Fevoluce a její revoluce aneb Šmicer není Havel. A za přirovnání Fouska ke komunistovi Adamcovi ať se miliardář Kratina omluví

„Proč Kratina podle Forbesu s majetkem 7,1 miliard korun 47. nejbohatší Čech, do vysoké fotbalové politiky vstupuje? Ve zkratce proto, že není spokojený – spíš je velmi nespokojený – s tím, kam se fotbal po necelém roce vlády Petra Fouska dostal,“ napsal deník Sport.

„Přijde mi to, jak když vodník Kebule vařil mlhu. Téma vždy zmizí v lese, nic se nestane. Já a Fevoluce jsme přesvědčili spoustu lidí a klubů, aby dali šanci změně, a máme vůči nim zodpovědnost. Není to tak, že skončily volby a my se na vše vykašleme,“ řekl Milan Kratina na své páteční tiskové konferenci. „Pokud se nám podaří mít ve výkonném výboru víc zástupců, vliv na možnou systémovou změnu bude větší. My čekali, že po valné hromadě přijde tým, o kterém Petr Fousek tvrdil, že ho má, s obsahem, o kterém tvrdil, že ho má, a začnou se dít změny,“ dodal Kratina.

A Ondřej Lípa, předseda Fevoluce, se k tomu připojil větami: „Nic nebránilo tomu, aby sportovní rada vznikla měsíc po valné hromadě. Ta je přitom prapůvod a základ dělání fotbalu. A nedělo se nic.“

No, že by zrovna tato sportovní rada, tedy poradní orgán výkonného výboru FAČR, měla být mozkovým trustem českého fotbalu, to bych si opravdu netroufl tvrdit.

Byli do ní kromě zástupců Fevoluce Vladimíra Šmicera (je jejím předsedou), Ondřeje Lípy a Antonína Baráka, otce českého reprezentanta, zařazeni i Šádkův plzeňský mládežnický kouč Zdeněk Psotka, který ji bude muset po zvolení sportovním ředitelem FAČR nejspíš zase opustit, dva dosud dost neúspěšní kluboví sportovní ředitelé Zdeněk Grygera ze Zlína a Tomáš Rosický ze Sparty a můj bývalý redakční kolega z deníku Sport, později fotbalový skaut Jan Říčka.

Zeptal bych se: A kde jsou třeba autority jako Jaroslav Hřebík, Stanislav Levý, Miroslav Beránek, František Cipro, Vítězslav Lavička, předseda trenérské unie Verner Lička, Dušan Uhrin starší, aktuální trenéři Slavie, Sparty a Plzně,  případně i doyen Karel Brückner, pokud by měl zájem?

Ale zpět k výkonnému výboru FAČR, v němž má Fevoluce zatím bývalého generálního sekretáře FAČR z Peltovy, Malíkovy a Berbrovy éry, později „obrozeného“  Rudolfa Řepku a známého trenéra futsalové reprezentace Tomáše Neumanna. Nově chce tedy mít ve dvanáctičlenném vedení asociace další dva zástupce. K Řepkovi a Neumannovi by ráda přidala právě Milana Kratinu na pozici místopředsedy za Čechy. A Tomáš Novák – stávající šéf OFS Benešov – by chtěl na místě předsedy Řídící komise pro Čechy vystřídal Martina Drobného.

„Zaznamenal jsem titulky, že přichází těžká váha, mladý miliardář. Ale bohatství nerovná se úspěšnost ve fotbale. Moje ego není, že bych měl touhu koupit si klub. Jde mi o systémovou změnu.  S Vladimírem Šmicerem to byl loni náš pokus udělat revoluci v rámci fotbalu. Dát tam někoho jako, s hodně velkou nadsázkou, Václav Havel. Havel nám neprošel. Takže jsme si řekli, že zvolíme Čalfu a teď - podle schopností vedení fotbalové asociace reagovat na programové body - se bojíme, jestli to spíš není Adamec,“ použil Milan Kratina, kterému v listopadu 1989 byly pouhé čtyři roky, příměry ze sametové revoluce. Podle mého názoru jsou i s přiznanou nadsázkou velmi nevhodné.  Za přirovnání Petra Fouska ke komunistickému premiérovi  Ladislavu Adamcovi by se měl Kratina co nejdřív omluvit. 

Nedalo mi, abych k tomu na Facebooku nepřičinil tento komentář: „Kandidát Fevoluce na místopředsedu FAČR Milan Kratina při svých politických příměrech jaksi zapomněl, že dva nejvyšší fevoluční představitelé ne tak dlouho před Berbrovým zatčením věrně sloužili ‚přímo v budově ÚV KSČ Jakešovi s Husákem‘ a jeden z nich navíc na posledním sjezdu ochotně vítal sovětského okupanta vyhrožujícího dočasnou správou.“

Na vysvětlenou, informovaní dobře vědí, kteří dnešní zástupci Fevoluce pracovali za Pelty a Berbra na Strahově ve funkcích generálního sekretáře, resp. ředitele komunikace. A kdo na jaké valné hromadě vítal exsovětského zástupce UEFA a Putinova přítele Surkise, který vyhrožoval dočasnou nucenou správou, pokud nebude Berbrovi a spol. umožněno změnit stanovy a způsob volby předsedy FAČR podle jejich představ.

„Když už chce někdo ve fotbale používat příměry z listopadové revoluce, tak: Čistý fotbal, to byla Charta 77, Výzva 2021 něco jako Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a Fevoluce bývalí osmašedástníci z Obrody. Takže, když teď slyším Milana Kratinu, vybaví se mi spíš slova Jiřího Kodeta z Pelíšků: Soudruzi z osmačtyřicátého nás teď chtějí učit demokracii, vždyť jsou to pořád ti sami lidé,“ dodal jsem pak ještě k tomuto tématu na Facebooku.

Ano, i já bych si přál, aby změny v českém fotbale postupovaly rychleji, ale od loňské valné hromady uplyne v pátek 3. června teprve rok a dělat permanentní revoluci, jen proto, že se mi něco nelíbí? 

Jelikož jsem mediálně pomáhal Ivanu Grégrovi z proreformní iniciativy Výzva 2021, tak dobře vím,  kolik nás stálo úsilí, než jsme dali všechny proreformní síly - ještě za Berbra - za jeden stůl. Někteří nechtěli spolupracovat s lidmi, kteří nedlouho předtím pracovali pro RB nebo pak pro Šádka. Mnozí jsme jim ale chtěli odpustit a udělat za vším tlustou čáru. Ovšem burcovat  každý čtvrt rok k revoluci?

Ano, ať jdou zástupci starých berbrovských struktur ve výkonném výboru FAČR Richter s Drobným pryč z výkonného výboru, v pořádku, pokud se to na mimořádné červnové valné hromadě odhlasuje. Ale kdo je nedovedl loni v červnu v Nymburce porazit? Vladimír Šmicer nebyl v Čechách zvolen ani za místopředsedu FAČR, další zástupci Fevoluce Roman Žďárský a Ondřej Lípa se do výkonného výboru rovněž nedostali.

Mám Vladimíra Šmicera rád, velmi si ho vážím za to, co se ve fotbale dokázal. Ale při vší úctě to fotbalový Václav Havel – ani s velkou nadsázkou - vskutku není. Zástupci Fevoluce jen dali na svůj prapor jeho populární jméno, stejně jako to staré struktury a berbrovci udělali s jiným vicemistrem Evopy 1996, Šmicerovým spoluhráčem Karlem Poborským, který coby Fouskův protikandidát na předsedu FAČR před rokem v červnu rovněž neuspěl.

Nevyčítám Fevoluci, že loni nedokázala porazit Richtera a Drobného, mrzelo mě to a mrzí mě to. Ale pokud chci změnu, nesmím se chovat amatérsky. Akce jako byl nedávný pokus o sesazení generálního sekretáře FAČR a Fouskova blízkého spolupracovníka Michala Valtra, což se nakonec nedostalo ani program schůze výkonného výboru, mi připadají jako střílení se do vlastních nohou proreformních sil v českém fotbale. A vhánění „koaličního partnera“ do náruče opozice. 

Jak si pak máme představit „vládnutí“ lidí z Fevoluce celému českému fotbalu?  Podobně to může nyní dopadnout i s tou mimořádnou valnou hromadou a s převolením Richtera a Drobného za Kratinu a Nováka. Patřičný počet divizních klubů sice tuto mimořádnou valnou hromadu vyvolal, ale v pondělí 30. května  při tzv. provolbě, kdy si 48 divizních klubů mezi sebou vybíralo 21 delegátů valné hromady s hlasovacím právem, podle našich informací měli  navrch „richterovci“. Údajně i proto, že některé z klubů, které si změnu přály, se objevily v nedávných odposleších a obávaly se zveřejnění těchto věcí.

Když chci větší a razantnější změny a volám po transparentnosti, musím vždy začít u sebe, se sebereflexí, s pokorou. Když tvrdím, že mi nejde o funkce a kritizuji, že někdo má zdvojené funkce, nesmím sám mít funkce ztrojené (jako třeba někteří představitelé Fevoluce v obchodní firmě FAČR jménem STES). Když volám po otevřených a férových vztazích, nesmím zapomínat, jaké smlouvy jsem před ještě pár lety na Strahově podepisoval svým tehdejším asociačním, dnes fevolučním, spolupracovníkům atd. 

Nám ve fotbalových médiích jde o jediné: aby už český fotbal přestaly zmítat věčné vnitřní spory a permanentní revoluce, kterým veřejnost nerozumí a ani je nezajímají. Stejně jako nerozlišuje mezi FAČR a LFA, jež řídí profisoutěže. Fotbal je jen jeden a měl by už přestat být ve slušné společnosti sprostým slovem. Chceme, aby se hrál podle zásad fair play, na hřišti i v zákulisí, aby na něj chodilo co nejvíc lidí, kteří si o něm budou rádi číst ve sportovních a fotbalových médiích. Jsme trpěliví a rok po zásadní valné hromadě FAČR nečekáme zázraky. Ovšem byli bychom velmi neradi, kdybychom se kvůli  nenaplněným ambicím a osobním zájmům některých jedinců či spolků vrátili před 16. říjen 2020, kdy byl zatčen Roman Berbr.