé naskočil do evropských pohárů, na hřišti AC Milán viděl po 26 minutách červenou kartu. Postupem času se nicméně ukazovalo, že sešívaní trefili s jeho angažmá jackpot.
Při typickém tříobráncovém rozestavení Slavie mu patří pozice na levé straně zálohy. Pohybuje se velmi často úplně u postranní čáry, když je ale potřeba a naskytne se příležitost, jde si za kořistí. Během prvních 10 kol nového ročníku české nejvyšší soutěže nastřílel pět gólů a na další tři nahrál. Pražané by jistě byli rádi, kdyby se podobně prosadil i v Evropské lize, kde je zatím jeho produktivita na nule.
Nejdražší hráč z české ligy?
Co stoupá, je cenovka. Tržní hodnota senegalského talentu je nyní na hodnotě 7,1 milionu eur (zhruba 180 milionů korun), což je téměř trojnásobek částky, za kterou do Slavie z Norska přicházel. A v Edenu tuší, že se brzy mohou věci měnit. Působivý Dioufův rok 2024 v červenobílých barvách logicky nastartoval zájem skautů ze všech koutů Evropy a nejvíc se mluví o zájmu anglických týmů. Proslýchá se, že na seznamu posil jej má téměř polovina Premier League.
Zatímco na začátku chtěla Slavia mladíka udržet v klubu co nejdéle, trenér Trpišovský v posledních dnech otočil. "Dnes říkám, že čím víc bude mít bodů, tím líp, protože bude dražší, až odejde. Troufnu si ale odhadnout, že když si tuhle formu udrží, bude to možná nejdražší přestup z české ligy. Je to komplexní hráč a k tomu přidává obrovskou kvalitu a body," rozplývá se nad kvalitami senegalského reprezentanta.
Koneckonců přesně to si sám hráč vysnil. "Agent mi říkal, že Abdallah Sima byl ve Slavii a dal mi na něj číslo. Mluvil jsem s ním a vyprávěl mi, že má na tenhle klub skvělé vzpomínky. Říkal, že když jsi mladý a přijdeš do Slavie, můžeš se stát velkým hráčem, dál se posouvat. To je přesně můj cíl," neskrýval senegalský středopolař, že pražský Eden je jen dočasným působištěm a přestupní stanicí do velkého fotbalu.
Sima, kmenový hráč anglického Brightonu, dnes opora Brestu a také střelec tří gólů v této sezoně Ligy mistrů, Dioufovi ukázal cestu. A jeho krajan pilně pracuje na tom, aby na něj šly ty nejlepší reference. Vzal si číslo 12, které ve Slavii nosil Sima, a začal na sobě dřít nejen fotbalově.
Když přicházel do Prahy, anglicky neuměl a úvodní text uvítacího videa četl kostrbatě ze slavnostní knihy. A protože se v kabině červenobílých francouzsky nedomluví a musí používat angličtinu, dnes velmi dobře mluví novým jazykem.
Angažmá v Praze ho dokonce katapultovalo do národního týmu, v září si v něm odbyl premiéru. I na tom je vidět, že Slavia není bezvýznamná adresa. A z Dioufa se může v nejbližších letech stát klidně opora některého celku jedné z nejlepších lig světa.