Bijec Sparty Čvančara se po finále poháru při setkání s fandy rozbrečí jak malý kluk. K pláči je ale celý klub

Navíc je nutno dodat, že Slovácku v odloženém finále výrazně pomohlo domácí prostředí. Nesmyslné pravidlo, vymyšlené za Malíka a Berbra a použité už třetím rokem, totiž, že se hraje na půdě hůře koeficentně postaveného celku, by mělo Fouskovo vedení FAČR okamžitě zrušit. 

Stále se mluví o tom, jak je nutné zlepšit koeficient v soutěžích UEFA a ve FAČR je najednou lepší si koeficient zhoršit? Od kdy má mít výhodu ten horší? Tohle je finále národního poháru, nikoli charita! A to přesto, že předtím Slavia v Plzni a Sparta v Liberci vyhrály.  

Je dobře, že bylo v Uherském Hradišti vyprodáno, z poháru se ostatně lze nyní dostat do lepší pozice v evropských pohárech než z ligy. Ovšem jeho finále by se mělo hrát na nejlepším stadionu v Česku, což je nyní stánek v Praze-Edenu. Stejně jako se finále Anglického poháru koná pravidelně v londýnském Wembley, finále Německého poháru na Olympijském stadionu v Berlíně, finále Italského poháru na Olympijském stadionu v Římě a finále Francouzského poháru na Stade de France v Saint-Denis v Paříži.

Ovšem hlavní mediální pozornost se nyní  logicky soustředí na zoufalou pražskou Spartu. Ta podlehla vlastnímu klamu, že se pod vedením Michala Horňáka, kouče zaskakujícího z neúspěšného druholigového béčka, dostala do formy. 

Proč? Protože přece v neděli vyhrála na Slavii 2:1. 

Tak určitě. Jenže sparťané si neuvědomili, že v Edenu díky vydařené Hložkově ráně z volného přímého kopu porazili zdecimovaný, demotivovaný a citelně oslabený tým, který právě senzačně přišel o mistrovský titul a který nastoupil bez řady svých zraněných opor (bez Baha, Provoda, Olayinky, Masopusta, Sora ad.). Spíš si měli vzpomenout, jak hráli v nadstavbě v Plzni (0:3) nebo s Hradcem Králové (1:1) a právě se svým finálovým soupeřem Slováckem (1:2). To byl totiž reálný obraz jejich současné výkonnosti a stavu.  

Totiž stavu naprosté vnitřní rozklíženosti. Není divu, že si pak rozzuření sparťanští příznivci vybíjejí vztek na klubovém vedení a na hráčích, nebo zápas úplně ignorují, jako třeba v derby v neděli v Edenu, kde se v dříve narvaném sektoru hostí krčila jen hrstka nejvěrnějších. 

V Uherském Hradišti fandové již tradičně vulgárně spílali vedení v čele s majitelem Danielem Křetínským (pokřikem „Vedení Sparty je banda ču.áků!“), odvolávali sportovního ředitele Tomáše Rosického a pak po zápase tvrdě vyčinili i hráčům. Dosluhující kapitán Bořek Dočkal, současný kapitán Ladislav Krejčí mladší a útočník Tomáš Čvančara sice pod sektor naštvaných fandů odvážně dorazili, ovšem Čvančara se pak z toho rozbrečel jako malý kluk, až ho museli spoluhráči utěšovat.

I tohle je pro letenský klub v této době příznačné. Ostrý bijec a „terminátor“ Čvančara, který rozdává rány na všechny strany, pere se s obránci a hádá se s rozhodčími, po setkání s „rowdies“ pláče jako rozmazlená primabalerína.

Nebo jiný případ. Teenager Martin Suchomel vyrobí za stavu 0:0 svou nešikovností penaltový faul a místo toho, aby někde v tichosti zpytoval své svědomí, tak si drze a beztrestně vyskakuje na rozhodčího Ladislava Szikszaye. 

Sparta díky Hanckově vydařené ráně sníží v závěru půle na 1:2, ale místo toho, aby ji to vyhecovalo před přestávkou k ještě větší aktivitě, tak se natolik uspokojí, že jí vzápětí sváteční střelec Reinberk, s natrženým svalem k tomu, vstřelí třetí branku, když jej nebránící Pešek nestihne ani stínovat...  

Ano, chtělo by to radikální změnu. 

Ovšem jakou, když majitel chce do všeho mluvit, ale dává si dlouho načas? 

Když si jeden introvert vybere za sportovního manažera druhého introverta, naprosto bez zkušeností, jen proto, že si myslí, že se jeho jménem zaštítí a že na něj kvůli jeho slavné sportovní minulosti nebudou lidi řvát. Chvíli to byla i pravda, ale nyní je to tak špatné, že už i na někdejší letenskou ikonu TR fandové nespokojeně křičí. Zvlášť, když se dozvědí o tom, že mu jeho lidský jemnocit nedovolí, aby o přestupech jednal s posilami o finančních záležitostech, takže to za něj musí dělat klubový právník.

A když už si Daniel Křetínský vybere – třeba i proti vůli sportovního ředitele – svého trenéra, neměli bychom se pak z různých kuloárů dozvídat, že na něj nadává, kudy chodí.  Že na tom asi bude něco pravdy, nám ostatně záhy potvrdí komentáře v deníku Sport, který z oslavných ód o tom, že se Sparta výkonnostně vrací do Evropy, rychle přejde na nebývalé ostrou kritiku Pavla Vrby.

Tady je asi lepší Tvrdíkova cesta: vybrat si správného trenéra a dát mu nějaký čas volnou ruku. I když v závěru sezony 2021/2022 byla už ta ruka v Edenu asi až příliš volná. 

A ještě jedna věc vzbudila během středečního českého pohárového finále vášně. Trefně to okomentoval Jaromír Bosák, když v závěru večerního sevillského finálového utkání Evropské ligy Eintracht Frankfurt-FC Rangers (1:1 po prodloužení, 5:4 na penalty) v přímém přenosu ČT 2 suše konstatoval: „Závěr finále Evropské ligy a nikde žádní psi.“ 

Dvacet minut před koncem odpoledního finále v Uherském Hradišti totiž k překvapení všech nastoupili k lajně a ke střídačkám obou klubů policejní těžkooděnci se psy. Všude bylo najednou slyšet nervózní štěkot vlčáků. Kapitán domácích Michal Kadlec ani nechtěl u postranní čáry hrát. 

„Hráči se na sebe nechápavě dívali, diváci nevěřícně kroutili hlavou. Trvalo dobré dvě minuty, než policistům došlo, že postávat se psy pár čísel od lajny není optimální, a zase se stáhli,“ popisuje událost deník Sport.

„Myslel jsem si, že nás jdou obsadit. Ti psi v podstatě chvíli hráli fotbal za hráče, protože byli i na hřišti. Do rázu zápasu to vůbec nezapadlo, trochu mě to zklamalo,“ řekl pro Sport trenér Slovácka Martin Svědík.

Ještě bych pochopil, kdyby si policisté se psy stoupli před sektor hostujících fanoušků, kde mohlo hrozit vniknutí na hrací plochu, ale oni napochodovali pod sektor, kde seděli VIP hosté a rodiny s dětmi...

Pak sice psi zmizeli, ovšem policisté i tak dvacet minut nešikovně stáli pár centimetrů od postranní čáry a překáželi hráčům při hře či při zahrávaní autů a rohů.

Když už tam nutně museli být, proč si nestoupli dál, až za reklamní panely blíže k ochozům, tam bylo místa dost?

A o co vlastně šlo?

„FAČR požádala policii o přítomnost z preventivních důvodů, nejspíš měla informaci, že reálně hrozí vstup fanoušků na trávník. Zřejmě také nechtěla riskovat, aby se opakovaly divácké nepokoje z některých finálových utkání v dřívějších letech. Už v prvním poločase středečního duelu sparťanští příznivci zaházeli trávník světlicemi, výtržnosti ale průběh nijak výrazně nepoznamenaly,“ uvedl deník Sport.

„Byli jsme pořadatelem požádáni o přítomnost v sektoru hostů i domácích, aby policisté stáli přímo na hřišti. Byl předpoklad, že by fanoušci mohli přelézat zábrany a vstupovat na hřiště. V tom jim mají policisté případně zabránit,“ řekla ČTK policejní mluvčí Milena Šabatová.

„Na základě vyhodnocení bezpečnostních informací požádal hlavní pořadatel (FAČR) policii o součinnost. Neříkám, že se o tom nesmí mluvit, ale jsou to věci, které prostě nejdou ven. Bylo to z preventivních důvodů. Jestliže pořadatel pozve policii na stadion, ta už se řídí sama sebou a nebere na nikoho ohled,“ sdělil pak zástupcům médií technický delegát utkání Zbyněk Rampáček.

Co k tomu dodat? 

O zásazích policie při fotbalových utkáních na českých fotbalových stadionech po Listopadu 1989 píšu už přes třicet let. A nepamatuji se, kdy jsem viděl z její strany na fotbale správný a profesionální postup. Buď policisté přijdou pozdě a seřežou ty, kteří za nic nemohou a jen nestačili včas utéct, nebo si počínají nevhodně a nešikovně jako třeba ve středu v Uherském Hradišti. 

Je to ovšem dáno i stále nedokonalými normami a postupy, což je téma na samostatnou analýzu.