Dotkli jsme se dna, nikdo sem nechce, říká trenér Příbrami. Peníze ale chodí včas

Po Novém roce jste přišel do Příbrami na novou pozici, následně jste přebral A-tým jako trenér. Mohl byste popsat sled událostí?

"Je to můj domov, lidi kolem klubu znám. Přišel jsem jako sportovní manažer s tím, že bych měl mít na starosti hlavně mládež, točil jsem se ale také kolem áčka a měl takový poradní hlas. Zvlášť u mládeže ale bylo co řešit, U19 byla na posledním místě druhé ligy. Snažili jsme se to řešit z vlastních zdrojů, ale nepodařilo se nám zachránit, což je pro Příbram velmi složité. Ruku v ruce s tím šlo áčko, kterému se nedařilo, odečítaly se body, byli zranění hráči, měnil se trenér. Na poslední tři kola jsme přišli my, místní trenéři, ale zvrátit jsme to nedokázali. Ale spadnout s 35 body je těžké. Po sezoně jsme se s vedením domluvili, že budu pokračovat a že se pokusíme dát tým dohromady."

Na jaře jste řekl, že si Příbram ve třetí lize nedokážete představit. Jak těžké bylo kousat realitu?

"Realita je tvrdá. Nehrajeme profesionální soutěž. Najednou jsme neprofesionální tým. Podmínky pro trénink jsme se snažili zachovat, trénujeme dopoledne, máme četnost tréninků odpovídající vyšší soutěži. Ale není to lehké, odešlo 21 hráčů, což je celý tým. Skládali jsme komplet nový kádr, což znamená velkou šanci pro kluky z naší mládeže. Ale prostě jsme spadli ze druhé ligy a věhlas Příbrami, který měla před lety, je pryč, dotkli jsme se dna."

Pěkně jste mi nabil. Jak těžké bylo v létě vůbec hráče do Příbrami dostat?

"Je to hodně složité. Vypsali jsme si snad padesát jmen, o které jsme měli zájem, a přišli tři z nich. Třetí liga, to je složité samo o sobě. Kluby ze druhé a první ligy mají svá béčka, většina z nich je právě ve třetích ligách. Takže nemají důvod vám jejich hráče posílat, je to úplně bez šance. Pomohla nám Viktorka Žižkov, která nám uvolnila tři kluky. Musíme jít cestou našich hráčů, pokusit se je vychovat pro vyšší úroveň. A taky se pokusit vysbírat hráče, kteří by nám mohli pomoct a nikdo jiný je nechce, ti hráči ale musí mít především charakter.“

Posily jste ale přece jenom přivedli, byť velmi mladé. Obecně je váš kádr extrémně mladý. Nebylo zbytí?

"Vytáhli jsme snad devět hráčů z dorostu. Musíme navíc složit tři týmy – áčko, béčko a dorost. Chceme totiž s dorostem zpět do druhé ligy, tam patříme. Taky chceme udržet divizi pro béčko, což je pro výchovu našich dorostenců také odpovídající. Ale souhlasím, A-tým máme extrémně mladý, jsou tam šikovní kluci, ale taky řada cizinců. Chybí nám dva nebo tři třicátníci, kteří by v těžších chvílích tým malinko usměrnili."

Z minulého ročníku vám zbyli snad jen tři hráči. Byl odchod prakticky všech hráčů týmu nevyhnutelný? 

"První částí byli kluci, co tu byli na hostování, třeba z Českých Budějovic. Já jsem o ně stál i dál, ale nešlo to a dneska už naskakují v lize. A když ne, Dynamo má béčko také ve třetí lize, takže to je začarovaný kruh. Pak hráči jako Melichar, Babka, Fišl, Matoušek, Nečas, Novotný a celá řada dalších, ti jsou druholigoví a našli angažmá tam. Josef Hušbauer mi řekl, že se chce vrátit na Kypr. Takto se to postupně rozprchlo a kluci šli do vyšších soutěží."

Zmínil jste cizince. Těch přišlo dost, od Afričanů až po Slováky a Kosovany. Jak se tohle seběhlo?

"Je to přirozená věc. Když nemáte své hráče a nedokážete zlákat české kluky, jiná možnost nezbývá. Je spousta agentů, kteří nabízejí tyhle hráče. Jeden kluk ze Slovenska se mi třeba ozval úplně sám, poslal mi email, kde se představil, tak jsem mu řekl, ať přijede, byť hrál čtvrtou slovenskou ligu. Zůstal tady, fantastický kluk! Nicméně asi si dokážete představit, jak vypadají cizinci, kteří chtějí hrát u nás ve třetí lize. Musí se to selektovat, je to trochu pokus – omyl. Je to těžké. Nikdo je nezná, musí zaujmout během dvou týdnů."

Jak trpělivý při tom musíte být?

"Dojde k nám jejich životopis a sestříhané video, na kterém vypadá každý geniálně. Pozvete je a realita je z 90 procent jiná. Nás tlačil počet hráčů. Do přípravy musíte jít s alespoň dvaceti, což se nám podařilo, ale půlka byli dorostenci. A když už se někdo z cizinců chytil, tak to byli třeba kluci z Kosova, kteří mají pro změnu problémy s vízem. Je to loterie. Nejraději bych se tomu vyhnul, ale jinak to prostě nešlo."

To chce mít pevné nervy, že?

"Musíte to vypustit. Mám tady skvělý realizační tým, každý den se na stadion těším. Kluci tady mají ke klubu vztah, po boku mám odchovance Dominika Maška a Tomáše Wágnera, super fotbalisty. Je tady Láďa Maier, bývalý reprezentant a dnes trenér gólmanů, který se stará i o mládežnické brankaře. Jsou to skvělí kluci, kteří se chtějí učit. Tím, jak si toho hodně prošli, vidí fotbal parádně. Honza Barák, kondiční trenér, který pomáhá i s mládeží. Dodává mi to energii s tím něco dělat."

I tak to zní jako těžký boj...

"Jo, četl jsem, že je v Příbrami konec fotbalu a podobně, ale majitelé to nedopustí. Chtějí jej vrátit zpátky minimálně do druhé ligy. A především klub stabilizovat."

Majitelé jsou v Příbrami vděčné téma. Jací jsou páni Starkové?

"Měli jsme spolu spoustu debat, jestli mám zůstat, nebo ne. Slíbili mi věci, které plní, za což jsem rád. Co se týče financí, ale také věcí kolem areálu, dává se to dohromady. Finanční morálka klubu je v současné chvíli velmi dobrá."

Pojďme na trávník. V prvním kole jste padli, pak jste ale zapsali několik výher za sebou a postup v poháru. Jaký byl začátek sezony?

"Měli jsme skvělou přípravu, i výsledkově. Ale já třetí ligu nikdy netrénoval, vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat a co to udělá s týmem. Měli jsme v přípravě lehké nohy, ale jakmile přišel tlak, bylo to vidět. Hráli jsme s Velvary, kvalitním týmem, který nás nachytal. Dobré bylo, že jsme nezabředli do problémů a hned další kolo jsme urvali. Pak to bylo dobré, tým se nakopnul. Teď je to takové nahoru dolů. Máme úzký kádr, kluci musí vypomáhat i v béčku. Taky se přidala zranění a nemoci. Na druhou stranu mají mladí kluci prostor hrát, což je fajn."

Jde tedy týmu vůbec něco vyčíst?

"Určitě mě mrzí první poločas doma s Duklou, kdy jsme prohrávali hodně rychle a nebylo to vůbec ono. Pak jsme se dali dohromady a vyrovnali na 2:2, ale v poslední minutě nedali penaltu. A štve mě zápas v Písku, kde jsme působili velmi špatně. Ale jinak to zvládáme slušně, převažují pozitiva."

Takže dojmy z vaší premiéry ve třetí lize jsou také slušné?

"Prvně musím říct, že podmínky máme nadstandardní. Je to na lepší druholigové úrovni. Areál, kabina, věci, vše, co chceme, máme. Pro rozvoj mladého fotbalisty ideál. Pak je soutěž jako taková. Rozdíl mezi ČFL a druhou ligou je fakt velký. Ve druhé lize nenarazíte na tým, který přehrajete jen tím, že je uběháte. Ve třetí lize ano, někomu tréninky logicky chybí."

Jaký je váš výhled, co se umístění týče?

"Samozřejmě bychom chtěli hned nahoru, otázkou je, na co budeme mít. Dívám se ale na celek. Když se řekne Příbram, vybaví se mládež, výchova talentovaných kluků, reprezentantů. To musí být náš cíl. Musíme to dát dohromady a začít vychovávat naše kluky, to je ale běh na dlouhou trať. Co se áčka týče, pomýšlíme na postup. Bude to ale těžké, pravidla jsou trochu sci-fi, nerozumí tomu nikdo. Ze 32 týmů postoupí jeden. Je to nesmírně těžké. Udržet se ve druhé lize je lehčí než postoupit, a to jsme nedokázali s mnohem silnějším týmem. V zimě chceme tým doplnit, ale spíš se připravujeme na další sezonu, to je reálné."

Několikrát jsme narazili na mládež. Jak na tom v Příbrami nyní je?

"Velkou radost nám dělají žáci, kteří postoupili zpět do první ligy. Což je předpoklad k tomu, že nalákáte hráče z okolí, budete mít kvalitní žákovská družstva a kluci budou postupovat do dorostu dál. Jakmile se vytvoří dobré podhoubí, bude z části vyhráno. Děje se to, máme kvalitní trenéry."