Gól není zločin: Slavia ovládla šlágr, předvedla parádní výkon, asistent kouče byl zralý na důtku

Předně – šlágr v Edenu, jejž Slavia ovládla 3:0, už v osmém kole ukázal, že na domácí titul mohou v této sezoně pomýšlet ne tři, nýbrž pouze dva kluby. Plzeň v Praze nijak nepropadla, výkon, který odevzdala, by v pohodě stačil na tři čtvrtiny ligy. Jenže ne na Slavii. Ta ukázala, že je (společně se Spartou) o zřetelnou úroveň někde jinde. V jejím případě fyzicky, silově, sebevědomím, odhodláním.

A koncentrací. Šílené chyby, které postupně spáchali Kopic, Tvrdoň a Adu, nedávná posila z ukrajinského Kryvbasu, se snažil kouč Koubek po zápase zahladit slovy o nervozitě. Při detailním rozboru utkání u videa už nepochybně takhle smířlivý nebude. Minimálně dva ze jmenovaných se totiž v rozhodný moment na své povinnosti doslova vybodli. A Bořil s Provodem měli na zakončení tolik místa, že se takhle opuštění museli snad na hřišti bát.

Ukazuje se, že nejslabším článkem sestavy Viktorie je aktuálně obrana, na níž Koubek vždycky lpěl. Jenže po Hranáčově odchodu do Hoffenheimu (náhoda?) to prostě není ono. Pokud před jeho přestupem udrželi Západočeši ve čtyřech z pěti ligových vystoupení čisté konto, po něm inkasovali ve všech třech… Srb Markovič sice vyloženě nechybuje, ovšem skálopevná jistota z něj zrovna nesálá. Možná potřebuje jen čas. Ten však Viktoria nemá, ve čtvrtek vyběhne ve Frankfurtu k zápasu Evropské ligy…

Slavia v minulém ročníku přišla dvěma porážkami s Plzní o titul a nyní jí to vrátila i s úroky. U svého rivala kutala tak dlouho, až se jí ho povedlo zásadně vytěžit. Za miliony, kterých je zkrátka v Edenu víc, přetáhla opory Staňka či Chorého (mimochodem ne všichni fanoušci na striktní Tribuně Sever jeho zdařilé počínání v sešívaném dresu ocenili), což je – ať se to někomu líbí, nebo ne – fér způsob.

Co naopak fér není, je chování představitelů sešívaných. Konkrétně tedy asistenta trenéra Zdeňka Houšteckého, který už ve čtvrté (!) minutě nadával rozhodčím tak hnusně, že hlavnímu Daliboru Černému (opět vynikajícímu) nezbylo nic jiného, než ho vyhnat dál od hrací plochy. A to prosím v době, kdy se celým prostředím šíří hrdá spokojenost s tím, jak stoupá zájem fanoušků o to být přímo na tribuně a jak se prostředí na stadionech kultivuje.

Někteří lidé prostě zůstanou stejní. Pak se však nabízí otázka, jestli by neměli změnit lokál. Ono to totiž nevypadá, že dlouhodobě kritizované chování střídačky Slavie spěje k nápravě. Trenér Jindřich Trpišovský reagoval na neurvalé výkřiky svého pobočníka jako vždy blahosklonně, dokonce až pozitivně ("Kluky to nakoplo.").

Přitom ještě v živé paměti je společná aktivita Slavie a Plzně, která reagovala na nejrůznější poklesky počínaje funkcionáři, jehož vrcholem byl Šádkův prostředníček fanouškům Slavie. "Musíme být schopni sebereflexe a pokusit se o pozitivní změny fotbalové kultury v Česku," uvedl loni jeden z iniciátorů aktivity Jaroslav Tvrdík. Tak schválně – bude šéf Slavie sebereflexe schopen? Do jaké míry a jak rychle? Stihne to ještě před čtvrteční disciplinárkou, na jejíž jednání je Houštecký předvolán? Promluví i s koučem?

A ještě jednou o tom, že slova se mohou dotyčnému vrátit jako bumerang. Slávistický kapitán Jan Bořil chválil po jasné výhře nad silným soupeřem na všechny strany. "Když hrajeme takto nátlakově a hodně běháme, nikdo v lize na nás nemá," uvedl. Už za dva týdny bude jasné, jestli měl pravdu, nebo se přepočítal. Na programu je totiž derby se Spartou, které může rozhodnout o tom, komu se půjde veseleji do zimní přestávky.

Nikdo v lize zatím nemá na kanonýra Jana Klimenta, který po třicítce možná našel životní formu. Z rytmu nevypadl ani po reprezentační přestávce, dvěma góly sundal Duklu a už po necelé čtvrtině sezony mu chybí jediná trefa do jeho kariérního maxima (10 branek). Jeho gól přitom skalní fanoušci téměř neviděli, protože se na tribuně zrovna rvali s pořadateli, kteří jim chtěli vzít transparent vyjadřující se proti vedení.

Spoluhráči si na Klimentovi cení nejen jeho útočných schopností, nýbrž i toho, jak dokáže sprintovat desítky metrů zpátky, aby předvedl obranný zákrok. Jenže v závěru duelu s Duklou to přehnal a vysloužil si žlutou kartu. Dal tak odpověď na otázku, kdo ho zastaví – on sám. Bylo to totiž jeho čtvrté napomenutí, kvůli němuž přijde o zápas proti Spartě na Letné. Ta tak bude mít s Olomoucí hodně ulehčenou roli. Vzhledem k tomu, že druhý ostřílený forvard Sigmy Lukáš Juliš je momentálně zraněný, přiveze kouč Janotka tým prakticky bez útoku…

Naopak obhájce titulu vyběhne v plné síle, kouč Lars Friis mohl na hřišti posledních Českých Budějovic nechat odpočívat některé opory. Zdá se však, že ne všechny mají stejné podmínky. Zatímco Haraslín, Laci či Olatunji výlet na jih Čech absolvovali, Preciado zůstal v Praze. Proč? Rozhodl tak sám Friis s odůvodněním, že ekvádorský wingbek potřebuje trochu víc odpočinku. No, ostatní by si možná zbytečný nedělní výlet na budějovickou tryznu také klidně ušetřili… Není to poprvé, co se Preciadovi dostává zvláštní péče, což dlouhodobě nemusí působit dobrotu.

Dlouhodobě zřejmě není udržitelná ani současná situace v Liberci. Jen pro srovnání – minulá sezona po osmi kolech? Devět bodů, dvě vítězství, tři porážky. Letos? Do puntíku stejná… Pointa je v tom, že v létě přišel nový majitel, utratil spoustu peněz za posily, dal se do opravy stadionu, rebrandingu a vůbec se snaží trojnásobného mistra z let 2002, 2006 a 2012 resuscitovat.

Zatím však pacient přílišné známky života nejeví. Což neplatí o jeho startovacím trenérovi Radoslavu Kováčovi, jenž se po duelu s Bohemians ukázal jako IT specialista. Tam, kde si jeho protějšek Veselý stěžoval na to, že se k situacím nemůže vyjádřit, neboť na jeho tabletu haproval signál, Kováč jej měl o pár metrů vedle perfektní. A to do té míry, že mu ukázal i nesprávně vyhodnocený ofsajd podle (v jeho očích) nepochopitelně nakreslené kalibrované čáry…