Do prvního mistrovského zápasu zbývá 14 dní. Stoupá už nervozita v týmu?
Nervozita určitě ještě nestoupá, práce máme ještě hodně. Menší předstartovní horečka přijde tak dva, tři dny před prvním soutěžním zápasem. Zatím se soustředíme na tréninkový proces a na to, abychom byli dobře připraveni.
Více než dvě třetiny zimní přípravy máte za sebou, jak jste s ní spokojen?
Jsem spokojen s tím, že za celou dobu přípravy se nám až na výjimku nezranil žádný hráč. Tou výjimkou je Radim Černický, který si přivodil zranění v zápase s Přešticemi. Když čtu zprávy z ostatních týmů, že mají mimo hru šest, sedm i osm hráčů, tak jsem přesvědčen, že u nás by to znamenalo, že nemáme s kým trénovat. Jsem rád, že se příprava daří i díky novému kondičnímu trenérovi Tomáši Joslovi a mému asistentovi Michalu Kolomazníkovi. Práci jsme si rozložili, hráče zatěžujeme, jak by se mělo. Vyhýbají se nám zdravotní komplikace.
Jak hráči „zkonzumovali“ těžké zimní tréninkové dávky?
Samozřejmě, když jdou velké objemy na začátku ledna, respektive v první třetině přípravy, kdy je to nejnáročnější, tak hráči trošku brblají. Jsou rozbití, navíc se trénuje na umělé trávě, která není úplně příjemná. Naprostá většina hráčů pracuje ale profesionálně, nemáme s jejich přístupem žádný problém.
Už po podzimním příchodu jste řekl, že napřed musíte zacelit děravou defenzivu a hned potom zvýšit produktivitu. Dá se říct, že stejné cíle sledujete i v zimní přípravě?
Přesně tak. I kvůli tomu jsem si na podzim vybíral svého asistenta Michala Kolomazníka, který má útočnou fázi a zakončení v krvi. Chtěl jsem k sobě někoho, kdo to hráčům dokáže na hřišti také ještě ukázat. V přípravě jsme navázali na práci v boxu (pokutové území, pozn. autora), kde nám to tolik nešlo, abychom měli lepší výchozí postavení, abychom dobře doplňovali a zavírali prostory, abychom se více zklidnili ve finální části. Po příchodu Michala na tom hodně pracujeme. Tím, jak jsme teď v zimě doplnili hráče směrem do útoku, tak doufám, že budeme dávat více gólů, než jsme dosud dávali.
O úspěchu mužstva rozhoduje i realizační tým. Nový kondiční trenér i asistent hráli kdysi první ligu. Je to důležité?
Když jsem přišel na podzim do Táborska, byl jsem tady asi 14 dní sám. Hledali jsme vhodný typ asistenta. Vsadil jsem na Michal Kolomazníka, se kterým jsem nadmíru spokojen. Splnil, co jsem od něho očekával, co jsem od něho chtěl, zejména co se týče útočné fáze hry. Potom jsme hledali kondičního trenéra. Záleželo mi na to, aby to byl někdo, kdo hrával první ligu, kdo působil jako hráč na profesionální úrovni. Z mého pohledu je to alfa a omega, takový asistent totiž ví, co má s hráči dělat. Když vezmeme za kondičního trenéra atleta nebo zápasníka, nemůže vědět, co má dělat s fotbalistou. Je to moje dlouhodobá zkušenost. Jsem proto rád, že nás posílil Tomáš Josl. Po silové i fyzické stránce jsme se daleko více zlepšili. Dobrou práci tu odvádí také trenér gólmanů Radim Garčár. Na podzim chytal převážně Adam Zadražil, který podával kvalitní výkony. Vidím, jak Radim pracuje v zimní přípravě s novými gólmany, jaké předvádějí výkony. Je vidět, že to s nimi dělá dobře. Každý trenér chce pro naplnění svých cílů posily, chce, aby mu je vedení klubu přivedlo. Jak jste po této stránce spokojen?
Za daných podmínek, které Táborsko má, se nám povedlo doplnit tým velice dobře a velice vhodně směrem dopředu, do útočné vozby. Udělali jsme pro to maximum. O dva hráče jsem stál vehementně. Jsou to Bojan Dordić a Jiří Kateřiňák. Ona přišli, oba nám hodně pomůžou při výstavbě hry, při konstrukci i ve finální části.
Už jsme mluvili o zranění mladého stopera Černického, jak velká je to nesnáz?
Komplikace to je. Hráče jsem znal, už pode mnou hrál v Emirátech, takže jsem věděl o jeho přednostech i nedostatcích. V přípravě se jevil velice dobře. Sahal na základní sestavu. Určitě je to pro nás 14 dní před začátkem jarní části soutěže trošku problém, protože jak jsem řekl, ten hráč měl našlápnuto do základu.