Černý chce, aby bylo vidět, že je Slavia motorem českého fotbalu. V lize teď nevidím lepší brankářskou dvojici, říká

Oheň si v sobě osmačtyřicetiletý spolupracovník Jindřicha Trpišovského i Jaroslava Šilhavého permanentě udržuje také po přechodu do jiné role, byť svou pozornost dělí na dva různé projekty. Jen ve Vršovicích už šéfuje gólmanům více než pět let a doufá, že ještě nějaké to úterý bude...

"Každý den jsem v Edenu, kočujeme po Česku i Evropě. Do toho reprezentace. Proč?  Mám rád evropské poháry. To je to, proč se hraje liga, abychom mohli hrát Evropu. Liga mistrů byla obrovský zážitek. Časově je to náročné, ale být s kluky na hřišti je nejvíc. Vzdát se hřiště a atmosféry týmu nechci, to mě tu drží. Měl jsem to štěstí, že se můj koníček stal mým povoláním. Měl jsem období, kdy už toho bylo hodně, ale pak přijdu na hřiště a zase cítím ty emoce. Je to můj koníček a vždycky byl, tak proč bych se toho měl vzdávat. I rodina je zvyklá, už to znají i děti. Ví, že o víkendu nebudu doma. Slavii bych popřál, aby byla úspěšná alespoň tak jako v těch předchozích letech. Aby vychovala spoustu hráčů, kteří se dostanou do světa. Aby bylo vidět, že Slavia je motorem českého fotbalu," neskrýval klubismus bývalý strážce svatyně Tottenhamu Hotspur i Queens Park Rangers, jehož slova vyšla na stránkách slavia.cz.

Podle jeho slov disponuje úřadující vicemistr z Fortuna arény nejlepším brankářským tandemem celé FORTUNA:LIGY. Práce s reprezentanty Ondřejem Kolářem i Alešem Mandousem si tak váží.

"Ve Slavii bylo hodně brankářů, kteří byli jednou nahoře, jednou dole. V Česku ale momentálně nevidím lepší brankářskou dvojici. Vím, že je někdy někdo kritizuje, ale momentálně je dvojka Mandy a Koli nejlepší. Kdy jsem byl nejvíc pyšný? Největší vrchol pro mě byla Liga mistrů. Když jsme odcházeli na Barceloně po remíze 0:0, to je moment, na který nikdy nezapomenu. Navíc máme mladé kluky do zálohy, každý má nějakou roli. Každý má šanci. Béčko je ve druhé lize, kde můžou chytat, což je pro ně zadostiučinění. Další hostují. O budoucnost strach nemám, v žádném případě. Štěpán Kolář si někdy rád zachytá, já tolik ne. Někdy jsem se nechal přemluvit v reprezentaci, ale už nejsem v tréninkovém procesu. Pak zapomenu, kolik mi je a něco si udělám. Snažím se tomu vyhýbat, už na hřiště nepatřím," ozřejmil vítěz Anglického ligového poháru i Championship, který se s profesionálním děním rozloučil před více než osmi lety.