„Nyní na Letnou přišel do nově zřízené funkce sportovního ředitele A-týmu Tomáš Sivok, už nějaký čas tam v managementu působí další bývalý výborný fotbalista Tomáš Rosický. V médiích se dočítám, co všechno dělají, jak chodí na tréninky a posuzují je nebo o nich podávají zprávy. A že cítí velkou zodpovědnost. Kluci, bod číslo jedna: zodpovědnost nemáte vůbec žádnou. Nulovou. Zodpovědnost sportovní měli trenéři Zdeněk Ščasný, Václav Jílek, Václav Kotal, Pavel Vrba a jejich asistenti. Zaplatili za ni místem, byli vyhozeni. Tomáš Rosický nemá vůbec žádnou, protože jinak by ve Spartě už dávno nebyl. Stejně tak generální ředitel František Čupr,“ píše Josef Csaplár.
Bývalý kouč Příbrami, Liberce, Slavie, Žižkova či Panionisu Atény a Wisly Plock přiznává, že má s Tomášem Sivokem zajímavý vztah.
„Tento glosář není vůbec o tom, že bych ho chtěl kritizovat. Naopak! Chci mu dát radu, pomoci mu. Stejně i Tomáši Rosickému. Na tato místa jste se dostali díky majiteli, který udělal něco, co by ve svých firmách v životě nedovolil. Protože firmy musejí vydělávat peníze, aby si mohl dovolit tuto hračku, která se jmenuje AC Sparta Praha. Dosadil v ní, z různých důvodů (což může být téma pro další glosáře), na místa ředitelů nekompetentní lidi,“ vysvětluje Csaplár.
Co studuje Rosický, na jaký kurz se přihlásil?Bývalý kouč píše o tom, že namísto toho, aby Tomáš Rosický vyprávěl o českých trenérech, že na sobě nepracují, že nejsou zvídaví, chtěl bych od něj na prvním místě slyšet: na jaký se přihlásil kurz, jakou studuje školu, v čem vidí svoji budoucnost (management, trénování, hodnocení výkonů, koučink, vedení společnosti z pozice sportovních ředitele).
„To samé čekám od Tomáše Sivoka. Tomáši, jestli opravdu věříš tomu, že přijdeš na trénink a poznáš z něj, jakou souvislost má s herním výkonem a co bys udělal jinak, aby se tým zlepšil a následnou implementaci do zápasu, tak ti musím říct, že nemáš nárok. Kustod a masér, má, bez legrace, vliv daleko větší než ty. Bez sebemenší urážky, bez ironie, bez jízlivosti. Neznamená, že když se podíváš na čtrnáct dnů do tréninkového centra Juventusu, že se z tebe po návratu stane odborník na akademie, na mládež. Takhle to prostě nefunguje. Buď si tento glosář vezmeš tak, že Csaplár je debil, nebo ho přijmeš tak, že si uděláš pořádek sám v sobě. Uvědom si, kde jsi, co jsi, kam chceš dojít. Výsledky ředitelů z řad bývalých českých hráčů (Vachoušek, Jankulovski, Grygera, Rosický) by pro tebe měly být varováním,“ dodává trefně Josef Csaplár ve svém Glosáři na Sport.cz.
„Tomáši Sivoku, musíš vynaložit hodně úsilí, aby ses dostal do A-dorostu, aby se z tebe stal student. Pro Tomáše Rosického platí to samé. Nejste nyní ředitelé, ani nejste partneři pro trenéra Priskeho. Pokud si myslíte, že jste ředitelé už teď, pak chudáci fanoušci Sparty. Zapište si za uši: k tomu, aby se z vás stali opravdu dobří sportovní manažeři, je cesta daleko těžší, než byla ta vaše fotbalová,“ končí svou výzvu Csaplár.
Zajímavá je ale v posledním glosáři trochu zapadlá Csaplárova zmínka o tom, že sparťanský klubový majitel Daniel Křetínský dosadil ve Spartě z různých důvodů na místa ředitelů nekompetentní lidi. Říká, že s hlediska pátrání po různých důvodech takových rozhodnutí to může být zajímavé téma pro jeho další glosáře.
Plejáda různých „rychlokvašek“ nejen ve SpartěPředběhněme trochu nyní Josefa Csaplára.
Daniel Křetínský totiž není první, kdo to ve Spartě zkouší s Tomáši Rosickým a Sivokem. Už před časem to v Příbrami podobně praktikoval Jaroslav Starka postupně s Tomášem Skuhravým, Jozefem Chovancem či Pavlem Kukou, který pak chvíli manažerský působil i ve Viktorii Plzeň.
Česká reprezentace zase využívala (či stále využívá služeb) Vladimíra Šmicera, Libora Sionka nebo Tomáše Pešíra. Slavia pak angažovala exlibereckého Jana Nezmara nebo Jiřího Bílka, kteří se zase v nepříliš lichotivě pozici objevili v posledních policejních odposleších. O Štěpánu Vachouškovi v Teplicích, Zdeňku Grygerovi ve Zlíně či Marku Jankulovském v Baníku Ostrava už Josef Csaplár mluvil.
Všude to bývá často podobné – rozpaky, tápání, nedostatek zkušeností, nepříliš dobré výsledky. „Rychlovašky“, za něž v jejich hráčském věku všechno potřebné v klubu vždycky vyřídili, těžkou mohou manažerskou funkci bez větších zkušeností patřičně zvládnout. Něco jiného to může někdy být v roli trenérů, asistentů či vedoucích mužstva, i když i to chce svůj čas. Ale rovnou ředitelé? To často bývá funkcionářská sebevražda.
Populární legendy jako štít bossůA proč to Křetínský a spol. vůbec dělají? Možná i proto, že bývalé klubové hvězdy jsou velmi populární u fanoušků, kteří si myslí, že s nimi ve vedení klubu to půjde samo. A tak je bossové vystrčí před sebe jako svůj štít, protože věří, že na tyhle někdejší legendy a „bohy“ fandové v případě neúspěchů nebudou tolik řvát. Ano, nějaký čas to trvalo, než na Letné vyměnili nespokojenci pokřik či transparent „Křetínský ven!“ za „Rosa ven!“. Ale nakonec se to stejně stalo.
Neříkám, že se vůdčí typ jako Tomáš Sivok, který se v poslední době velmi intenzivně a záslužně na jihu Čech snažil po Berbrově zatčení o očistu v českém fotbale, nemůže v budoucnu stát kvalitním vrcholným manažerem Sparty či jiného klubu. Ale jak tvrdí Josef Csaplár, musí na to jít postupně a nikoli rovnou úřadovat a tvářit se jako ředitel.
A Tomáš Rosický? Ano to byl vůdčí typ na hřišti, ale může jím být při své spíše introvertní povaze i na vrcholném manažerském postu? Ostatně i velmi inteligentní a organizačně schopný Petr Čech musel nyní v Chelsea coby funkcionář skončit. A Pavel Nedvěd měl nedávno v Juventusu ještě větší potíže. Bývalí slavní fotbalisté nemohou být „z fleku“ stejně výbornými manažery.
Ironií pak je, že se Zdeněk Grygera a Tomáš Rosický navzdory svým dosavadním nevalným funkcionářským výsledkům stali na Strahově členy nově vzniklé sportovní rady FAČR, poradního to orgánu vedení českého fotbalu. Jak říká klasik ve „Vesničce mé střediskové“, snad to nebude mít na funkci (v tomto případě trenéra národního týmu, ať jím bude kdokoliv) vliv.
Liga s 12 týmy, jak o tom mluví šéf LFA? Klidně, ale ne přes vyhřívání! A místo vesnic mají hrát velký fotbal města