Je pod ostrou palbou kritiky. Udělám pro výhru Sparty maximum, slibuje před Duklou Ross

Defenziva Sparty, stejně jako celá sestava Letenských, je v posledních týdnech hodně děravá. Jedno zranění střídá druhé, a tak není divu, že dostává prosto i mladý Dán. Je nutné přiznat, že si od něj mistrovský tým sliboval víc, zatím to na trávníku není ono a místo v zákaldní sestavě si nevybojoval, i když si jej do týmu přivedl jeho známý, trenér Lars Friis. Naopak je experty i fanoušky Sparty ostře kritizován.

"Ale jsem si takřka jistý, že o mě Sparta věděla dříve, že mě nepřivedli jen díky Larsovi. Ten tomu dal jen zelenou," usmívá se obránce. Jinak ale Letenským moc do smíchu není. Po dvou mistrovských titulech a slibném rozjezdu do další sezony se teď borci v rudých dresech trápí. I proto nechce dánský obránce moc řešit, jak to s ním bude do budoucna.

"Teď chci hlavně pomoci týmu, chci každý den odvést to nejlepší, dobře trénovat a hrát," praví odhodlaně. Na Julisce nejspíš dostane šance, zranění jsou obránce Asger Sörensen a Elias Cobbaut.

Skončí po zápase na Dukle Friis?

S koučem Friisem se potkal během angažmá v dánském Aalborgu, odkud pak obránce zamířil do tureckého Galatasaraye. Ale s trenér zůstal v kontaktu. "Znám ho asi lépe než kdokoliv tady," konstatuje. Dobré výkony jej nakonec dovedly z domoviny na věhlasnější adresu, když se ozval zmíněný slavný turecký klub.

Tam ale Rosse zabrzdilo vážné zranění kolena, vypadl na měsíce ze hry a když byl fit, tým se vezl na vítězné vlně a měl šňůru 17 zápasů bez prohry. "Nebyl důvod něco měnit, ale i tak jsem byl šťastný, cítil jsem, že jsem se hodně zlepšil," ohlíží se za štací v Turecku. 

A tak přišlo další stěhování, tentokrát do Sparty, kam jej klub uvolnil do konce sezony na hostování. "Přestěhoval jsem se s přítelkyní a se psem. Musím říct, že Praha je fakt hezká a ideální rozlohou. Není to malé město, ale ani nějak šíleně velké," pochvaluje si. Jeho hlavní náplní je pochipitelně fotbal, ale Roos také prozradí, čím se v české metropoli zabaví ve volném čase. 

"Rád odpočívám doma, čtu knihy, nebo chodím na procházky se psem. Taky se scházíme se spoluhráči, nebo koukám v televizi na fotbal. Ale hodně času trávíme jen spolu s přítelkyní,“ tvrdí obránce Sparty. Rozhodně prý ale není introvertní povahy. "Když mě poznáte, pak hodně mluvím a často si dělám legraci. Ale to, že jsem rád doma, platí," směje se chlapík, jehož otec hrál profesionálně házenou a stejný sport učaroval i Rossově matce.

"Fotbal jsem začal hrát pro zábavu v sedmi letech s kluky ze třídy, ale hráli jsme i basketbal či házenou. Nakonec to vyhrál fotbal,“ vykládá mladý Dán, který je pyšný na svého dvacetiletého bratra Olivera. Ofenzivní univerzál je mládežnickým reprezentantem a v Aalborgu nastupuje v základní sestavě.

"Jsme spolu denně v kontaktu, on sleduje moje zápasy a já jeho. Bavíme se ale nejen o fotbale," zdůrazňuje. Jistě by chtěl ale večer bratra potěšit zprávou o tříbodovém zisku Sparta na Julisce. Zda tomu tak opravdu bude, není jasné. Utkání Chance Ligy má výkop v 19:00.

Spartu jdeme porazit. I když proti nám stojí stovky milionů, říká Rada