Děláme možné i nemožné, říká trenér Hejdušek o probuzení střelce Doležala. Sezona začíná pro Karvinou až teď

Trenére, jaká byla reprezentační pauza, na co nejvíc jste se během ní zaměřili? V první řadě jsme pracovali na tom, abychom dostávali mnohem méně branek, spolu s tím jsme se soustředili i na kondici. A taky na to, aby naši mladí hráči měli zápasové vytížení. Posloužil nám k tomu pohár i béčko. Po sedmi kolech máte čtyři body, vyhrát jste dokázali jen v prvním kole nad Zlínem (4:1). Jak jste spokojen s tím, jakým způsobem jste do ligy odstartovali? Chtěli jsme víc. Co si budeme povídat, já budu v tomhle směru nespokojený vždycky. Měl jsme skvělý začátek, pak jsme ale udělali už jen remízu s Jabloncem. Na druhou stranu, poslední dvě kola jsme hráli na Spartě i Slavii, odkud se body vozí jenom těžko. Teď nás čekají doma Teplice, venku Slovácko a pak domácí souboj s Libercem, právě tyhle zápasy nám ukáží, jak na tom doopravdy jsme. Dá se říct, že liga pro nás začíná až teď. Jste rád, že bitvy na půdě obou pražských “S“ už máte za sebou, nebo byste je raději absolvoval v pokročilejší fázi sezony? Chtěli jsme uspět i tam, bohužel z toho ale vzešlo skóre 2:8. Pro nás bylo hlavně nepříjemné, že oba ty zápasy přišly hned po sobě, není to nic moc i s výhledem na start jara. Chytit dva největší aspiranty na titul hned na úvod druhé části sezony je něco, co žádný trenér nechce. Ale beru to jako fakt. Jako něco, s čímž je třeba se vypořádat. Za co byste své mužstvo zatím nejvíc pochválil? Určitě za odvahu. Těší mě, že jsme každému schopni vstřelit gól. Jen mě mrzí, že se často rozjedeme až ve chvíli, kdy prohráváme, že do toho nejsme schopní šlapat rovnou od začátku. Přitom síla v kádru je, rozhodně máme na to hrát sebevědomě hned od startu. Já svému týmu pevně věřím. Jsem si jistý, že v lize nejsme náhodou.

© MFK Karviná

Který hráč vás v prvních sedmi kolech nejvíce překvapil? Nejpozitivnější překvapením je pro mladík David Moses. Dali jsme ho do hry zatím třikrát a pokaždé hrál velmi dobře, bohužel se pak zranil. Na to, že ještě loni byl dorostenec, však přechod do ligy zvládl velmi dobře, totéž platí i pro Ezeha. Klobouk dolů před nimi. Nejlepší výkonnost ze všech má však zatím určitě Adeleke Akinyemi. Kdo naopak zůstává za očekáváním, je zkušený útočník Martin Doležal. Jak ho střelecky probudit? Děláme v tomhle směru všechno možné i nemožné. Martin je však hodně zkušený borec, rozhodně bych nad ním nelámal hůl. Do stovky ligových gólů mu chybí už jen pár zásahů, věřím tomu, že právě tady se mu podaří je udělat. Bylo by to skvělé pro něj i pro nás. Rok nehrál, takže z pohledu kondičky na tom není aktuálně nejlépe, ale chce to jen čas. Jsem přesvědčen, že střelecky i herně půjde hodně nahoru. Už brzy se ukáže v co nejlepším světle. Těsně před koncem přestupního období jste získali nového brankáře i beka, dorazili Dominik Holec s Jiřím Fleišmanem. Proč padla volba právě na tyhle dva? Potřebovali jsme přivést zkušenost do defenzivy. Sice jsem avizoval, že chci ligu hrát hlavně s mladými, sám jste ale viděl, že vzadu trochu víc zkušeností občas zkrátka chybělo. Dělali jsme naivní chyby a bohužel k tomu někdy přispěli i naši mladí brankáři. Vsadili jsme teď proto na zkušenost. Kromě Fleišmana s Holcem ji reprezentuje i Jarda Svozil, který k nám přišel o něco dřív. Bude hlavně Fleišman fungovat i jako prodloužená ruka vás trenéra? Samozřejmě. Jeho i Jardu jsem poznal už v Baníku, vím, jakým stylem jsou nastavení. V tréninku makají na sto procent, žádný z nich si to sem nepřišel jen dohrát. Chtějí být lepší a lepší. Jsem strašně rád, že je tady mám. A nemají pomoct jen čistě svými výkony na hřišti, mladší kluky by měli oba vést. Brankář Holec se však příliš dobře neuvedl, svou minelou na Slavii nastartoval domácí k obratu. Museli jste ho dávat po utkaní psychicky dohromady? Zrovna Dominik je natolik sebevědomý kluk, že to nebylo vůbec potřeba. Navíc když to řeknu blbě, je to jenom fotbal. Chyby k němu patří stejně jako k životu. Je sice pravda, že takhle by brankář chybovat neměl, ale stalo se a já věřím, že příště se to už opakovat nebude. Každopádně jsme jeden tým. Společně vyhráváme i prohráváme. Platí to o Dominikovi, Martinu Doležalovi i všech ostatních. Na Slavii se nešťastně zranil Rajmund Mikuš, mimo hru by měl být až do konce sezony. Nechtěli jste někoho přivést i na jeho post? Chtěli, bylo to v jednání. Bohužel se nám to už ale nepovedlo. Ostatně přivést náhradu zrovna za Rajmunda bylo dost složité. Měl skvělou fazónu, patřil k našim klíčovým hráčům. Moc mě mrzí, co se mu stalo. Tímto mu přeji co nejdřívější uzdravení. A je něco, co vás osobně na úrovni první ligy poněkud překvapilo? Možná daleko větší kvalita v zakončení, na poslední části hřiště. Když uděláte chybu v druhé lize, často vás za ni soupeř nepotrestá, mezi elitou však vždycky. I proto musíme být ještě více důslední, plnit si vzadu povinnosti ve všech směrech. Rozdíl mezi námi a soupeři byl zatím hlavně v tom, že zatímco my trefíme ve vyložené šanci tyčku, protivník z té samé šance dokáže skórovat. Možná je to o pracovitosti, možná v tom hraje roli štěstí. My ale víme, že se v tomhle zkrátka musíme dost zlepšit. Kvalita mančaftů na míči a směrem dopředu je totiž v první lize enormní.